13. 3. 2003
Irácké dilema: Co uděláme s AIDS a s mnoha jinými tíživými problémy?Paní Sandra Butlerová, ottawská spisovatelka a filmová producentka,
uveřejnila zprávu o dopisu, který dostala od své známé, která pracuje ve
výchovné kampani proti šíření choroby AIDS v Rwandě: Jestli dojde k útoku
na Irák, všechna naše práce se obrátí vniveč, protože budeme zapomenuti.
Jak dlouho jsou už všechny sdělovací prostředky v Severní Americe i v
Evropě zaplaveny otázkou "Co uděláme s Irákem"? Po tragickém dni 11, září
2001 začala být tato otázka stále naléhavější, zejména po skončení akcí v
Afganistánu. Dnes převládá všude. "Co uděláme s Irákem?" "Co uděláme s
Irákem?" Jakoby nebylo jiných naléhavých otázek, například "Co uděláme s
AIDS, co uděláme s chudobou, co uděláme s podvýživou, co uděláme s
dyzentérií nebo s analfabetismem nebo s životním prostředím"?
|
Sundejme si klapky s očí, které nám nasadila "válka proti terorismu" a uvidíme svět v jiném světle! Dvakrát více lidí než kolik bylo obětí ve dvou věžích Světového obchodního centra v New Yorku umírá v Africe každý den (!) na AIDS, mezi nimi tisíce dětí. Stephen Lewis, zvláštní kanadský zmocněnec pro HIV/AIDS při Organizaci spojených národů je toho názoru, že v blízké době bude decimováno obyvatelstvo několika států. Kolik lidských životů zachránily miliardy dolarů marnotratně utrácené na "válku proti terorismu"? Kolik životů by mohlo být zachráněno, kdybychom dokázali uspořádat pořadí důležitosti poněkud rozumněji? Americkou agendu je, jak se zdá, nemožné ignorovat. Zbytku světa nezbývá, ať se mu to líbí nebo ne, "držet hubu a krok". Vždyť i taková věc, jako je argumentování proti Bushově zvrácené "logice" odebírá lidem čas a energii, zatímco obojího by se dalo mnohem lépe využít jinde. Například pro řešení skutečných problémů namísto přehnaného zájmu o několik hromad stárnoucích zbraní v jedné zbankrotované diktatuře. Je to políčkem lidské inteligenci, jestliže se stalo celé lidstvo rukojmím nesmyslných priorit Bushovy vlády. Možná se ale tyto problémy obrátí přímo proti svým původcům. Lidé se začínají stále častěji ptát na nejrůznější věci. Otázkami kladenými Bushově vládě: "Proč jste tak iracionálně posedlí Irákem? Terorismem? A co se Severní Koreou? Co s vašimi vlastními zbraněmi hromadného ničení? Co uděláte, Georgi Bushi, s chudobou, s násilím, s analfabetismem a s hospodářstvím u vás doma ve Spojených státech?" Myslím, že je na čase, abychom si začali klást otázku, kterou má na svém tričku moje známá v Africe: "Co uděláme se Spojenými státy?" |