Raketová dostatečnost

30. 3. 2010

JU│ V ruských Izvestijích kometátor Dmitrij Litovkin nabízí ruský pohled na připravovanou americko–ruskou Smlouvu o omezení útočných jaderných zbraní. V nové smlouvě jsou uvedena ustanovení o počtu zbraní, o způsobu výměny dat, o oznamování jejich zkoušek, stejně jako o likvidaci, inspekci a procedury prověrky dodržování smlouvy. Důležité je, že každá ze stran má možnost si dnes samostatně určovat strukturu a složení svých strategických útočných arsenálů.

Platí, že všechny tyto nosiče musejí být umístěny pouze na území smluvních stran. Smlouva umožňuje vlastnit 700 raket v bojové pohotovosti a další 100 raket ve skladech a stanovuje celkový počet – 1550 bojových hlavic v bojové pohotovosti. Podle pozorovatelů je nová smlouva výsledkem oboustranných kompromisů.

O jaké jde kompromisy? V prvé řadě Washington ustoupil Moskvě a přece jen dovolil vzájemně provázat útočné obranné strategické zbraně. Tato formulace bude uvedena v preambuli smlouvy. Jak známo předseda ruské státní Dumy Gryzlov upozornil, že nebude-li ve smlouvě taková formulace, pak on nevidí žádnou možnost, že ji Duma schválí. Kromě toho, je to dobrý argument i pro Moskvu v případě, že Američané nedodrží své slovo a začnou ve východní Evropě rozmisťovat prvky protiraketové obrany.

Ovšem v právě závazné části smlouvy žádná formulace o spojení těchto dvou typů zbraní není. Je tedy jasné, že ustanovení smlouvy se budou vykládat z každé strany jinak v závislosti na vnitropolitické situaci. Tím spíše, že je známo, že americká administrativa tuto smlouvu bude muset předložit Senátu a Kongresu a ti jsou zatím kategoricky proti jakémukoli omezení strategické protiraketové obrany.

Moskvě se podařilo uhájit „nezávislost“ mobilních pozemních komplexů. Američané velice stáli o to, tvrdě je „přivázat“ do oblastí, kde jsou rozmístěny raketové komplexy v silech. Ruská strana, podle kuloárních zpráv, pak navrhla totéž pokud jde o americké ponorky s balistickými raketami. Výsledkem je dohoda, že ruské mobilní raketové komplexy Topol a Topol M se mohou volně pohybovat na území o velikosti 125 tis čtverečních kilometrů – pro srovnání je to území o velikosti Maďarska a Slovenska. Američané je mohou kontrolovat pouze satelity, což na takovém území není dostatečně efektivní.

Podle bývalého náčelníka Hlavního štábu raketových vojsk strategického určení Jesina je nová dohoda výhodná z ekonomického hlediska. V roce 1991, když se podepsala první dohoda, pak obě země měly zhruba stejné arzenály. Dnes je jiná situace – ruské strategické rakety nevyhnutelně stárnou a americký jaderný štít nabírá na síle. Dnes USA mají 798 balistických raket a strategických bombardérů, Rusko – 566. USA mají 1188 odpalovacích zařízení a Rusko – 809. Počet hlavic, které musejí USA demontovat představuje 4500 kusů, Rusko 3900 kusů. Takže po deseti letech existence nové dohody by obě smluvní strany mohly mít absolutně shodné podmínky, uzavírá Litovkin.

Дмитрий Литовкин: Ракетная достаточность ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 30.3. 2010