Soudní znalci ničí lidské životy

23. 3. 2011 / Aleš Uhlíř

Otakar Motejl vyzval ministerstvo spravedlnosti, které jediné je gestorem znalecké činnosti, aby už konečně začalo řešit tento snad největší problém české justice. Uplynuly čtyři roky a nic se nestalo. Na ministerstvu spravedlnosti se dle různých svědectví prosakujících na veřejnost údajně snad desetiletí připravuje nový zákon o znalcích, který by se měl s konečnou platností vypořádat s nemožně zastaralou právní úpravou, vycházející ze stále platného zákona o znalcích a tlumočnících z roku 1967. Ministerstvo spravedlnosti ihned kritiku ze strany ombudsmana uznalo. "Na změně se intenzivně pracuje", prohlásila tehdy mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzana Kuncová. Jak by to asi vypadalo, kdyby se intenzivně nepracovalo, když ani po čtyřech letech "intenzivní" práce není ani náznak výsledku vidět?

Otakar Motejl přitom neřekl nic nového, jen otevřeně vyslovil, co ví snad každý soudce, jakož i ti, kteří se s výsledky činnosti znalců setkávají.

"Plody tohoto stavu jsou trpké", uvádí k této problematice profesor JUDr. Jan Musil, CSc. z Právnické fakulty UK v Praze, podle jehož slov "špatná odborná kvalifikace některých znalců a znaleckých ústavů je příčinou vadných znaleckých posudků -- to nezřídka vede k velkým komplikacím v řízení a dokonce i k justičním omylům. Bohužel stále častější jsou i úmyslně nepravdivé znalecké posudky. Namísto toho, aby znalecké posudky pomáhaly občanům a soudům k nalezení spravedlnosti, tak prosazování práva brzdí. Znalecká činnost je přitom velmi drahá, značně zatěžuje státní rozpočet a vede k enormním nákladům účastníků řízení".

Přibírání znalců je podle profesora Musila nadužíváno tak, že dle něj vzniká mnohdy dojem, že soudci bez znaleckého posudku takřka nic nerozhodnou, takže to vypadá tak, že nesoudí soudci, nýbrž znalci. Podle něj "nefungují mechanismy, které by zajistily výběr kvalitních znalců a soustavnou kontrolu jejich odborné úrovně. Kritéria pro výběr znalců jsou stanovena velmi vágně, procedura jmenování znalců (ministrem spravedlnosti, resp. předsedou krajského soudu) je netransparentní, nepamatuje se na efektivní vnější odbornou kontrolu a oponenturu. Velmi nedostatečně plní své úkoly sbory pro znalecké otázky, které mají být jmenovány pro jednotlivé znalecké obory ministrem spravedlnosti; v mnoha oborech nebyly tyto sbory ani ustaveny, v jiných oborech je jejich aktivita nízká. Průběžná kontrolní činnost Ministerstva spravedlnosti se převážně orientuje toliko na formální aspekty (např. vedení znaleckého deníku), málo je zaměřena na ověřování odborné úrovně znalecké činnosti."

Je snadné objednat si znalecký posudek a nemovitost podhodnotit (např. pro účely jejího prodeje v dražbě) nebo naopak cenu nemovitosti nadhodnotit (pro získání úvěru), není problém ve sporech rodičů, přetahujích se o dítě, objednat si negativní posudek na svého exmanžela. Současný stav, založený na neodpovědnosti a nekontrolovatelnosti znalecké činnosti, kde stávající mechanismy "kontroly" jsou pouze formální, má zásadní negativní vliv v mnoha oblastech. Nejde jen o justici, ale i o veřejnou správu. A v neposlední řadě také o soukromé subjekty, které jsou nuceny služby znalců využívat.

To vše vede k celkovému úpadku znalecké činnosti. Lze se setkat se znaleckými posudky, zpracovanými s neuvěřitelnou ledabylostí jak po stránce gramatické, tak obsahové. Svého času se v souvislosti s účelovým zvětšováním rozsahu textu vyskytlo mezi studující mládeží slovo "bendovat" (tj. používat velké řádkování a časté odstavce), po vzoru rigorózní práce jednoho z českých politiků. Přitom jde o něco, co je českým znalcům dobře známo. Znalecké posudky, které by mohly mít klidně 10 stránek, jsou pomocí řádkování a používání odstavců i zdvojnásobeny. Rovněž se lze běžně setkat s tím, že na seznámení se se soudním spisem, s nímž by se průměrně inteligentní člověk vypořádal za hodinu, potřebuje znalec mnohonásobně více času. Suma sumárum hodina věnovaná soudnímu spisu, dvě tři hodiny vlastní šetření a je z toho znalecký posudek, který z velké části otrocky opisuje ze soudního spisu (mnohdy i chybně) s minimálním vkladem vlastních závěrů znalce, který ani není povinen použité metody šetření uvést (prokázat jejich známost, uznávanost a spolehlivost) a znalec předloží soudu vyúčtování za více než 50 hodin vysoce kvalifikované znalecké činnosti. Osobně jsem se nesetkal za celou svou 36 letou právnickou kariéru s jediným případem, kdy by soud předloženému vyúčtování znalce cokoli vytkl.

Jde o poměrně lukrativní činnost. Zpřísnění pravidel, zavedení účinné kontroly a odpovědnosti není zájmem těch, kteří ze současného stavu na poli znalectví v České republice profitují, ať už jde o inkasující znalce či o ty, kteří si mohou dle svých zadání a přání znalecké posudky objednávat. To bude s nějvětší pravděpodobností ona příčina, či důvod neměnného stavu a nulových výsledků letité "intenzivní" činnosti Ministerstva spravedlnosti České republiky.

Vytisknout