Naskýtaje se otázka, jak veliké zrychleni v zatáčce člověk vydrží. Na tuto otázku nelze odpovědět jednotně. Fysikálně a biologicky závisí účinek zrychleni na době působeni. Vedle toho však rozhoduje také poloha těla. Pokusy bylo zjištěno, že 5 až 6 gravitačních jednotek (pěti- až šestinásobné zvětšeni tělesné váhy) snese posádka v dnešním letadle, sedící obvyklým způsobem, po dobu 3 až 4 vteřin. Pět gravitačních jednotek už působí na pilota, když letí rychlostí 600 km za hodinu v zatáčce o poloměru 500 m.

Poněvadž dnešní letadlo je technicky tak zdokonaleno, že rychlosti 600 km za hodinu dovede létat i ostřejši zatáčky, může se stát, že člověk už příliš veliké odstředivé sile dobře neodolá. Leda ovšem, že se na ni připraví vhodnými prostředky.

Takovým prostředkem je, zdá se, změna polohy posádky. Tak na příklad bylo pokusy dokázáno, že na zádech vydrží člověk 10 až 12 gravitačních jednotek 120 až 180 vteřin. Také na břiše vydrží člověk 10 až 12 gravitačních jednotek několik minut bez podstatných poruch.

Letecká technika využije jistě těchto poznatků. Budou-li se stavět ještě rychlejší letadla, která budou stejně obratná jako dnešní, bude se muset uvažovat o tom, umístit v nich posádku ležmo. Byla by to jen jedna ze změn, které další vývoj letecké techniky dříve nebo později s sebou přinese.

Vybráno z německého týdeníku Die Woche