Obnovení strachu I.

21. 1. 2010 / Milan Valach

Zase se bojíme. Dvacet let po "sametové" revoluci, jež měla být osvobozením od strachu, si zase dáváme pozor, co napíšeme, řekneme a především, co uděláme. Bojíme se o práci, bojíme se pronásledování, bojíme se posměchu, a kdo ví čeho ještě. Cítíme se slabí a bojíme se silnějších. Jak se to mohlo stát? Proč tolik bázně v údajně svobodném světě?

Po delší době jsem se byl zase podívat na demonstraci. Mělo to být k uctění památky 17. listopadu a pořádali ji studenti. Na konci podvečerního shromáždění se na mne, jako na pamětníka, obrátila redaktorka studentských novin s několika otázkami. Na závěr neopomněla zdůraznit, že musí uveřejnit mé celé jméno. To mne zaskočilo. Proč onen tón, který říkal: pozor, bude tam Vaše jméno! Měl bych se snad něčeho bát? K čemu to tedy všechno vlastně bylo?

Náklady na udržení společenství

21. 1. 2010 / John Michael Greer

Společenství potřebuje pravidelné vstupy v podobě času a úsilí svých členů, jinak se zhroutí do masové společnosti izolovaných jedinců - zhruba řečeno do toho, v čem žijeme. Společenství potřebuje také jemnější vstupy: Smysl pro odpovědnost, pro sdílený cíl, emoční vazbu a důvěru (trust). Abychom se těšili z výhod života ve společenství, je nezbytné obětovat určitou část autonomie, kterou si tolik dnešních Američanů tak žárlivě střeží.

KD│ Věc, kterou hodlám tentokrát probrat, je poněkud složitější, a věřím, že mí čtenáři budou mít trpělivost pročíst se zdánlivě nesouvisející příhodou, která k ní vede. Před pár lety jsem zkoumal fenomén UFO a napsal o něm knihu. Byl to zajímavý projekt, v neposlední řadě proto, že zkratka "UFO" takřka úplně ztratila svůj původní význam - tedy cosi viděného na obloze, co svědkové nebyli s to identifikovat - a stala se podivným atraktorem exotických přesvědčení, v nichž se moderní mýtus nekonečného pokroku slučuje s archaickými náboženskými vizemi bytostného zla a apokalyptické obnovy.

Americký prezident může změnit jen rychlost, ne směr

21. 1. 2010 / Jiří Drašnar

K článku Miroslava Polreicha "Obama: Rok vlády a skutečné změny."

Nechci a nebudu polemizovat se statí Zbigniewa Brzezinského, která vyšla ve únorovém čísle časopisu Foreign Affairs, nečetl jsem ji a nemám ve zvyku se vyjadřovat k přetlumočeným názorům, chtěl bych se jenom, jako někdo kdo žije ve Spojených státech, vyjádřit k tomu co pan Polreich tvrdí o tzv. americké společnosti. Zdůraznění jsou moje.

Jákobův žebřík a soulož s andělem

21. 1. 2010 / Jan Stern

Mnozí se shodují, že nejzáhadnější postavou Tóry je Jákob. Ač jeho příběh nespadá do mýtické části první Mojžíšovy knihy a je spíše povídkovým, ba realistickým, obsahuje zvláštní pasáže, které jsou dodnes záhadné i pro mnoho profesionálních vykladačů bible. Jde především o Jákobův sen, v němž vidí žebřík sahající až do nebe (Gen. 28:12-15), a pak o tajuplnou scénu, v níž Jákob zápasí možná se samotným bohem (Gen. 32:24-32).

Přiznám se, dlouho jsem měl na výklad těchto obrazů zálusk. Vždyť sen, to je pro nás freudiány tak říkajíc domácí hřiště. A zápas s bohem - no to je zase patřičné lákadlo pro nás ateisty.

Samková: Arcelor Mittal se tuneluje zevnitř

20. 1. 2010 / Klára Alžběta Samková

Dnes, dne 20. 1. 2010 v 10:00 se bude Krajský soud v Ostravě v zabývat žalobním návrhem devíti minoritních akcionářů proti společnosti Arcelor Mittal a.s. na vyslovení neplatnosti valné hromady. Žalobci tvrdí, že majoritní vlastník společnosti zneužívá svoje dominantní postavení a v podstatě společnost tuneluje tím, že z jejího zisku poskytuje za mimořádně výhodných podmínek půjčky svým dalším nadnárodním společnostem, které mají finanční problémy.

Exit strategy a ztráta paměti

20. 1. 2010 / Štěpán Kotrba

Média zveřejnila s velkým zájmem očekávanou exit strategy. Má to být dokument, který jak nás ujišťují vládní představitelé, má vytyčit cestu, jak se česká ekonomika dostane ze současné krize. Ponechme zatím stranou jednotlivé návrhy. Beztak je skoro zbytečné o nich diskutovat, když už nás média zahrnují tvrzeními, že právě tato opatření znamenají záchranu. Tak jaképak o nich diskuse, že? Zastavme se jen u jednoho tvrzení, protože ono velmi výmluvně ukazuje, jak tato vláda uvažuje.

Ministerské zastrašování

21. 1. 2010 / Petr Štengl

Ještě se ani nestačil uvelebit na úřednické sesli a už tu máme od Radima Kopáče první projev. V lednové Dobré adrese nasadil svým článkem "Co číst aneb Poznámka k jednomu pláči" těžký kalibr -- vypadá to skoro jako jakési programové prohlášení.

Rodiče, za jazykovou výchovu dětí odpovídáte hlavně vy, nikoli jen škola!

21. 1. 2010 / Milan Kubr

Poslední zpráva České školní inspekce poukazuje kriticky na několik problémů ve výuce angličtiny i dalších cizích jazyků, ve skutečnosti však nejde o nic nového a překvapivého. Opět čteme o nedostatku finančních prostředků, malém počtu hodin na cizí jazyky, obtížném získávání rodilých mluvčích pro vyučování jazyků, nízké kvalifikaci četných narychlo zaškolených učitelů angličtiny a dalších chronických nedostatcích. Ukazuje se, že ani za dvacet let po pádu totality nejsme v jazykových znalostech a zejména v prakticky použitelných jazykových dovednostech zdaleka ještě tam, kde bychom už být měli a mohli. Nic na tom nemění skutečnost, že pár tisíc mladších lidí si zejména v angličtině už vede docela obstojně.

Co je věda, co může a co naopak nemůže poskytnout

21. 1. 2010 / Vladimír Wagner

V minulém týdnu vyšly v Britských listech dva články věnované úloze a postavení vědy ve společnosti. Jeden napsal Martin Škabraha a byl reakcí na kritiku snahy o politizaci vědy v podání Václava Bělohradského a Jana Matonohy, kterou jsem napsal a kolega Hynek Bíla.

Druhým pak příspěvek Borise Cveka. Připomenu, že hlavním důvodem mé kritiky vystoupení Václava Bělohradského bylo jeho podmínění podpory vědy veřejností přimknutím vědců k těm správným ideovým proudům a jejich podíl na budování autentické levice. Podobně jsem napsal kritiku proti stejnému postoji Václava Klause, který podmínil financování vědy příslušností vědců tentokrát k jiným správným ideovým proudům a jejich aktivnímu vystupování proti "voluntaristicky expandujícím odvětvím, různým finančně astronomicky náročným a vědecky nepodloženým alarmismům (jako je například "bublina" tzv. globálního oteplování)". (Konec citátu z Václava Klause.)

Nemyslím si, že by ideologické diskuze na internetu či v tisku byly příliš smysluplné a plodné.

Nemůžeme prostě obejít otázku, komu a k jakým účelům věda poskytuje prostředky

21. 1. 2010 / Karel Dolejší

"Nemyslím si, že by ideologické diskuze na internetu či v tisku byly příliš smysluplné a plodné." Tato věta Vladimíra Wagnera vystihuje téměř klasicky tragickou iluzi, které část vědců propadá - iluzi, že to oč v současnosti jde může být pojato jako prostá obrana statu quo, že se věda bude nadále legitimizovat jednotnou metodou, neutralitou vůči ideologii a praktickými výsledky. Jsem si vědom toho, že ty, kdo v tomto dosluhujícím paradigmatu vězí až po uši, a tím spíše pak ty, kdo jsou s ním přímo existenčně svázáni, nemám šanci jakkoliv přesvědčit. Protože se tu však vytváří iluze, že zastánci jiných pohledů na tentýž problém, jako třeba Martin Škabraha, jednoduše nedokážou pro svou intelektuální nedostatečnost pochopit, co věda vlastně je, připojuji co nejstručnější a nejsrozumitelnější výklad historie vzniku tradičního institucionálního postavení vědy.

Bejvávalo...

21. 1. 2010 / František Řezáč

Hádejte! Bude na domažlickém náměstí - na snímku - padat na chodce odtávající sníh? Nu, nebude. Když se tyhle domy stavěly, už byla Amerika objevena. Taky se dávno vědělo, jak se má solidně stavět. Dřív se to jmenovalo Čechy, dneska Česko. Solidně se nestaví, za to můžeme donekonečna objevovat Ameriku. Z obojího může být dobrý kšeft, v politice i ve stavebnictví. Solidní návrh, solidní materiál, to je dávné řešení a vyřešení dalšího soudobého českého pseudoproblému se sněhem, který padá se střechy...

Bezděkova komise nás nezachrání

21. 1. 2010 / Ivo Bubeník

Z médií se dovídáme, že ministr financí zřídil opět komisi, která má vymyslet jak noblesně na lidi hodit to, co zvorali polistopadoví politici. Na co vlastně komise přišla poprvé? V podstatě za 10 milionové náklady neobjevila nic světoborného. Došla ve své analýze k tomu, na co přišel jiný ekonom z Londýna před téměř 20 lety sám a bezplatně. A sice na to, že stát stárne, a na penze mít nebude. Proč se tak stalo, proč nebyla uvažovaná třísetmiliardová rezerva (LD 13.10/93) kapitalizována, kdo to zavinil, komu z polistopadových vládních diletantů máme poděkovat za žebrácké státní penze ani slovo.

Monitor Jana Paula:

Tak ještě jinak : Skutečně morální lidé se v současném systému státní podpory musí uskrovnit, chtějí-li pečovat o své rodiče

21. 1. 2010 / Jan Paul

Paní Ivana Štěpánková bystře rozdělila dvě sféry odpovědnosti za staré lidi, na interní a externí, na odpovědnost jednotlivce a odpovědnost státu a mě vtěsnala do té první škatulky. Jenže nikde jsem přece ve svém textu netvrdil, že stát se má zbavit své odpovědnosti za staré lidi a neměl by podporovat ty jednotlivce, kteří tuto odpovědnost za své blízké převezmou. Péče o staré lidi musí samozřejmě zahrnovat individuální i společenskou rovinu, ale argumentoval jsem, že jednotlivec bude vždy ten, kdo o péči rozhodne.

Odpověď panu Dokoupilovi: propagandu dělám pouze férové volební soutěži

21. 1. 2010 / Michael Kroh

Čtenář Radek Dokoupil mne kritizoval, že dělám propagandu nově vzniklé Straně práv občanů. Škoda, že své pochybnosti o moudrosti jejího předsedy či o mladých v čele kandidátky dále nespecifikoval. Já jsem čerpal z oficiálních mediálních zdrojů a pokud dotyčný má nějaké jiné podklady, které by je usvědčily ze lži, měl je prezentovat. Stejně tak, považuje-li Miloše Zemana za hlupáka, měl to blíže vysvětlit.

POZNÁMKA NA OKRAJ:

Klientelistická politika, neboli Dárky s nevítaným vedlejším účinkem

21. 1. 2010 / Uwe Ladwig

Vytýkat politiků základně jejich klientelistickou politiku by znamenalo nepochopit její profesionální cíl, totiž být zase zvolen od svých dosavadních voličů. Když ale politikové prodávají své návrhy a svá opatření všeobecně klamavým způsobem jako cíle, které prý pomohou lidem všeobecně, ačkoliv tím dostane výhody jen jedna jejich klientelistická skupina, takové označení má podle mého své oprávnění. O právě takovém případě něco v téhle poznámce...

Nesmrtelný Egon Bondy

21. 1. 2010 / Marie Haisová

Právě by se dožil osmdesáti let, slavný provokatér, undergroundový básník a filosof, který byl celý život inspirací mladé generaci svou revoltou a vymezováním se vůči společnosti.

U příležitosti tohoto výročí zorganizovalo nakladatelství DharmaGaia v Literární kavárně v Řetězové ulici důstojný vzpomínkový večer, kde představilo vydané knihy z pozůstalosti: filosofické dílo "Příběh o příběhu" a výběr z básnického díla "Ve všední den i v neděli..."

Poněkud neobvyklá strategie sportovních svazů

21. 1. 2010 / Jiří Baťa

Ve své poznámce "Hazard, sport a zimní olympijské hry" jsem vyjádřil názor, že o reprezentaci na ZOH ve Vancouveru by se mělo rozhodovat zodpovědně, s ohledem na předpoklad úspěšnosti reprezentantů na medailové, případně jiné umístění, které lze považovat za úspěch, na druhé straně by se mělo zvažovat, zda ten sportovec, který tyto ambice nemá, by na ZOH neměl být vysílán. Ne proto, že by mu nemělo být přáno zúčastnit se v duchu Coubertonova: Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se, ale ze zcela prostých, ale racionálních důvodů, že stát si to v současné době z finančních důvodů nemůže dovolit.

O čem je vlastně řeč?

21. 1. 2010 / Pavel Urban

"Netroufám si také vysvětlovat, proč se lidé v Dominikánské republice mají lépe než obyvatelé Haiti," píše Daniel Veselý. To by ovšem vysvětlit měl, pokud chce zároveň tvrdit, že "..utrpení obyvatel Dominikánské republiky, jakožto i utrpení Haiťanů [je] způsobené regionálním hegemonem." Pokud by toto utrpení skutečně ZPŮSOBILY Spojené státy, pak by poměry v obou zemích měly být logicky zhruba stejné. K něčemu přispět a něco způsobit, v tom je citelný rozdíl.

O prototypech pravicovosti

21. 1. 2010 / Pavel Urban

(Reakce na článek Přemysla Janýra " Kupředu pravá"

První poznámka se týká představy shrnuté ve větě "teprve s odvoláním na vyšší, mimolidskou autoritu ztrácejí lidské hodnoty a životy cenu." Přemysl Janýr to popisuje jako "půldruhého tisíciletí totalitně náboženského společenství, které můžeme označit za pravzor pravicovosti", přičemž prototypem takového náboženství měl být judaismus. "Židovská osídlení sama jsou vnitřně organizována samosprávně a egalitářsky, obdobně jako antické městské státy. Vůči okolním městům, státům a národům však jednají s poukazem na příkazy boží výhradně kořistnicky s nejvyšší bezohledností a brutalitou."

Daniel Veselý o Haiti:

Silná slova bez důkazů

21. 1. 2010

Tak www.thirdworldtraveler.com a www.cubanow.net pánů M.Zapezauera a S.Laramího mají pro výzkum oblasti Karibiku přesně stejnou relevanci, jako druhdy Froňkův Špígl pro popis politických dějů v ČSFR a ČR v 1. pol. 90. let minulého století, míní Jan Kurfürst.

Zcela opomíjeny jsou práce doktorů Nálevky, Opatrného, a druhdy nestora české iberoamerikanistiky, prof. dr. Josefa Polišenského, DrSc. Obrys dějin politiky Juana Bosche, člověka trávícího desetiletí v exilu, bychom museli začít sdělením, že nikdy nebyl lékař, ale povídkář, politik a publicista. Za svých 90 let života stvořil 2 novely, 6 povídek a 41 esejí, založil několk politických stran a napsal desítky politických programů.(www.juanbosch.org/biografia.php).

Zpětnovazební oprátky aneb špatně nastavená pravidla

21. 1. 2010 / Milan Dubský

Je milé až úžasné, když nám politici, ekonomové, vědci a prognostici navrhují systémy, zlepšení, vize a programy pro náš život a budoucnost.. Vynakládají na to část svého úsilí, práce a času, ale je problematické, zda je to smysluplné a užitečné. Mnoho těchto systémů a rad, jak zdokonalit a vylepšit náš život a společnost ve skutečnosti, v reálném světě neexistují.

Sexuální "pánské jízdy" Britů do Prahy: Svatouškovství manipulujícího zpravodajství

20. 1. 2010 / Karel Dolejší

Simon Boazman, reportér pracující pro BBC, natočil v Praze hodinový film Stag Weekends: The Dirty Secrets (Víkendové pánské jízdy: Špinavá tajemství) věnovaný předsvatebním výletům britských mužů za komerčním sexem. Při té příležitosti byla ČR prezentována coby tranzitní středisko obchodu se ženami, což je tvrzení značně nepřesné. Česká pobočka nevládní organizace La Strada, která se dlouhodobě věnuje problematice obchodu s lidmi, sice se štábem BBC o tématu hovořila, podle ředitelky Ireny Konečné je však z výsledku natáčení zřejmé, že Britové přijeli zrealizovat předem hotový koncept - a informace od odborníků, které se do předpřipraveného schématu "nevešly", jednoduše ignorovali.

An English version of this article is in CLICK HERE

Google v Číně: 'Business as usual'

20. 1. 2010

KD│ Po zprávách, že americký internetový gigant po skandálu s hackerskými útoky na gmailové účty lidskoprávních aktivistů omezí své aktivity v Číně, se zástupci společnosti vyjádřili, že činnost Googlu v ČLR pokračuje v zásadě beze změn, informovala AFP.

Stiglitz: Spojené státy žijí v "náhražkovém kapitalismu"

20. 1. 2010

Systém, kde "socializujete ztráty a privatizujete zisky", už není kapitalismus, prohlásil Stiglitz.

KD│ Existence vrstev finančních manažerů, kteří nenesou zodpovědnost za ztráty, které způsobí, ale když se jejich společnosti daří, dostávají obrovské odměny, znamená, že v USA vládne jakýsi "náhražkový kapitalismus" ("ersatz capitalism"), řekl včera laureát Nobelovy ceny za ekonomii a profesor Kolumbijské univerzity Joseph Stiglitz v rozhovoru pro televizi CNBC.

Mít dítě či být otcem?

20. 1. 2010 / Marie Haisová

V různých vlnách probíhající diskuse o přiznání otcovství by mohly být vnímány jako dialog mezi pojetím "mít dítě" či "být otcem".

"Mít dítě" je vlastnickým přístupem, jehož nedílnou součástí je manipulace, kalkulace, vypočítavost a citové vydírání. Rozdílným pojetím je vědomé "bytí otcem", což je kategorie vědomá, odlišná, chtěná a důstojná.

Nejsme jako Turci

20. 1. 2010 / Petr Schnur

Článek Štěpána Steigera, kterému se opět trefně podařilo vložit prst do české slabiny (Proč se nic nestalo?), mne inspiroval ke krátkému zamyšlení nad jinou událostí v Izraeli, která na rozdíl od osudu vyhoštěné české občanky diplomatické kruhy "postiženého" státu mobilizovala.

Obama: Rok vlády a skutečné změny

19. 1. 2010 / Miroslav Polreich

Barack Obama očima Zbigniewa Brzezinského v autoritativní stati pro Foreign Affairs

Respektovaný americký časopis o zahraniční problematice, Foreign Affairs přináší ve svém posledním čísle (leden – únor 2010) z pera Zbigniewa Brzezinského podrobnou analýzu změněných priorit americké zahraniční politiky a možnosti jejich řešení v rámci demokratické koncepce Baracka Obamy. Brzezinského rozbor má svoji přitažlivost a hloubku nejenom z hlediska věcného, ale vyžaduje vnitřní reflexi i z našeho vlastního přístupu, neboť rozkolísaná atmosféra českého politického prostředí měla mediální výraz v podpoře republikánského kandidáta a Bushovy „zásadní“ politiky s pravicovým zaměřením uvnitř a bojovým odhodláním navenek.

Důvěřuj, ale neďáky prověřuj!

20. 1. 2010 / Josef Švéda

Jan Čulík si opravdu nic neidealizuje, když píše, že v Británii život není "natolik boj, jak je tomu v ČR". Mezilidské vztahy jsou zde vskutku založeny na důvěře. Mluví však jenom o jedné Británii. Přirozeně o té, v níž žije. Nicméně Británie jsou přinejmenším dvě. Město Glasgow je ztělesněním těchto dvou diametrálně odlišných států. Na jeho západní straně (West End) je krásná univerzita, zelené parky, spousta útulných kavárniček a stylových klubů. Panuje zde kosmopolitní atmosféra, žijí tady povětšinou studenti, profesoři, podnikatelé, lékaři a vědci.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za prosinec 2009

9. 1. 2010

V prosinci 2009 přispělo finančně na Britské listy 203 osob celkovou částkou 67 486.45 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 11. 2009 částku 147 734.43 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a