13. 3. 2003
Válka se blíží... - pohled z IrákuKanadský novinový gigant CanWest News Service má v Bagdádu reportérku
Hilary Mackenziovou, která pravidelně píše "z druhé strany". Tentokrát
napsala pod titulkem "Myslím, že je válka velice blízko" o tom, že přes
pozitívní zprávy inspektorů zbraní není pro obyvatele Iráku úniku z
kakofonie válečné hysterie.
|
Nejdříve si všimnula toho, jak lidé přicházejí darovat krev. Dvacetiletý Samir Farid, palestinský student lékařství v Bagdadu byl jedním z průměrného počtu 400 lidí, kteří denně darují krev do národní krevní banky. Podle vrchní hematoložky jsou prodchnuti vlastenectvím a pocitem zodpovědnosti vůči národu, který stojí na pokraji války. "Za takové situace není zapotřebí žádných výzev a lidé přicházejí rovnou z ulice", řekla Dr. Nadia Kadhimová. Jinak jsou ale lidé rezignovaní, že bude válka. Jsou při tom zmateni, protože z OSN přicházejí zmatené signály, Mnoho obyvatel Iráku slyšelo na obrazovkách státní televize vrchního inspektora zbraní Hanse Blixe a Mohammeda El-Baradeiho, ředitele nukleárního dohlížecího úřadu mluvit o tom, že Irák vyhovuje požadavkům na odzbrojení. Také slyšeli Mohammeda Al-Douriho, iráckého vyslance při OSN, jak jasně obhajoval iráckou spolupráci s inspektory zbraní. Naslouchali pozorně zprávám o zničení asi jedné třetiny iráckých raket Al Samoud 2, které je ponechaly značně oslabené na konvenčním válečném poli. Když o tom mluví Iráčané, připomínají, že to je dokladem toho, že vycházejí vstříc požadavkům OSN, aby zabránili válce. Nemohou ale uniknout děsu válečné hystérie. Nemohou se vyhnout zprávám o masívním soustředění amerických vpojsk v sousedních arabských státech. "Na ulici mi řekl muž, který si nepořál být jmenován", napsala reportérka, "že slovní válečné projevy Američanů jsou míněny vážně. Nejedná se o žádnou hru. Nikdo totiž nepošle 230,000 vojáků s veškerou technikou k našim hranicím, což stojí ohromnou částku peněz, jen tak zbůhdarma. Rezignovali jsme tedy a obáváme se, že dojde k válce". Dodal ale, podle domněnky reportérky proto, že nebyl na doslech žádný provládní úředník: "Kdyby bylo naše politické vedení vstřícnější od samého začátku, možná by se bylo podařilo vyhnout se válce". Autorka dodala, že si netroufá odhadnout, kolik lidí je takto kritických vůči vlastní vládě, ale většina těch, s nimiž mluvila, odsuzovala Spojené státy za jejich spěch se zahájením války. "Amerika nebere žádné ohledy na OSN", řekl palestinský dárce krve Farid, když dostal hodinky s nápisem "Všichni Arabové mají stejnou krev". "S novou rezolucí nebo bez ní chtějí kontrolovat Irák a celý Střední východ. Vůbec se jim nejedná o odzbrojení Iráku, protože toho bylo dosaženo už před mnoha lety". Pro pana Farida a mnoho Iráčanů souvisí dnešní krize s palestinsko-izraelským konfliktem a s tím, co považují za slepou americkou podporu Izraele. "Nepřítel je jeden a také je jediná bojová fronta", řekl. "Mám pocit, jako bych dal krev nějakému Palestinci. Není rozdílu mezi Palestincem a Iráčanem, jde li o potřebnost krve a za dnešní situace to je mou vlasteneckou povinností". Mnoho kilometrů od kliniky pro odběr krve v lékárně při výpadovce na sever vyprodává 35-letá lékárnice Aseel Ahmedová tabletky proti depresi a proti úzkosti. Řekla kanadské reportérce, že lidé mají velké obavy o budoucnost, když ukazovala na prázdné poličky, na nichž kdysi stávalo Valium a jiné léky. "Někteří lidé přicházejí s předpisy na léky proti vysokému krevnímu tlaku a depresi. Jiní přicházejí se stížnostmi na únavu, vyčerpání a podrážděnost a žádají o nějaké léky proti válečné psychóze. Většina jich žije ve strachu. Není to poprvé, co čelíme této hrozbě, ale obávám se, že se válka blíží". Mnoho jejích pacientů doufalo, že se nebezpečí války snížilo po páteční zprávě inspektora zbraní H. Blixe Radě bezpečnosti OSN, ale břitké hodnocení zahraničních rozhlasových stanic jako je Radio Monte Carlo, Hlas Ameriky a arabské vysílání britské BBC zklamalo jejich naděje. Odpovědí na sílící válečné bubnování Ameriky byla výzva irácké vlády, aby občané hloubili kryty a zákopy na obranu vlasti. Všechny 4 státní televizní stanice vyzývají občany, aby udržovali hasicí přístroje v dobrém stavu a by skladovali hořlaviny jako propan a kerosin daleko od obydlí nebo je dokonce zakopali do země. Mladému kopáči Mawfakovi Husseinovi se řinul pot s čela, když se snažil zabořit do hlíny lopatu s eukalyptovou násadou, aby vyhloubil zákop v hustě obydlené oblasti kolem silnice mezi vnitřním Bagdadem a Kadhimijí. "To je další práce, kterou dělám z lásky k vlasti", řekl tento člen arabské socialistické baathistické strany. Jako mechanik ministerstva pro komunikace a dopravu byl s ostatními zaměstnanci zařazen do jedné ze skupin po 7 lidech. Zatímco 3 v každé skupině pracují manuálně na zákopech, ostatní 4 musejí za ně pracovat při výkonu zaměstnání. "Je to pracovní pohotovost, kterou si vynucuje hrozba války", řekl a citoval z koránu verše, že je povinností každého občana bojovat, je-li mu vnucen boj. "Přinutí-li nás bojovat, odvedeme tu nejlepší práci", řekl a dodal, že je členem Jerusalémské brigády Al-Quds. "I když bude úder horší než v r. 1991, nic to na naší obraně nemění. Zůstaneme zde - nezmizíme". Pan Mawfat dodal, že právě prodělal další výcvik pro boj ve městě. Řekl: "Američani se přepočítali, jestliže si myslí, že nebudeme bránit svou zemi a svou víru. Jejich arogance je zaslepuje - už se jim to nevyplatilo ve Vietnamu. Naše dějiny jsou staré 6,000 až 7,000 roků, kdežto Amerika je novodobá s historií něco přes 200 let. Jsme odolní a hrdí lidé s bohatou kulturou a starobylou kulturou. O jakém osvobození mluví pan Bush? Přichází nás osvobodit raketami, bombardéry, tanky a vražděním lidí? Chystá proti-islamskou válku proti Muslimům. Způsobí nám velké škody a ztráty, ale my čerpáme svou sílu ze svých dlouhých dějin. Nebojíme se". Ilustrační snímek ukázal jednotku iráckých dobrovolníků, "budoucích mučedníků" v bílých uniformách se samopaly AK-47 při pochodu Palestinskou ulicí v Bagdadu. |