Srovnávání obou dokumentů navíc nemůže obejít skutečnost, že mají odlišné adresáty. Britská zpráva, jak jsem uvedl, je určena parlamentu, který se na základě tohoto dokumentu obrací na vládu s nejrůznějšími dotazy.

Česká zpráva byla naproti tomu schválena pouze vládou a poté prezentována na tiskové konferenci MZV zástupcům médií. Podle dosavadních informací o vládním návrhu novely Zákona č. 38/1994 Sb. o zahraničním obchodu s vojenským materiálem ani v budoucnu nelze počítat s parlamentní kontrolou vývozu zbraní. Studie Filipa Pospíšila "Korupce v oblasti obchodu se zbraněmi" (Transparency International, Praha 2004) konstatovala, že "Poslanci zatím nemají možnost diskutovat o národních zprávách o uskutečněných obchodech se zbraněmi a o politice kontroly tohoto obchodu" (op. cit., s.22). Jak je vidět, vláda ani do budoucna nehodlá na tomto stavu nic měnit.

Vedle chybějících mechanismů parlamentní kontroly vývozu zbraní je také třeba zmínit praktické znemožnění kontroly veřejné. Špatnou dostupnost příslušných informací lze demonstrovat na příkladu veřejné obchodní soutěže vyhlášené Ministerstvem obrany ČR 30. prosince 2004. K prodeji se nabízí bojová technika ze skladů Armády ČR - konkrétně tanky T-72, vyprošťovací tanky VT-55-A, 122mm a 152mm samohybné houfnice 2S1 a .77, obrněná vozidla BVP-1, OT-90 atd. a řada typů tažené dělostřelecké výzbroje (mezi niž byl z nejasných důvodů zahrnut i 122mm raketomet RM-70). Dále jde o samopaly Sa-58, 82mm minomety bez udání typu (patrně M-37) a různé typy leteckých kanónů i velkorážných kulometů. Uzávěrka soutěže je 25. ledna a zboží má být odebráno nejpozději 30. dubna.

Na dotazy nevládních organizací ohledně výsledků podobných "veřejných" obchodních soutěží bylo v minulosti opakovaně odpovídáno, že detaily jsou obchodním tajemstvím a jako takové podléhají utajení. Prodané zbraně budou tedy mimo dohled veřejnosti předány některé z licencovaných firem, která je s největší pravděpodobností vyveze do zahraničí. Tím jejich stopa na dlouhou dobu zmizí. Veškerá data o zahraničním obchodě by sice měla být dostupná prostřednictvím Aplikace zahraničního obchodu Českého statistického úřadu umístěné zde, avšak údaje o vývozech zboží s tarifními kódy 87100000 (tanky a obrněná bojová vozidla), 93011100 (samohybné dělostřelecké systémy) a 93012000 (raketomety, plamenomety, granátomety, torpédomety a podobné vrhače) se s neznámých důvodů v Aplikaci nezobrazují. Kam bylo zboží vyvezeno bude tedy možno zjistit nejdříve z Registru konvenčních zbraní OSN, a to na přelomu dubna a května 2006. Český dokument obsahující tyto údaje se -- soudě podle loňských zkušeností -- objeví podstatně později.

Pokud i letos dojde k vydání licencí na export vojenského materiálu v rozporu s Kodexem Evropské unie pro vývoz zbraní, parlament i česká veřejnost k tomu jako obvykle přijdou "s křížkem po funuse". A co je horší - ti, kdo takové licence případně udělí, nemají naprosto žádný důvod obávat se nepříjemných dotazů, na něž by museli brát ohled. "Výroční zpráva o kontrole exportu" na této smutné situaci nemění prakticky vůbec nic.

Autor je koordinátor kampaně "Zbraně pod kontrolu!" Amnesty International ČR