Nesmysly na Novinkách

30. 3. 2010 / Boris Cvek

V českých médiích se občas objeví, že čeští vědci objevili to či ono protinádorové léčivo. Když si pak člověk najde na veřejně dostupné databázi (všeobecně a nejběžněji používané v biomedicínských oborech) "pubmed" informace o údajném objeviteli, zjistí, že daný výzkum buď vůbec nedospěl do stádia klinických testů (není tedy relevantní pro pacienty) nebo že čeští autoři ve skutečnosti představují jenom zlomek objevitelského týmu.

Nelítostné verdikty Petra Nečase vůči invalidům nepřekvapují

30. 3. 2010 / Petr Nachtmann

Britské listy referovaly o kontroverzních verdiktech někdejšího ministra sociálních věcí Petra Nečase. ZDE ZDE. Ty odpíraly invalidní důchod lidem, kteří celý život pracovali a poté je zradil jejich zdravotní stav.

Jsem přesvědčen, že Petr Nečas nemohl situaci těchto lidí rozumět. Problematice se před svým ministerským angažmá nevěnoval a neměl ani osobní zkušenost se situací lidí, kteří se soustavně živí normální prací.

Petra Nečase po většinu jeho dosavadního života živila jeho rodina a stát. Normálnímu zaměstnání se věnoval jen zhruba 3 roky. Zároveň musel nejpozději od roku 1979 soustavně přežvykovat ideologické poučky, nejprve komunistické, později v duchu ODS.

Děsivé výročí obléhání Sarajeva

29. 3. 2010

Právě v čase Velikonoc, svátků jara, života a připomínky zmrtvýchvstání Krista, nadchází jedno smutné výročí. Je to již 18 let od počátku jedné z nejděsivějších událostí evropských dějin, kterou bylo obléhání bosenského hlavního města Sarajeva. Osmnáct let, doba, během níž se lidský tvor narodí, vyroste, dospěje a dostane právo celkem svobodně nakládat se svým životem. Osmnáct let, které pro mnohé lidi žijící v Evropě na počátku 21. století znamenají i utrpení, bídu, zapomnění a zavržení ze strany "vyspělé" a blahobytné části světa, píše Jan Čihák.

Okupace Sarajeva začala v noci z 4. na 5. dubna 1992, kdy jednotky Jugoslávské lidové armády a bosenských Srbů obsadily sarajevské letiště Butmir. Skončila 29.2.1996 stažením agresorských sil v souladu s ustanoveními Daytonských mírových dohod.

Pietní soucit, nebo politická manipulace?

30. 3. 2010 / Radek Mikula

"Jak k tomu mohlo dojít?" ptá se jeden z kladný hrdinů filmu Hotel Rwanda jiného stejně kladného hrdiny. Ten se dlouze zamyslí a odpoví. "Nevím. Snad nenávist? Šílenství...?" Považuji za šokující, že toto je vše, co se divák z filmu dozví o kořenech jednoho z nejkrvavějších konfliktů po konci studené války.

Šokující ovšem neznamená neobvyklé. Minulý týden jsem navštívil vzpomínkové shromáždění, jehož účastníci si před srbským velvyslanectvím připomněli počátek útoku na Jugoslávii před jedenácti lety. V projevech řečníků mě nepotěšil srcervoucí patos připomínající civilní oběti války. Zvláště aktivní byl v tomto smyslu Jaroslav Foldyna, který vzpomínal na první dětskou oběť bombardování, Milici Rakičovou. Proč mi to tak vadilo? Dvacáté století přineslo takový rozvoj vojenské techniky, že její důsledky začaly, zvláště v souvislosti s pokrokem letectva a raketových technologií, ohrožovat nejen bojující vojska ale také civilisty.

Britové nechtějí ani labouristy, ani konzervativce

30. 3. 2010

50 procent Britů uvedl v průzkumu veřejného mínění pro deník Independent, že hlasovat pro Gordona Browna je pro ně nemyslitelné. 51 procent britských voličů odmítá Konzervativní stranu. 38 procent voličů si přeje, aby z květnových voleb vzešel nerozhodný parlament.

Kdyby lidé v květnu hlasovali tak, jako v nynějším výzkumu, skutečně by vznikl parlament bez jakékoliv parlamentní většiny. Konzervativci by měli o 31 křesel méně, než je většina, celkem by získali 295 poslanců, labouristé 266 poslanců, Liberální demokraté 57 a ostatní strany 17.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Ohnisko pedofilního problému není přece v papežském majestátu!

30. 3. 2010 / Miloš Dokulil

Jako kdyby se roztrhl teď pytel s články kolem integrity papeže Benedikta XVI., ať už tuto integritu nějak zpochybňují (nejednou vtažením problematických činů některých duchovních pod jeho pravomocí ještě jako arcibiskupa Ratzingera), anebo naopak důrazem na fakt, že k těm politováníhodným a nemálo medializovaným činům přece došlo již za předchozího pontifikátu, kdy byl papežem nemálo populární Jan Pavel II. ("Subito -- Santo!"; tj. zrovna ten, jehož by katolíci rádi viděli co nejdříve mezi světci církve). Také na této svérázné prezentaci je možné ilustrovat, jak se teď běžné vedou polemiky. Vytírat lidem oči (ale i ohlušovat uši), zcela mimo onu příslovečnou "mísu". Kupodivu často na obou stranách rozvířeného sporu.

Moorův film O kapitalismu s láskou a jeho význam pro ČR

30. 3. 2010

Tento dokumentární film jsem viděl, a proto jej doporučuji všem shlédnout. Je nejen o americké společnosti, lobbingu, nadnárodních korporacích a penězích, které mizí v nenávratnu, píše Ruda Vondřich.

Film (USA, 2009, 127 min) se promítá v ČR od 4.2. 2010 pouze ve čtyřech kopiích v omezeném počtu kin, většinou pouze jednou denně. Film v současné době ještě hrají v následujících kinech ZDE.

V Británii se neplatí za zdravotnictví

30. 3. 2010

Dobrý den, pane Čulíku. Minulý týden jsem na veřejnoprávní TV viděl pořad věnovaný zdravotnictví, ve kterém bývalý a zřejmě i příští ministr zdravotnictví Tomáš Julínek vykládal, že nám dobře známé regulační poplatky platí pacienti v celé západní Evropě, píše J. Pachman.

Tyto poplatky prý zabraňují nadužívání zdravotní péče tzn. odrazují od návštěvy lékaře ty pacienty, kteří netrpí velkými bolestmi a mohli by se tedy léčit sami. Navíc regulační poplatky připomínají lidem, že zdravotní péče není zadarmo. Pouze u nás se tomu prý lidé z neznalosti diví, protože za komunismu celých 40 let nic neplatili. Chtěl jsem tedy zeptat, kolik činí regulační poplatek, který vy platíte svému lékaři v Glasgow? Zavedla regulační poplatky ve Velké Británii už Margaret Tchatcherová, jak by to odpovídalo její pověsti vůdkyně světové pravice?

Odpověď Jana Čulíka: V britském zdravotnictví se žádné regulační poplatky neplatí, ani u lékaře, ani v nemocnici. Platí se za recept (95 procent receptů je od platby osvobozeno) a při návštěvě u zubaře platí pacient část ceny zákroku.

Brněnští muslimové odsuzují útoky v Moskvě

30. 3. 2010

tisková zpráva

Jménem Libertas Independent Agency o.s., sdružující brněnské muslimy a přátele muslimských národů, a jménem Halalpoint o.s., vyjadřujeme lidu Ruské federace a obětem barbarských teroristických útoku v moskevském metru nejhlubší soustrast a říkáme, zcela rezolutně, že naše modlitby a soucit jsou na straně obětí barbarských útoků.

Přijímací zkoušky "Scio" je třeba hodnotit se znalostí věci

30. 3. 2010 / Bohumil Kartous

Jako zástupce společnosti Scio bych rád reagoval na text pana Erika Dohnálka, který se týká "přijímacích zkoušek přes SCIO", ve skutečnosti tedy Národních srovnávacích zkoušek, podle jejichž výsledků přijímají desítky fakult VŠ v ČR uchazeče ke studiu. Nejsem schopen odpovídat na subjektivní dojmy pana Dohnálka, proto se držím věcných témat, která se v textu objevují.

Testy Scio vedou k větší rovnosti příležitostí

30. 3. 2010

Nechci se nijak zastávat firmy Scio, ani její činnost nějak hodnotit. Rád bych ale v tomto kontextu upozornil na článek v novém čísle Sociologického časopisu, který ukazuje, že výsledky přijímacích testů založených na testování obecných studijních předpokladů jsou méně ovlivněné sociálním původem uchazečů než testy založené na znalosti daného oboru, píše z Mannheimu Jan Drahokoupil:

Kompletní článek ZDE

Medveděv: "Zničíme ta zvířata"

30. 3. 2010

"Jsou to jednoduše zvířata - nezáleží na tom, jaké motivy sledovali - to, co dělají, je trestné podle každých právních předpisů a každého systému hodnot. Najdeme je a zničíme," prohlásil ruský prezident Mědveděv, když pokládal květiny na stanici metra Lubljanka v centru Moskvy, jež se v pondělí 29. března během ranní dopravní špičky ráno stala jedním ze dvou terčů bombových útoků.

Optimističtí britští teenageři si myslí, že budou vydělávat 150 000 Kč měsíčně

30. 3. 2010

Britští teenageři se domnívají, že než jim bude 35 let, budou vydělávat 50 000 liber ročně (150 000 Kč měsíčně) a že si kolem pětadvaceti budou moci dovolit koupit vlastní dům či byt. Vyplývá to z průzkumu názorů 10 000 mladých lidí, který provedla banka NatWest. Teenageři se také domnívají, že jejich zadluženost po absolvování univerzity v důsledku školného bude jen asi 10 000 liber (300 000 Kč), zatímco ve skutečnosti je to dnes kolem 30 000 liber (900 000 Kč).

Britští poslanci požadují revizi britského vývozu zbraní

30. 3. 2010

Nadstranická skupina britských poslanců požaduje revizi britského vývozu zbraní poté, co bylo zjištěno, že Izrael téměř určitě použil loni britských zbraní proti Palestincům při útoku na Gazu, operaci "Lité olovo". "Je to v přímém rozporu s britskou vládní politikou, že vyvezené britské zbraně do Izraele se nesmějí používat na okupovaných územích."

Petr Nečas zamítal invalidní důchody častěji

29. 3. 2010

K článku "Není vám stydno, pane ministře" chci dodat, že jsem se snažil v době ministrování toho pána pomoci bratrovi svého kamaráda, postiženého praktickou slepotou, který se dostal do podobné, vlastně stejné situace jako je líčena v uveřejněném článku, píše MUDr Miroslav Svoboda.

Celé jsme to tehdy postavili na tom, že v případě PhDr. Vítězslava Trska nastala plná invalidita v době, kdy ještě splňoval všechna kritéria pro přiznání plného invalidního důchodu. Až na to, že o něj bezprostředně nepožádal, prostě protože tehdy ještě práci měl. Pan ministr dostal všechny podklady, posudky, výpisy z lékařské dokumentace k tomu, aby tvrdost zákona napravil, vlastně ani to nemusel, protože mohl prostě a jednoduše napravit to, co PSSZ rozhodla chybně (v zákoně se totiž vztahuje vše k datu, kdy prokazatelně vznikla invalidita, nikoliv k datu žádosti o důchod). Ale dopis, který přišel dlouho po uplynutí správní lhůty, byl naprosto stejného znění, jako je ten, co jste uveřejnili.

Vítejte v antropocénu

30. 3. 2010

KD│ Vítejte v antropocénu - "lidské epoše". Geologický čas se může jevit coby vytesaný do kamene, a určitě tomu tak bylo (pokud jsme ho tak definovali) během posledních 12 000 let holocénu. Ale relativně stabilní meziledové klima holocénu, tak pohostinné, že dovolilo vznik lidské civilizace, se zřejmě blíží svému závěru, napsala Alison Hawkesová pro server Terra Daily.

Proč Pentagon neplní pětiletku?

29. 3. 2010 / Karel Dolejší

Vojenský komentátor agentury RIA Novosti Ilja Kramnik rozhodně není prvním autorem, který si povšiml, že v oblasti vývoje americké vojenské technologie je něco v nepořádku. Sám Kramnik zmiňuje příklady vyvíjeného letounu páté poválečné generace F-35 Lightning II (na snímku vpravo) či útočné ponorky s jaderným pohonem třídy SSN Seawolf (viz obrázek níže) a cituje studii Aerospace Industries Association (AIA) věnovanou důsledkům úpadku americké průmyslové základny pro obranyschopnost země. Zrovna tak by si ovšem mohl vybrat deset jiných příkladů či odkázat na pět jiných amerických nebo izraelských studií. Závěr, že technologický vývoj zbraní zdaleka nejen v USA se nachází ve slepé uličce, je značně rozšířen - liší se pouze názory na to, zda - případně jak - lze zmíněnou "technologickou bariéru" vůbec překonat.

Kapitalismus vytvořil pro svobodu podmínky

30. 3. 2010 / Pavel Urban

Karel Dolejší reaguje na moji polemiku mimo jiné:

Pan Urban v lednu na jahodách, aneb Kde jsou ty časy

30. 3. 2010 / Karel Dolejší

Trest smrti v roce 2009 -- popravovalo se i z politických důvodů

30. 3. 2010

V loňském roce na popravištích v různých částech světa skončilo přinejmenším 714 lidí, dokumentuje to každoroční statistika Amnesty International. Údaj však poprvé nezahrnuje tisíce poprav, ke kterým došlo v Číně. Čínské úřady totiž informace o popravách utajují, což by statistiku zásadně zkreslilo.

POZVÁNKA

Čulík a psychologie moci aneb Ve smyčce

25. 3. 2010

ŠOK│ V rámci předmětu Psychologie na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha uslyšíte vysokoškolského pedagoga z Glasgow University, bohemistu, publicistu a šéfredaktora Britských listů, mj. editora a spoluautora knih Jak Češi jednají, Jak Češi myslí a Jak Češi bojují.

Dr. Jan Čulík
Psychologie moci

In the Loop

ve středu 31. 3. 2010 15:00-19:00

Vachkův film Spřízněni volbou z r. 1968 se bude promítat na FFUK

30. 3. 2010

Ústav východoevropských a slavistických studií Filosofické fakulty UK si Vás u příležitosti 42. výročí volby prezidenta Ludvíka Svobody dovoluje pozvat na promítání dokumentu Spřízněni volbou režiséra K. Vachka.

Účinkují generál Ludvík Svoboda, předseda vlády Oldřich Černík, generální tajemník KSČ Alexander Dubček, předseda Národního shromáždění Josef Smrkovský, ekonom Ota Šik, literáti Jan Procházka, Pavel Kohout, Jan Skácel, Karel Ptáčník, Milan Jariš, Jan Otčenášek, politici Josef Špaček, Gustáv Husák, Marie Švermová, Miroslav Galuška, , Drahomír Kolder, Ludvík Černý, Bohuslav Laštovička, Jozef Lenárt, Zdeněk Fierlinger, Marie Miková, Josef Borůvka, Josef Plojhar, Karel Poláček, Vasil Bil'ak, Jan Piller, Julius Dolanský, Jiří Hendrych, Martin Vaculík a vědci Radoslav Selucký, Karel Kosík a Eduard Goldstücker.

Po projekci bude následovat beseda, které se zúčastní Čestmír Císař, Zoe Klusáková -- Svobodová, Michael Hauser a Karel Vachek.

Sejdeme se ve středu 31. března v 17: 30 v budově FF UK na Palachově náměstí 1 v místnosti č. 217.

Raketová dostatečnost

30. 3. 2010

JU│ V ruských Izvestijích kometátor Dmitrij Litovkin nabízí ruský pohled na připravovanou americko–ruskou Smlouvu o omezení útočných jaderných zbraní. V nové smlouvě jsou uvedena ustanovení o počtu zbraní, o způsobu výměny dat, o oznamování jejich zkoušek, stejně jako o likvidaci, inspekci a procedury prověrky dodržování smlouvy. Důležité je, že každá ze stran má možnost si dnes samostatně určovat strukturu a složení svých strategických útočných arsenálů.

Platí, že všechny tyto nosiče musejí být umístěny pouze na území smluvních stran. Smlouva umožňuje vlastnit 700 raket v bojové pohotovosti a další 100 raket ve skladech a stanovuje celkový počet – 1550 bojových hlavic v bojové pohotovosti. Podle pozorovatelů je nová smlouva výsledkem oboustranných kompromisů.

Matematika

Zoufale malá míra reflexe současného stavu

30. 3. 2010

Pana Kyslingera mohu ujistit, že studentka z mého předchozího příspěvku se mnou opravdu seděla v jedné třídě (posléze úspěšně vystudovala vysokou školu technického směru), a že pokud se jí podhodil příklad s jen mírně obměněnými daty zadání, tak se vesměs nechytala, to si studenti ve třídě "otestují". Oni si také "otestují" i toho profesora, píše Jan Šimůnek.

Stárnoucí britští špioni nezvládají internet

29. 3. 2010

Britská rozvědka zahájila rozsáhlé propouštění. Jeho cílem je výrazně zlepšit počítačovou gramotnost agentů. Rozvědka sice dostala větší rozpočet, ale propouští existující špiony a chce najmout zaměstnance, kteří budou lépe zvládat počítačovou technologii. Staří špioni nevědí, co je Twitter a nerozumějí mentalitě Facebooku.

"Mimořádně přátelský vztah" Británie k USA skončil

29. 3. 2010

Během několikaleté epizody, kdy se americký prezident George Bush snažil postavit radar v Brdech, se prozápadní politikové a aktivisté utěšovali, že prý existuje jakýsi "mimořádně přátelský vztah" mezi Spojenými státy a Českou republikou. Tu představu před několika měsíci brutálně zničil v rozhovoru s Českou televizí Zbigniew Brzezinski.

Bolševická prasata a lynčování v Britských listech

29. 3. 2010

Pane Vrabec, to, co jste napsal, plně charakterizuje úroveň tzv. pravicové strany ODS. Asi jste jejím členem nebo voličem. Pak má ve Vás kvalitního člena, který, není-li něco podle toho, co strana a nejlépe jednobarevná vláda ODS káže a určuje (ale fůůůj, to už tady snad kdysi bylo!), je naprosto nepříčetný, míní čtenářka J. Poslová.

Internet nám vnucuje přítomnost

29. 3. 2010

David Gelertnter je profesor počítačové vědy na Yale University a chief scientist v Mirror Worlds Technologies. Primárně se zabývá managementem informací, paralelním programováním a umělou inteligenci. Je taky autorem několika knih a esejů. (Nejznámější je patrně The Second Coming -- a Manifesto.) Toto je výňatek z jeho nového eseje Time To Start Taking The Internet Seriously. Celý text v angličtíně je ZDE, píše Jiří Drašnar.

Interregnum

29. 3. 2010

KD│ Pojem 'interregnum' byl původně užíván k označení časové proluky dělící smrt jednoho královského panovníka od nastolení následníka, přičemž zmíněné intervaly byly tou hlavní příležitostí, při níž minulé generace zakoušely (a ze zvyku očekávaly) trhlinu v jinak tupé, monotónní kontinuitě vládnutí, zákona a sociálního pořádku. Římské právo tomuto chápání výrazu (a jeho referentu) vtisklo pečeť oficiality spojením interregna s vyhlášením justicia, to jest (jak nám připomněl Giorgio Agamben ve studii z roku 2003 nazvané Lo stato di eccezione) přechodného období, během nějž zákony platné za vlády zesnulého vládce jsou suspendovány (nepochybně pouze dočasně), podle všeho v očekávání, že nový panovník vyhlásí zákony nové a jiné. Gramsci nicméně naplnil pojem 'interregnum' novým významem zahrnujícím širší úsek společensko-politicko-právního řádu, přičemž současně postihl hlubší sociokulturní skutečnosti ležící v jeho pozadí. Nebo spíše (po vzoru Leninovy pamětihodné definice 'revoluční situace' coby podmínek, za nichž vládcové již nemohou dále vládnout starými způsoby, zatímco ovládaní už nechtějí být takto ovládáni) Gramsci oddělil ideu 'interregna' od dobově posvátného spojení s mezihrou během rutinního předávání dědičné či volené moci. Misto toho ji spojil s výjimečnými stavy: S dobami, v nichž dosud existující legální rámec sociálního řádu ztrácí svou vládu a nemůže již dál následovat kypící sociální život, kdežto nový rámec, vytvořený na míru nově vznikajícím podmínkám zodpovědným za znehodnocení starého rámce, je dosud ve stavu zrodu, nebyl zcela dotvořen, nebo dost nezesílil na to, aby byl vynucen a zaveden, napsal v jedné z kapitol připravované knihy '44 Letters From the Liquid Modern World' (Čtyřicet čtyři listů ze světa tekuté modernity) polský sociolog Zygmunt Bauman.

Vítejte ve službě ČSOB InternetBanking 24

Pozor, transakce do zahraničí se ve webové aplikaci "nepotvrzují"

28. 3. 2010

Americký básník a naturalistický spisovatel Charles Bukowski se kdysi na adresu finančních institucí vyjádřil s mírným sarkasmem: podle něj jsou banky a pojišťovny místa, kam si lidé ukládají peníze, a poté doufají, že je dostanou zpátky. Od té doby se mnohé změnilo -- zatímco Bukowski je 16 let po smrti, finanční ústavy díky ozdravným kúrám utěšeně vzkvétají. Avšak literární odkaz Bukowského a služby některých "ústavů" mají jednu společnou vlastnost: obojí je jenom pro silné povahy. Pochopil jsem to při obsluze elektronického bankovnictví ČSOB dne 25.03.2010. Ten den jsem byl totiž také zralý na ozdravnou kúru -- byť v poněkud jiném ústavu. Spíš než bílé límečky jsou tam v módě bílé pláště. Ale k věci, píše Vítězslav Priehoda.

Pokud, přátelé, jste šťastnými uživateli výše uvedené služby, zpozorněte.

Tak už i Rýn...

29. 3. 2010 / Ladislav Žák

Zpráva o tom, že jedna z největších evropských řek Rýn neměří 1320, ale pouhých 1230 km a že za nesprávným údajem je zřejmě nezachycený překlep z období před půl stoletím mne přivedl k zamyšlení, zda by takový překlep prošel a udržel se tak dlouho v učebnicích a encyklopediích, kdyby byl v jeho důsledku Rýn kratší a nikoliv delší. Zdá se, že my lidé jsme natolik lační pozitivních informací, že se nad jejich pravdivostí pozastavujeme daleko méně než nad pravdivostí informací, které mají nějaký negativní náboj. Ostatně, říkat lidem to, co chtějí slyšet, je základem nejen politiky a předvolebních kampaní zvláště, ale i podvodného chování a manipulací všeho druhu.

Topolánkova vláda má plnou hubu antikomunismu, ale co oběti?

Není vám stydno, pane ministře?

27. 3. 2010

Z aktuálních důvodů znovu vydáváme článek, který původně vyšel v BL v roce 2008 ZDE

Britské listy mají k dispozici pozoruhodnou korespondenci.

Starejte se o maminku, přijdete o invalidní důchod

17. 7. 2010 / Jan Čulík

Z aktuálních důvodů znovu vydáváme článek, který původně vyšel v BL v roce 2006 ZDE

"Česká správa sociálního zabezpečení vám zamítá žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek. Doba pojištění potřebná pro nárok na invalidní důchod činí pět roků. Vy jste však získal jen 3 roky a 264 dní pojištění," sdělila Vojtěchu Voříškovi (59) nepořádně napsaným úředním dopisem (nesmyslně v něm opakuje některá slova) "ing. Nováková Marie" za "odd. 422" z České správy sociálního zabezpečení, Křížová 25, Praha 5.

Vyšlo v pondělí 21. srpna 2006 v deníku Metro.

Vždyť se vždycky bojuje především o principy a programy!

27. 3. 2010 / Miloš Dokulil

Oba čelné české deníky (jak LN, tak DNES) měly v pátek (26. 3.) na čelní straně modř; ta z Lidovek byla nafialovělá (takže spíše už do barvy "půstu"?). Nebudu se pokoušet o žádný komentář jiných komentářů nebo o dohady, co to udělá v příštích předvolebních průzkumech. Asi je vhodné si ovšem připomenout, co a jak tomu "zemětřesení" či vnitřnímu tragickému pádu jednoho čelného politika (který nicméně zůstává šéfem ODS) předcházelo. Vždy ten, kdo je v čele, musí počítat, že má nejednoho ohaře za zády, kdo by ho moc rád vystřídal (není zbytečné zde jmenovat?). Ani ve sportovních kláních není problematická až ta "bramborová" medaile. Také ve sportu by každý soutěžící chtěl dosáhnout na zlato; a být přede všemi na výsluní jako první (a psát takto dějiny; a něco si takto -- nic ve zlém -- dokonce přivydělat, že?).

Parlamentarismus není demokracie

30. 3. 2010 / Jiří Polák

Ve veřejných diskusích západních zemí, včetně ČR, až na malé výjimky, se bere jako samozřejmost názor, že parlamentarismus, t.j. vláda politických stran, které vyhrály volby, je demokracie. Abychom pochopili, že tento názor je mylný, stačí prostá úvaha.

Jak Hřebejk bojuje s antikomunismem

26. 3. 2010 / Jan Čulík

Ve filmu Kawasakiho růže se zabývají scénárista Petr Jarchovský a režisér Jan Hřebejk znovu svým oblíbeným tématem, totiž potřebou smíření po dlouhém období totalitního útlaku, v němž si lidé navzájem činili nejrůznější kruté křivdy. Film je svým způsobem odpovědí na ani po dvaceti letech neutuchající antikomunismus některých "pravicových" aktivistů. Podobně jako Hřebejkův film Musíme si pomáhat, který se prvoplánově zabývá útlakem v době nacistické okupace, ale jeho význam se zjevně týká obecněji totalitarismu, i Kawasakiho růže argumentují, že motivace lidí, kteří za komunismu udávali, byla rozporná, a ve filmu se vyskytne i známý, po dvaceti letech demokracie relativně přesvědčivý argument, že nikdo ze zpětného pohledu po dvou desetiletích a více nedokáže zrekonstruovat, co se vlastně tehdy v jednotlivých případech událo.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za únor 2010

24. 3. 2010

V únoru 2010 přispělo finančně na Britské listy 205 osob celkovou částkou 57 833.45 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 28.2. 2010 částku 69 402.42 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že umožnili další provoz našeho časopisu nedávným financováním nových serverů. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.