22. 1. 2005
Američané a Britové "plánují odchod z Iráku"Ve Washingtonu, v Bagdádu a v Londýně kolují tajná memoranda, obsahující podrobný scénář odchodu amerických a britských vojsk z Iráku co nejdříve, potvrdil zdroj z britského ministerstva zahraničních věcí. |
Tyto dokumenty mají podstatný význam, protože se usuzuje, že nová irácká vláda, která vzejde z voleb dne 30. ledna, by mohla požádat americká a britská vojska, aby se země odešla. John Negroponte, americký velvyslanec v Bagdádu, potvrdil, že z jedné rezoluce OSN vyplývá, že by americké a jiné zahraniční jednotky z Iráku musely odejít, kdyby je o to požádala irácká vláda. Zdroj z britského ministerstva zahraničních věcí uvedl: "Samozřejmě, že uvažujeme o odchodu z Iráku. Nemá smysl tam zůstávat. Neustále se připravují plány v Londýně, v Bagdádu a ve Washingtonu na odchod, jakmile to bude možné. Avšak neexistuje žádný dokument, v němž by se pravilo, že odejdeme v červenci 2005, anebo k nějakému jinému konkrétnímu datu." Donedávna předpokládala britská vláda, že britské jednotky odejdou z Iráku do června 2005, toto datum se však nyní považuje za příliš optimistické. Britské ministerstvo zahraničí i britské ministerstvo obrany byly zdeprimovány zprávou od odborníků, kteří byli vysláni do Iráku, aby zhodnotili stav domácí irácké armády. Ukázalo se, že jen 5000 příslušníků nové irácké armády, která čítá 120 000 vojáků, je vycvičeno natolik, aby se dalo předpokládat, že se budou chovat spolehlivě. Ze 135 000 nově přijatých iráckých policistů se hlásí do služby jen dvě třetiny. Jen malé procento z nich "je k něčemu". Jeden člen britského parlamentního výboru pro obranu, který se nedávno vrátil z inspekce v jižním Iráku - což je oblast s nejmenším počtem povstaleckých útoků - konstatoval: "Potrvá to 10 až 15 let, než bude možné, aby byla západní vojska stažena. Iráčané bezpečnostní situaci prostě nezvládají a nebudou ji zvládat ještě celá léta. Je to druhý Kypr." Podrobnosti v angličtině ZDE |