21. 1. 2005
CME versus ČR: Několik otázekNedávno publicista Václav Žák opět popisoval své oblíbené téma -- televizi Nova a arbitráž s CME v článku "Svádět fiasko s arbitráží na podvržený dokument je alibismus". Nic proti jeho zaujetí. Jen by snad stálo za to se někdy podívat i na ostatní účastníky této arbitráže, nejen na to, jak postupoval Železný a kdo vydal jaký dokument arbitráži. Stálo by zato se otázat, za jakou dobu CME žádala náhradu škody a ušlý zisk, uplatněný v arbitrážním řízení. Neplatili jsme my všichni oněch deset miliard za budoucí ztrátu po celou zbývající dobu trvání licence? Ztrátu, která se už ale nemůže v plné výši realizovat? |
CME je totiž zpět a opět má zisk z televize NOVA. Přitom ten má činit polovinu všech zisků koncernu, i když fungujících televizí má CME ve střední a východní Evropě daleko více. Nova je přitom prakticky jediná úspěšná. Nejsou to náhodou nové skutečnosti, rozhodné pro obnovu procesu? Možná, bychom se měli podívat, jak postupovalo Ministerstvo financí, které český stát ve sporu zastupovalo a najímalo právní poradce. Nezáleželo mnohé v tomto sporu také na tom, jak státní orgán dokázal řídit a instruovat své právníky a vůbec celý tento spor? Je dost lidí v právnické komunitě, kteří si myslí, že výkon českého státu byl v dané kauze špatný. Posuzuje vůbec parlamentní komise také to, jak se v celé kauze chovalo právě ministerstvo financí? Bylo by možné doložit, zda v tomto sporu si ministerstvo např. vyžádalo písemné konzultace od specialistů z katedry mezinárodního práva na pražské Právnické fakultě? Je nepochybné, že tam existuje dost lidí, kteří mají podobné zkušenosti a v dané kauze byli ochotni pomoci. Tvrdí se, že je nikdo neoslovil. Tvrdí se také, že z hlediska taktiky samotného řízení bylo možné - když bylo zřejmé, že celý spor je veden jednostranně a toto mínění účastníků na straně státu je velmi silné -- postupovat tak, že by rozhodce jmenovaný za českou stranu na protest proti jednostrannosti a podjatosti řízení odstoupil. Podle mínění některých právníků by tím nepochybně výrazně stouply naděje v případě odvolacího řízení. Existovala-li tato možnost, proč tak česká strana nepostupovala? Rozhodce nebyl ochoten spolupracovat, nebo se nenašel na straně státu nikdo, kdo by jeho případný výpadek v odměně rozhodce, ke kterému by došlo v případě jeho odstoupení ze sporu, nebyl ochoten kompenzovat? Jistě, že celý problém se CME bude ještě dlouho diskutován, zvláště uvědomíme-li si, že nakonec tyto státní peníze za arbitráž skončily na účtech PPF a že samotná investice CME nikdy nebyla vyšší, než 5 mld Kč - a to ve vztahu k potenciálu zisku je za hubičku. Jsme si však jisti, že i při soudním řízení podala státní správa skutečně bezchybný výkon? |