Nicméně úplné hausnumero HDP přece jenom není. Pětkrát dražší německé rohlíky skutečně HDP ve stejném poměru zvednou, aniž by představovaly skutečný rozdíl. Kdyby byly česká a německá ekonomika odděleny nekonvertibilní měnou a centrálně řízeným zahraničním obchodem, mohli bychom tady skončit. Jelikož tomu tak není, jsou právě takováto srovnání signálem (nikoli přesně vyčíslenou hodnotou), že německé hospodářství je o citelný kus vyspělejší než české. Jinak by se měnové kurzy spontánně srovnaly na úroveň, při níž by byly ceny i platy zhruba stejné. Včetně těch v Mladé Boleslavi.

Přírůstek HDP slouží k vyčíslení dynamiky růstu, nikoli k měření nově vyprodukované hodnoty. Jeho krátkodobé výkyvy mnoho neznamenají, neboť odrážejí ekonomický cyklus i mimořádné události (třeba obnovu infrastruktury po povodních). Pokud ale srovnávané ekonomiky vykazují rozdíl v horizontu řekněme pěti let, pak už jde patrně o trend, který má své příčiny, a při setrvalých podmínkách bude pravděpodobně pokračovat. Dlouhodobě je lepší mít slabší ekonomiku s větším přírůstkem, než naopak. Jak známo, Achilles nakonec želvu vždycky dohoní. I krátkodobý pokles ale může být varovným signálem, pokud pro něj nemáme "sezónní" vysvětlení.

Myšlenka zvednout platy o 100% a tak (zhruba) zdvojnásobit objem daní není špatná. Můžeme například zvednout důchody o 50% a ještě nám polovina zbude. HDP bohužel nevzroste, protože růst platů vyvolá adekvátní růst cen a tedy i pokles koruny. Ze stejného důvodu mohou mít zejména důchodci potíže s pochopením sociální stránky celé operace.

Státní výdaje na cokoli, včetně zbrojení, neznamenají adekvátní vzrůst produktu. Ty nevydané peníze by totiž pravděpodobně byly stejně investovány, takže by se do HDP promítly stejně. (Ve skutečnosti to není tak jednoduché, neboť důležitou úlohu hraje i rychlost obratu peněz.) Účelnost investic ovšem HDP skutečně neměří, ty se projeví až v dlouhých časových řadách.

HDP sice přímo nesouvisí s bohatstvím lidí ve vzdělání, kultuře apod, v praxi ale existuje jistá korelace -- lidé ze zemí s vysokým HDP jsou na tom obvykle lépe, než ti ostatní . Které "jinak úspěšné" státy s dlouhodobě nízkým HDP Jan Vít zná ?

Podle toho, co jsem slyšel o amerických farmářích, bych si nebyl tak jistý, že jejich život je ve srovnání s někdejšími členy JZD kulturně méně bohatý (je tvrdší, to připouštím). A už vůbec bych si to netroufl tvrdit při srovnání amerického černocha či Hispánce ze slumu s průměrným Romem z východoslovenské osady. Jak se cítí zdravotně nepojištění Američané, nevím. Ale například na Novém Zélandě jsou prý lidé docela v pohodě, ačkoli ani nevědí, co to zdravotní pojištění je. Nemoc tam může člověka finančně zruinovat, ale možná to tam není zas takový problém. Pravda je, že mé informace jsou z druhé až třetí ruky, Jan Vít má možná zdroje přesnější.

Srovnání českých Romů s americkými barevnými by pro nás asi nedopadlo dobře ani dnes. Ještěže to není možné. Jednak by to bylo nekorektní (který černoch? a -- možná - který Rom?), jednak se ono skutečné bohatství měřit nedá ... nebo snad ano ? Jak přišel Jan Vít na to, že "americkým milionářům, právníkům, holywoodským hvězdám" se žije lépe než nám ? Nenapadá mě nic jiného, než že použil právě onoho kritéria, které jako měřítko bohatství odmítl.

Co dodat na závěr ? HDP je hrubý ukazatel, který nepopisuje ekonomiku, jen dává jisté signály. Nic více, nic méně. Pro dobrého ekonoma je užitečným vodítkem, špatnému nepomůže. Asi jako lékaři laboratorní vyšetření. Změněná úroveň sedimentace (například) totiž taky může mít řadu příčin.