Hloupí bílí muži ve vleku svého úkolu

25. 3. 2011 / Karel Dolejší

Dnes bylo oznámeno, že britské letouny Tornado začnou střelami Brimstone ničit bojovou techniku Kaddáfího jednotek ve strategicky důležitém městě Adždábíja, které se dezorganizovaným povstalcům ani po několika dnech útočení nepodařilo dostat pod kontrolu. Vývoj koaliční operace v Libyi tedy vypadá následovně: Zničení protivzdušné obrany; zničení systému řízení a velení; zničení letectva; ničení logistických kapacit; ničení těžké techniky na linii doteku s nepřítelem. Cíl operace nebyl na jejím počátku zřetelně stanoven a operace se tak postupným přidáváním nových a nových úkolů stále rozrůstá. Koalice přitom postupně přechází od Rezoluce č. 1973 stanovující za cíl "ochranu civilního obyvatelstva" k otevřené spolupráci s povstalci. Jak může vypadat další vývoj?

Může se stát, že britské letouny úspěšně zničí některé těžké zbraně Kaddáfího sil okolo Adždábíje i v ní. To by mohlo, ale spíše nemuselo stačit k tomu, aby se rovnováha sil definitivně vychýlila ve prospěch povstalců. Lépe vycvičené a disciplinované jednotky Kaddáfího armády mohou přejít k polovojenské anebo primárně na pěchotu orientované taktice, a pokud udrží koherenci jednotek, stále budou představovat bojově mnohem efektivnější sílu než chaotičtí povstalci. Co tedy udělá koalice potom?

Může se také stát - jakkoliv je to v pouštních podmínkách spíše nepravděpodobné - že útoky leteckou municí Brimstone v první fázi úspěšné nebudou a bude třeba je zpřesnit - a to nasazením pozemních navigátorů přímo na frontovou linii. Jinak řečeno, do Adždabíje vstoupí britské pozemní jednotky. (Pokud tam tedy už nejsou...) Jestliže se přesto vojenská situace nebude vyvíjet příznivě, tyto vysoce ceněné a kvalifikované jednotky se mohou ocitnout v ohrožení a britská vláda z obavy před veřejným míněním použije např. výsadkové jednotky, aby je zachránila. To by byl fakticky první krok k pozemní intervenci...

Situace je nepřehledná, vojenský cíl operace je stanoven maximálně vágně a řada západních politiků investovala do války obrovský politický kapitál. Turecko se zjevně pokusilo vstoupit do hry s tím, že pokud bude operace probíhat pod hlavičkou NATO, alespoň získá určitou kontrolu nad tím, co se v jejím rámci bude odehrávat. To se ovšem Ankara krutě přepočítala. Probíhají operace dvě, jedna pod NATO a druhá, která vychází čistě z ambic britsko-francouzského tandemu. NATO a USA poskytují servis a zázemí realizaci plánů dvou evropských mocností, které se přidaly na stranu libyjských povstalců. Některé země už se nechaly slyšet, že za takovýchto okolností své členství v NATO přehodnotí. V USA vzniká napříč politickým spektrem rozhořčený odpor proti jaksi mimochodem provedenému aktu tzv. imperiálního prezidentství, který zatáhl Spojené státy do války bez souhlasu Kongresu, aby jeho autor hned v zápětí odcestoval na dlouhou zahraniční cestu...

Válka má přirozenou tendenci vyvíjet se ke svým extrémním formám a eskalovat, až do úplného spotřebování sil. Jestliže vágní vymezení úkolů vojenské operace zaštítěné rezolucí "na ochranu civilistů" neposkytuje žádné jasné kritérium, kdy z konfliktu případně vystoupit, a za scénou přitom působí nejrůznější ekonomické a mocenské ambice jednotlivých zemí, neexistuje také žádná hranice, na níž by se západní intervence v Libyi sama zastavila.

Pokud se Kaddáfího režim v blízké době náhle politicky nezhroutí, budeme dál sledovat, jak se situace vymyká kontrole a dochází k diskreditaci a rozkladu mechanismů kolektivní bezpečnosti, které měly kdysi garantovat bezpečnost České republiky...

Egyptská revoluce | Libye
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 25.3. 2011