Ve všem tom neřádu však vesele víří židovský život. Kdo sám neprošel těmito ulicemi, kdo (neviděl gestikulaci a neslyšel maušlování jejich obyvatel, kdo nenahlédl do tří poschodí sklepních bytů, sotva si dovede představili tento křečovitý, lepkavý organism. Handlují zde se vším, co jen lze vymyslit, s cenným i (zdánlivě!) bezcenným, s vědrem vody - "až do vedlejší ulice do druhého poschodí za 50 grošů!"

S mnohým, co se nemůže vidět a chápat. Jistě i se vzduchem; proto asi se říká "Luftmensch" žebravému, úplně špinavému, zcela zavšivenému a zdánlivě zhola nemajetnému Židovi. Úspěšnější z nich, li, kteří se už vyšplhali na několikátou příčku vytouženého společenského žebříčku, handrkují přede dveřmi svých obchůdků a podle firemních štítů poznáme, s kým máme čest. Je to jako berlínský adresář z roku 1928, samý Cohn, Levi a Isaak. Mezi nimi se stkví ony tak často vysmívané nevkusnosti, ovšem rychle odkládané na cestě židovského vzestupu z Lublina do Londýna a New Yorku: Chaim Aftenkraut, Nechuma Deitelbaum, Hirsch Rosenfeld nebo velká firma nad dvěma okny "Leuchter & Dunkelblau".

Malé krámy záměrně málo prozrazují o rozsahu obchodních úspěchů, ale dnes je známo, že právě zde, v lublinském ghettu, v rozsáhlých sklepeních tohoto druhého, podzemního města jsou nahromaděny hodnoty a zboží nesmírné ceny. Je nemožné zmocnit se jich, jednak pro nedostatek sil, jednak pro nebezpečí nákazy. Ale tyto poklady se pomalu objeví, až pracovní povinnost, vzdalující Židy obchodování, je k tomu donutí.

Jsme uprostřed rozmluvy, následující po vlastní prohlídce, s vrchním vedoucím Globotschniggem, SS = a policejním vedoucím tohoto okresu. Stejně obrovská jako neradostná byla úloha Říše po obsazení Generálního gouvernementu, vyplývající z existence tohoto židovského činitele. Energicky a tvrdě, ale spravedlivě šlo se do toho několika prostými, zato důkladnými opatřeními. Na rozdíl od vyhlazovací politiky jistých "kolonisátorů" nepodnikáme zde my Němci totiž žádných přímých nebo nepřímých vyhlazovacích akcí. Židé chtějí žíti, musí tedy pracovati. Všichni Němci musí dnes pracovat, nelze proto vydržovat Židy bez práce. Přirozeně: keťasství, lichvářské kšefty a lumpárny po zavedení německého pořádku přestaly. A Židé umějí pracovat! Zde, kde žili v houfu, se naučili řemeslům. V lublinském okrese je na příklad 99 procent kloboučníků, sklenářů, kožišníků, klempířů, řezníků, obuvníků a krejčích Židy. Zde tedy nasadila německá správa svou činnost. Už dnes pracuje tisíce Židů v provozovnách těchto řemesel. Procházíme dílnami a pohlížíme do jejich obličejů. Očištěni od plísně a neřádu ghetta dívají se spokojeně a pilně pracují. Zajisté, není to dobrovolné, je to povinné, ale jde to. Neviděl jsem ani modřin nebo jiné známky špatného zacházení, jak o lom lak rádi lžou zahraniční štváči, a žádná smrtelná úzkost nezírala z očí těchto mužů. Předák se hlasitě hlásil a dozíral, jak se zdálo, ostře na píli svých soukmenovců.

"V létě nabude toto židovské nasazení pracovních sil ještě větších forem", vysvětluje vrchní vedoucí Globotschnigg. "Stane se tak ve všech životních oborech. Vyrůstá zde židovské společenství, navzájem se doplňující a tedy soběstačné. Okres je úrodný, další velké meliorace jsou ještě možné/ bylo to vždy území zemědělských přebytků a také jím zůstane. A to vše se děje pod židovským vedením a správou. Jako všude v Generálním gouvernementu židovské rady starších, lak i zde zástupci Židovstva jsou uznaným orgánem samosprávy." Vzpomínáme podobného zařízení před mnoha desítiletími ve starém Rusku, tzv. "kahalu". V léto radě zasedali nejbohatší Židé/ odpovídali za plnění povinností ukládaných židovské části obyvatelstva. Přebírali správu svých obcí dobrovolně, vládli přísně svým soukmenovcům a vybírali na př. i dávky pro vlastní potřeby. Tak bylo už tehdy a německá správa používá nyní tohoto tradičního zařízení. Dnes se poskytuje do všech důsledků možnost úplné samosprávy, avšak za současného omezení jiné činnosti. Toto omezení se však děje přímým zásahem jen potud, aby byla znemožněna jakákoli lichva. To už ostatně nastalo v důsledku základního zásahu Generálního gouvernementu: pro jasné rozlišení Židů byla zavedena bílá páska s modrou Davidovou hvězdou na rukávu. Jak jsem slyšel, je polská část obyvatelstva vděčná za loto zařízení. Toto první vnější rozlišení vytváří čím dále lim větší odstup Židů od nežidovského obyvatelstva. Stává se významnějším odloučením než ghetto.

Samozřejmě vše se děje pod nejtužším německým vedením. Ale německý pořádek dává zde Židům jedinečnou příležitost, aby si prací uspořádali svůj život v nejširší míře. Dějiny Židovstva za poslední dva tisíce let ukázaly, že Židé jsou neschopni a neochotni tvořiti vlastní života schopná společenství. Co se zde odehrává, děje se především v zájmu německého pořádku, v zájmu Říše, ale současně i ve prospěch milionů Židů. Řekli bychom, že na zdaru tohoto podniku musí míti dokonce největší zájem Alliance Israelite Universelle, tedy Židovstvo celého světa. Když jsem opouštěl Lublin, měl jsem dojem, že jsem byl na místě historického činu.