Dnes stojime pred velmi pravdepodobnou skutocnostou, ze Saddam bude porazeny a ak vsetko pojde dobre, tak iracky narod bude oslobodeny z pod jeho tyranie.

Kedysi ste kritizoval USA, ze Irak neoslobodili. A tvrdil ste, ze vasa kritika je vedena obavou o osud irackeho ludu.

Dnes kritizujete USA, ze idu Irak oslobodit. Btw: medzi nami bratmi, aspon podla mna to nie je hlavny dovod, ale konecny efekt bude pre iracky narod taky, ako ste Vy kedysi deklaroval ako zakladne meritko.

Moja otazka: je Vas nazor v tejto perspektive konzekvetny a koherentny ?

Dotycny clanok, na ktory sa odvolavam a k tomu pripojena Vasa vtedy este oblubena poznamka je ZDE

So zaujmom ocakavam vasu odpoved.

Poznámka JČ: Má tehdejší poznámka zněla takto. Neměním na ní ani slovo: zastávám stále tentýž názor:

Poznámka JČ: Redaktoři Britských listů ani nepociťují "nenávist k Spojeným státům" :) ani "obdiv k Saddámu Husajnovi". Jaktože si "nevíme, co si počít se Saddámem Husajnem? Ve válce v Perském zálivu ho Spojené státy mohly klidně porazit, ale z nevysvětlitelných důvodů (zřejmě proto, že USA vyhovoval jednotný irácký stát, bez ohledu na režim a utrpení místních lidí, nikoliv nestabilita, která by zřejmě vznikla svržením Saddáma Husajna) se zastavily na půl cestě... Odůvodněná kritika zahraniční politiky USA není "nenávistí této země". Úmrtí tři čtvrtě milionu malých dětí v důsledku sankcí, které postihují obyvatelstvo, nikoliv vedoucí představitele vražedného iráckého režimu, je nezpochybnitelným faktem.

První válka v Perském zálivu byla mezinárodně schválenou akcí proti agresi Saddáma Husajna vůči Kuvajtu. Souhlasily s ní i mnohé země na Blízkém Východě. Bohužel, ze sobecky strategických důvodů se tehdy rozhodl prezident Bush senior vraha Saddáma Husajna nesvrhnout. A udělal to sám tak nekompetentně, že tím zavinil krutou smrt snad desetitisíců osob. Podobně, jako to dělala Svobodná Evropa v roce 1956, americká média vysílající do Iráku vyzývala občany, aby proti Saddámu Husajnovi povstali - ani v Maďarsku v roce 1956 ani v době první války v Perském zálivu americká pomoc nepřišla a povstalci byli usmrceni mučením a v krvavých masakrech.

V současnosti existuje množství důkazů, že Spojené státy se nerozhodly zasáhnout proti Saddámu Husajnovi v zájmu utlačovaného iráckého lidu, ale v zájmu rozšíření vlastní světové hegemonie. Válečné řešení je vždycky až řešením poslední možnosti. Mezinárodní právo neumožňuje vojenský zásah proti jinému státu, aniž by ho ten stát nejprve napadl. Z toho, jak se američtí generálové vychloubají, jak zahrnou Irák intenzivními vlnami bombardování, jaké svět ještě neviděl, je zjevné, že hrozí nebezpečí dosti podstatných civilních obětí.Přitom je válka proti Iráku pokrytecká, neboť Spojené státy nadále podporují v mnoha zemích světa skoro stejně kruté režimy, jako je režim Saddáma Husajna - proč spolupracují z vražednou Saúdskou Arábií? A proč Západ, včetně Spojených států, Saddáma Husajna tak intenzivně vyzbrojil? I Iráčané samotní argumentují, že existují inteligentnější způsoby, jak se zbavit saddamovského režimu, viz ZDE

A nakonec otázka pro vás: Představte si, že žijete za komunistického režimu. Máte otce v komunistickém vězení. Přál byste si, aby vás Spojené státy osvobodily od komunistického jha vybombardováním Prahy či Bratislavy, včetně toho vězení, v němž je zadržován váš otec?