A přesně to se stalo několika českým filosofům. Např. zakládající člen Strany pro pootevřenou společnost a filosof Milan Znovín popisuje, jak mu přílišná záliba v dekonstrukci zničila manželství: "Začalo to skutečně nevinně. Po svatbě jsem se dostal k derridovským textům. Zpočátku se nic nedělo, ale když jsem pak přišel domů, často jsem vůbec nebyl schopen říci, jak se mám. Nepřipadalo mi to důležité." Podobně hovoří i odborník na postmodernismus Jiří Bystý z pražské Filosofické fakulty. "Dekonstrukce mi naprosto zabránila v jakémkoliv navázání vztahu. Pokaždé, když jsem potkal dívku, všímal jsem si na ní jen marginálií, leč které byly téměř vždy negativní. Zkoušel jsem se z této intertextuality vymanit, ale nešlo to. Ocitl jsem se v zajetí Derridovy prokleté metody."

Nebezpečí dekonstrukce nám potvrdil i psycholog Cyril Nešel. "Množí se nám případy velmi vzdělaných lidí, kteří žádají o rekonstrukci. Bohužel si zatím s onemocněním z dekonstruktivismu nevíme rady. Už jsem oslovil kolegu Uzla, zda celá dekonstrukce nemůže mít příčinu v sexuální frustraci. Ale v tuto chvíli je těžké cokoliv předjímat."

Zda dekonstrukce může nabýt formy pandemie jsme se zeptali na epidemiologickém oddělení fakultní nemocnice v Motole. "Myslím si, že ano," řekla Saturaci mluvčí nemocnice Eva Jaurinová. "Už však vyvíjíme vakcínu a ministryně Emmerová zadala kruhu reformátorů z roku 1968, aby vytvořili akční plán na boj s pandemií dekonstruktivismu.

Zcela jiný recept má na stávající problém ODSS. Stínový ministr zdravotnictví Tomáš Šulínek navrhuje dekonstrukci zprivatizovat a dát tak prostor neviditelné ruce trhu, aby ji sama zničila. S tímto návrhem však nesouhlasí celá řada odborníků: "Nemyslím si, že pouhá privatizace něčemu pomůže," prohlásil šéf ČLKMOS David Rád.

Z nejasné situace kolem dekonstrukce tak tratí především pacienti: "Nedovedu si představit, co by se mohlo stát, kdyby byla celá katedra religionistiky a filosofie paralyzována nemocí z dekonstrukce," posílá politikům jasný signál Milan Znovín. "Jediný Miroslav Petroušek ještě nemoci odolává díky zkušenostem z disentu. Ale už to nemusí trvat dlouho a i on podlehne vábení marginalizace," varuje Bystrý. I Cyril Nešel nechápe postoj celé politické scény. "My se tu snažíme zachránit zřídlo myšlení našeho národa a oni (politici -- pozn. redakce) vytvářejí akční plány."

Podle odborníků z epidemiologického ústavu je jedinou cestou tzv. Koniášovo řešení. "Vím, že Koniáš není v českých zemích příliš populární, ale výjimečné situace si žádají výjimečná řešení," řekl Saturaci doc. Novotný. Co to v praxi znamená nám osvětlil bývalý ministr zdravotnictví Ivan Goliáš: "Jde o prosté spálení všech Derridových knih a textů. Stejně jako vši vypudíte spálením svršků, tak i na dekonstrukci musíte použít radikálních metod."

Jak však upozorňuje italský filosof Umberto Eco, Koniášovo řešení má i svá úskalí. "Vyzkoušeli jsme ho v Turíně s Václavem Bělohrádkem, ale po několika dnech se celá akce málem zvrhla v paličské orgie." Zcela originální přístup k nemoci z dekonstrukce přinesl samotný Bělohrádek: "Já bych navrhoval odsunout celou dekonstrukci i s Derridou mezi světy."

Ze všech vyjádření je zatím jisté, že žádné řešení v dohledné době nevznikne. Co však může pandemie dekonstrukce přinést do budoucnosti, nedokáže nikdo odhadnout. Nejčernější scénáře hovoří o konci české filosofie.

Autor je stále ještě student žurnalistiky FSV UK. Věšíme jej s laskavým svolením redakce týdeníku Saturace