Rezoluce ohrožuje práva žen i vyhlídky na demokracii a posiluje nebezpečné sektářství v již tak destabilizované společnosti. Rezoluce č. 137 může poskytnout samozvaným náboženským vůdcům v Iráku autoritu k popírání lidských práv iráckých žen, včetně upírání práva na vzdělávání, zaměstnávání, na svobodu pohybu a cestování, na dědění majetku a na péči o jejich děti.

Hrozí manželství uzavíraná v příliš raném věku, povinné oblékání podle náboženských předpisů, bití manželek a tresty jako kamenování za ženskou nevěru a veřejné bičování žen za porušování náboženských pravidel. Rezoluce má nahradit irácké zákony z roku 1959. Ty jsou přitom výsledkem zhruba padesátiletého boje iráckého ženského hnutí a dalších pokrokových sil a ne dílem pozdějšího Husajnova režimu.

Zatímco předchozí zákony měly univerzální platnost, nové předpisy mají být přizpůsobovány normám jednotlivých náboženských komunit v Iráku nikým nevolenými náboženskými vůdci. To je výsledkem americké strategie v Iráku, kterou lze shrnout starým úslovím "rozděl a panuj".

Irák, převážně sekulární až do devadesátých let, kdy byla jeho sociální struktura zničena ekonomickým útokem vedeným USA, je nyní katapultován k teokratické muslimské vládě.

USA mají přímou zodpovědnost za vznik lidsko-právní krize.

Šéf americké okupační správy Iráku Paul Bremer osobně jmenoval konzervativní náboženské vůdce do IGC, čímž v podstatě zajistil tento útok na práva žen a na demokratický sekularismus jako celek. IGC, coby prozatímní těleso přímo jmenované americkou okupační správou, navíc nemá žádnou legitimitu k měnění iráckých zákonů. Podle Haagské konvence z roku 1907 je IGC oprávněna řešit pouze otázky veřejného pořádku a bezpečnosti.

Rezoluce č. 137 také porušuje mezinárodní právní závazky dané Všeobecnou deklarací lidských práv, Konvencí o odstranění všech forem diskriminace žen (kterou Irák ratifikoval roku 1986) a Úmluvou o právech dítěte. Jak řekl představitel Sdružení MADRE Yifat Susskind, "" MADRE zdůrazňuje, že:

• irácké ženy a jejich rodiny budou moci plně požívat svá lidská práva teprve až se Irák zbaví války, ekonomického vykořisťování a vojenské okupace,
• je nezbytné ukončení americké vojenské okupace. Během rychlého přechodu k irácké suverenitě by měly převzít autoritu mírové sbory vedené OSN a financované USA.
• vytvoření demokracie v Iráku si vyžaduje obranu vedení pokrokových sil v Iráku, zejména iráckého ženského hnutí.

Skutečná demokracie bude znamenat, že irácké zdroje bude kontrolovat a mít z nich prospěch irácký lid a ne americké korporace, stejně jako proces obnovy a budoucí ekonomickou politiku.

Zdroj: MADRE

MADRE je mezinárodní organizace bojující za práva žen se scelosvětovou působností. Jejich agendou jsou programy označující problémy udržitelného rozvoje, zlepšení zdraví žen; úsilí zaměřené proti násilí a válkám; diskriminaci a rasismu; za sebedefinici a kolektivní práva a a vzdělávání v oblasti lidských práv. Sdružení MADRE doručilo podporu v hodnotě přes 20 miliónů dolarů ke společenstvím, založených skupinami žen v Latinské Americe, Karibiku, Středním Východě, Africe, Balkánu a ve Spojených státech. Jen v USA má MADRE 23 000 členek. MADRE v USA napadá ty americké politiky, kteří podkopávají lidská práva. Zakládající ředitelkou je Kathy Engelová. MADRE protestovalo v USA proti válce s Nikaraguou.