22. 1. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Petr Uhl
22. 1. 2007

Vážení členové strany Zelených!

Petr Uhl

Vážení členové Strany zelených! S politováním Vám oznamuji, že dnes vystupuji ze SZ. Byl jsem jejím členem od listopadu 2002. Byla to jediná politická strana za 65 let mého života. Stále se ztotožňuji s postoji evropských zelených. K rozhodnutí českou SZ opustit mě vede její zaměření, prosazené předsedou Martinem Bursíkem.

Dnešní koaliční nevětšinová vláda je produktem politické korupce, stojí na podvodu. Účast SZ v ní je v rozporu se zásadami otevřenosti, průhlednosti a politické poctivosti, jež SZ vyhlašuje. Po volbách do Sněmovny loni v červnu zaujal Martin Bursík náhle vůči ČSSD nepřátelský, konfrontační postoj, snažil se vůči jejímu předsedovi Jiřímu Paroubkovi vyvolávat u veřejnosti ošklivost. Jeho rozhodnutí být ve vládě panské koalice bylo politickou chybou, SZ měla zůstat v opozici.

Nemusela jít do koaliční menšinové vlády ČSSD, mohla si však jako strana, takovou vládu umožňující, vymoci na ČSSD ústupky. Oba programy, SZ i ČSSD, byly blízké. Tuto šanci SZ promarnila, dala přednost Bursíkově snaze o ekologizaci pravice. Mnoho voličů SZ se cítí podvedeno.

O míře levicovosti či pravicovosti, pokud takové hodnocení má ještě smysl, je možno diskutovat, avšak SZ nesmí být protievropská a asociální. Nesmí se stavět se proti modernímu pojetí ochrany lidských práv a multikulturalitě. Rovná daň a další neoliberální reformy, které chce vláda uskutečnit, by šly na úkor sociálně slabých. Nadějí je jen to, že vláda žádné reformy neuskuteční, protože nemá ve Sněmovně většinu.

Můstkem ke spojení s pravicí je pro Martina Bursíka antikomunismus. Teprve po volbách ale prosadil ve SZ usnesení, podle něhož nepodpoříme menšinovou vládu ČSSD, podporovanou KSČM. Sám Bursík před volbami interpretoval odmítavý postoj k vládě, podporované komunisty, šířeji, v rozporu s tehdejším usnesením. I když mi slíbil, že se této nesprávné interpretace do voleb zdrží, den před volbami slib porušil. Považuji to za natolik nečestné, že mi to brání s ním hovořit.

Antikomunismus, byť divadelní, jako v případě Martina Bursíka, je podle mne společenským nebezpečím. S kritikou KSČM a minulosti nemá nic společného, je to jen záminka pro stranicko-mocenský boj.

Vadí mi i podpora světového četnictví USA. Pod záminkou, že SZ chce prosadit ústavní zákon o obecném referendu, bylo loni v říjnu všech šest zelených poslanců proti návrhu ČSSD a KSČM o přijetí ústavního zákona o umístění prvků protiraketové obrany. Kdyby jen dva hlasovali pro návrh, mohla ho už Sněmovna projednávat, což by bylo nyní aktuální, což by bylo v souladu s usnesením republikové rady SZ. S podporou americké zahraniční a bezpečnostní politiky, založené na válce v Iráku a na Guantánamu, nemohu mít, stejně jako s antikomunismem, nic společného.

Také postoje SZ k účinnosti zákoníku práce, k platnému zákonu o neziskových nemocnicích, k institutu paměti národa (pouze od února 1948), jenž má být zbraní proti KSČM, a k odložení státních maturit svědčí o jejich nadbíhání pravici a ODS. ODS, dnešní vládní partner SZ, vychází z nemoderního pohledu na život a svět, jenž sama česká společnost překonává jen pomalu a obtížně. Její konzervativismus stojí na etnickém a politickém nacionalismu a xenofobii, na ekonomickém liberalismu, autoritářství a paternalismu, na asociálním individualismu a popírání sociální solidarity, na odbourávání prvků sociálního státu a zpochybňování státu právního, na odporu vůči ochraně lidských práv, zvláště skupinových, a ochraně životního prostředí, neústupnosti vůči homosexuálům, na odmítání antidiskriminační ochrany, na konzumentství, klientelismu a elitářství, na boji proti regulaci v hospodářství i při správě státu a obcí, na technokratických řešeních problémů atd. Těmito předsudky a stereotypy sice trpí celá česká společnost, avšak ODS ze všech stran nejvíce. ODS je z těchto hledisek opakem SZ, popírá hodnoty kvality života, které zelení prosazují. Je blízká britským a polským konzervativcům, s nimž chce založit politickou skupinu v Evropském parlamentu.

ODS jako celek, a její vedení zvláště (ne tedy pouze její čestný předseda -- prezident republiky Václav Klaus) má silný odpor vůči politické integraci EU, brání přijetí její ústavy, byť v jiné podobě, i zavedení eura. Už proto je spojení SZ s ODS ve vládě v rozporu se zásadními postoji evropských zelených. SZ nedokáže tyto protievropské postoje ODS mírnit.

S výjimkou závazku vlády, že nyní nerozšíří jadernou energetiku, nedosáhla SZ ve vládním programu ničeho, co by tam stejně nebylo. Vláda ČSSD schválila loni na alternativní zdroje energie z programu strukturálních fondů EU "podnikání a inovace" 10, 5 miliardy Kč. Vláda ODS, v níž je i SZ, to omezuje na čtyři miliardy. Podle ČSSD to ztíží plnění závazků ČR vůči EU. Marná je Bursíkova snaha ekologizovat pravici.

Pohanou státu byl výběr místopředsedy vlády Jiřího Čunka (KDU-ČSL), jehož raketový výstup k moci vzhůru způsobilo zacházení s romskými rodinami. Po etnickém vyhánění části obyvatel Kosova nemají Čunkovy deportace v Evropě obdoby. SZ se sice proti tomu ohradila, avšak její protesty utichly. Bursík považuje v souladu se svým technokratickým přístupem k životu ochranu lidských a menšinových práv za problém spíše odborný, stejně jako řešení dalších otázek veřejného života.

K mému rozhodnutí přispěly i nedemokratické způsoby přijímání stranických rozhodnutí. Bursík je činí buď sám, nebo po manipulaci s příslušnými činiteli, jako jsou poslanci, členové předsednictva a část republikové rady. Od září 2005, kdy sjezd SZ zvolil Martina Bursíka předsedou a Danu Kuchtovou pověřil jako místopředsedkyni řízením stranické práce, se organizace stranického života nezlepšila, příchodem nových členů stala ještě chaotičtější. Martin Bursík se o chod SZ nikdy nezajímal.

Ve vedení strany i mezi jejími členy jsou lidé, kteří jsou svými politickými a životními postoji bližší evropské straně zelených než Martin Bursík. Mnozí získali loni veřejné funkce zastupitelů a radních, a také se odklonili od zelených zásad. Většina členů SZ je vděčna, že strana má poslance a nyní i křesla ve vládě, a voličům zelených snad nejméně z elektorátů parlamentních stran vadí podvodný způsob, jímž vláda vznikla.

Mé rozhodnutí je i reakcí na pokrytectví těch členů strany, kteří jednají v rozporu se svými názory (vždy se hlásili k levici), a na nedostatečný odpor členů SZ k zaměření jejího vedení a k účasti SZ ve vládě. Nevidím proto nadějí, že nastávající sjezd poměry ve straně změní. Sjezd nezvolí jiného předsedu, a možná ani nepřijme pravidla stranického života, která by poněkud omezila svévoli stranického rozhodování. Martin Bursík usiluje dokonce o na další omezení nezávislosti republikové rady SZ na předsednictvu, tedy na něm. Sám fakt, že si ho dovolil podat, svědčí o jeho pozici ve SZ.

Ve SZ jsem neměl žádné funkce, zákon o České televizi zakazuje členu rady ČT zastávat v politické straně, pokud je jejím členem, jakoukoliv funkci; to jsem jako člen rady ČT musel respektovat. Přesto jsem spojován s rozhodným úsilím o ozdravění stranických poměrů v období před zářím 2005, za předcházejícího vedení SZ. Svého tehdejší úsilí proti sektářství, které bylo téměř karikaturou mocenských postupů z dob stalinismu, nelituji. Mělo i úspěch, i když dnešní nedemokratické poměry ve SZ se od tehdejšího stavu liší jen menší intenzitou, nikoliv podstatou.

Nikoho nevybízím k následování, tj. opuštění SZ. Ve straně je stále mnoho lidí, kteří jsou zelení a demokratičtí, kteří jsou proevropští a sociálně zaměření. Možná, že časem najdou i síly ke změně. Mnozí z nich zůstávají mými přáteli. Mnohokrát v životě jsem se v odhadu stávající situace mýlil. Přeju jim, aby tomu tak bylo i tentokrát.

Se zeleným pozdravem Petr Uhl

V Praze na Vinohradech 22. ledna 2007

P.S. Můj dopis na rozloučenou je otevřený, je z něj možno i volně citovat.

                 
Obsah vydání       22. 1. 2007
22. 1. 2007 Petr Uhl vystoupil ze Strany zelených Milan  Daniel
22. 1. 2007 Vážení členové strany Zelených! Petr  Uhl
22. 1. 2007 Guardian: Češi schválili stavbu základny pro amerického "Syna Hvězdných válek"
22. 1. 2007 Na Američany oživený závod ve zbrojení ekonomicky doplatí Česká republika
22. 1. 2007 Osvícený despotismus Alexandra Vondry Bohumil  Kartous
22. 1. 2007 Vláda založená na zradě Milan  Valach
22. 1. 2007 Pohrdání demokracií Tomáš  Stýblo
20. 1. 2007 Lhali vám, občané, lhali. A lhali vám skoro všichni... Štěpán  Kotrba
20. 1. 2007 Začalo další kolo závodů ve zbrojení Štěpán  Kotrba
20. 1. 2007 Raketová základna v ČR a Britské listy formou celostátního letáku?
22. 1. 2007 Objektivní informace formou tištěného letáku?
20. 1. 2007 Melčák a Pohanka: Stejný projev idiocie, jaký ČSSD projevila při volbě Klause prezidentem Jiří  Jírovec
19. 1. 2007 Britské listy konkurentem řadě médií - za rok 2006 deset milionů zhlédnutých stran
22. 1. 2007 Píseň o nejbližší vině Jan  Skácel
22. 1. 2007 Bush: kombinací tvořivé strategie a nejvyspělejší techniky znovu definujeme válku podle našich podmínek Ninan  Koshy
22. 1. 2007 Bolívijský prezident Morales: rok ve funkci Simone  Radačičová
22. 1. 2007 Přestaňte oživovat Mezinárodní měnový fond Walden  Bello, Soren  Ambrose
22. 1. 2007 Jak se líbí Kateřině Jacques mezi zastánci globálního kapitalismu? Monika  Hoření
22. 1. 2007 Šťastní lidé na ostrově Vanuatu, aneb jak jinak... Uwe  Ladwig
22. 1. 2007 Iluze liberální spravedlnosti Milan  Valach
22. 1. 2007 Petice proti panujícím politickým poměrům a americké vojenské přítomnosti v ČR Jiří  Mašek
22. 1. 2007 Dobře pamatuji kolony ruských vojenských vozidel Michal  Rusek
22. 1. 2007 Z Klausovy zloby vznikla Topolánkova vláda Oldřich  Průša
22. 1. 2007 Mediální guláš z Melčáka a Pohanky říznutý radarem
22. 1. 2007 Kolik je dva...?!? Ladislav  Žák
21. 1. 2007 Rusko se základny nebojí, ale české rozhodnutí nezůstane bez následků
20. 1. 2007 Přeběhlíci jsou samozřejmě zrádci
20. 1. 2007 Zrádce národa, či prorok dialogu? Zdeněk  Bárta
20. 1. 2007 Trestní proces s Tonym Blairem
20. 1. 2007 Stane se Čína i vojenským pánem světa?
20. 1. 2007 Západ zuří, že Čína sestřelila satelit
20. 1. 2007 Sestřelení družice potvrzeno americkým monitorovacím centrem Štěpán  Kotrba
19. 1. 2007 Stephen Hawking: Musíme uznat katastrofální nebezpečí klimatických změn
19. 1. 2007 Jasný signál Ladislav  Žák
19. 1. 2007 Německo: Uragán, Stoiber a chudá princezna Tomáš  Krček
31. 12. 2006 Hospodaření OSBL za prosinec 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce

Zelení RSS 2.0      Historie >
22. 1. 2007 Petr Uhl vystoupil ze Strany zelených Milan  Daniel
22. 1. 2007 Vážení členové strany Zelených! Petr  Uhl
14. 12. 2006 REACH: Jaký je rozdíl mezi žurnalistickým článkem a tiskovou zprávou? Štěpán  Kotrba
14. 12. 2006 REACH: Sice zmrzačený, ale konečně na světě Miroslav  Šuta
14. 12. 2006 REACH je na světě, ale na jednotce intenzivní péče   
14. 12. 2006 REACH podle Zelených   
16. 11. 2006 Ropák se vzepřel, ropák vyhrál   
2. 11. 2006 Zelená rekapitulace Pavel  Pečínka
30. 10. 2006 Hlasování o základnách - chybělo více než jeden hlas Štěpán  Kotrba
29. 10. 2006 Strana zelených -- B skupina ODS Milan  Valach
19. 10. 2006 Martin Bursík - odborník, nebo diletant? Pavel  Urban
17. 10. 2006 Úhonický starosta a potrefená husa Štěpán  Kotrba
16. 10. 2006 Strana zelených: Politická barvoslepost Jana Beránka Miroslav  Šuta
13. 10. 2006 Jan Beránek: Modrá Strana zelených diskredituje ekologickou politiku   
12. 10. 2006 Petr Kužvart a jeho nezávislá samochvála Štěpán  Kotrba