Siamská dvojčata a síla ticha

25. 3. 2011 / Jan Campbell

Proto se v klidu a beze zla snažím porozumět vyprávění našich východních siamských dvojčat: VVP (Vladimír Vladimirovič Putin) a DAM (Dmitrij Anatoljevič Medveděv) a jejich některých služebníků-chóristů, jakými jsou například AES a VYS.

VVP si během návštěvy Votkinského závodu dovolil vyslovit svůj osobní názor, týkající se novodobých forem středověkových křižáckých tažení. DAM tento názor rychle a jasně okomentoval a přísně ohodnotil: nepřijatelný. S ním je prý možné podněcovat mezicivilizační boje, války a kdo ví co ještě. Proto se o jeho komentáři a hodnocení ruská veřejnost tak rychle a mnoho nedověděla. Co je ale pro mne na DAMově reakci zajímavé? DAM, facebook, twitter, blogger a fan také jiných vymožeností dnešní doby, se nezmínili ani slovem o reakci veřejnosti a bloggerů. Nezmínil se ani vysloveně o autorovi osobního mínění, které je podobné veřejnosti a daleko vzdálené od myšlení v Kremlu a na vládních dačách. Nad nimi svítí hvězdy a měsíc, který mnohé osvětluje, ale i ovlivňuje. DAM nám při úplňku mnohoslovně potvrdil, že věděl, co dělá, když odstranil ze scény svého velvyslance v Lybii Vladimíra Čanova, těsně před hlasováním v RB OSN a když dával komando svému ministru zahraničí (SVL - Sergej Viktorovič Lavrov) chovat se tak, jak se choval.

Tato malá epizoda mě vrací do začátku 90 let, kdy jsem byl svědkem čistek Borise Nikolajeviče Jelcina a jeho komandy v různých orgánech vlasti a zažil profesionální bídu ruského MZV na vlastní oči. Ta byla i pro sám Západ překvapením. K úplné likvidaci profesionálního potenciálu ruského MZV nedošlo i díky práci jednoho z mých příbuzných z manželčiny strany. Tehdy již 95 letý specialista v rozvědce, hrdina 2. světové války a znalec několika asijských jazyků dělal ze soucitu a lásky ke své rodné vlasti pro reputaci a záchranu již se demontujícího Ruska profesionálně více, než mladí "gajdarovci", "kozyrevci" a jim podobní mohli v zápalu demokratizační vášně zničit a udělat.

V tu dobu jsem poznával sílu ticha.

Toto poznání mi velmi pomohlo později, při práci v Asii. Dnes se s vámi dělím o část toho, co vím. Je to prý dobrý mrav nejenom učitele, "předat staré mladým". Jestliže DAM měl štěstí a jeho profesor mu předal to „staré“, tak by měl opravdu vědět, co dělal a co dělá, když jako prezident veřejně hodnotí individuální názor svého přítele a neříká nic veřejně o tom, co má za lubem, jak toho chce dosáhnout a proč je metoda zdržení se veta lidsko-právně čistá nebo dokonce čistší než právní principy, které se snaží zasadit v Rusku a uplatňovat ve vztazích s druhými.

Rusko bude žít déle, než DAM. Proto si tak si rád najdu čas a počkám si na dodatečné právní ponaučení a vysvětlení DAM, co je závazné: denodenně opakovaná mantra o (tzv.) universálních lidských právech či písemná Charta OSN, nebo neveřejné a v parlamentu neodsouhlasené, ale na dačách uzavřené dohody vládnoucích elit? A jak se to má s tichým souhlasem vraždění nevinných občanů cizí země cizími bombami a cizími vojáky?

Jak hodnotí DAM a jak se hodnotí nebo bude hodnotit u demokratického soudů vtažení a pobyt speciálních albionských a jiných jednotek na cizím území (v Libyi dnes, v Africe a jinde zítra)? Je ještě a jistě mnoho jiných otázek, na které jsou dlouhé nic neříkající odpovědi. Samozřejmě vím, že národ nemůže vždy a vše vědět, co pro něj vůdci připravují.

Kde by potom bylo volební a povolební překvapení milovaného voliče? Co by dělali všichni ti kvalifikovaní a méně kvalifikovaní diplomaté a profesionální demokratičtí a méně demokratičtí revolucionáři? Mne a mně podobných se otázka netýká. Kromě několika starých známých usedlíků a studentů se již nikdo neptá na názor.

Asi vše vědí. A nebo se posilují pivem, whisky anebo sílou ticha. Podobně jako to dělá VVP, demokrat a svobodný člověk, který buď zapomněl a nebo se nechtěl ptát v Kremlu, jak bude porozuměno jeho osobnímu mínění. Za předpokladu, že VVP i DAM jsou v právním oboru vzdělaní profesionálové, DAM musel vědět, že jeho přítel a jedna z dvou hlav ruského orla, státního znaku, erbu, VVP, se do zahraniční politiky nemíchá a míchat nemůže. Zahraniční politika je doménou druhé hlavy ruského orla, DAMa. Ta se dívá na blízký Západ. Bystrozraký VVP má raději rybalku, lov a Dálný východ. I ve sportu.

A mezi nimi – nohy krmí vlka – říká ruské přísloví: ruský mužík od rána do večera běhá, nemá čas a ani peníze na cestu do Libye, aby tam bojoval za lidská práva. Ruská TV zrcadlí ČT a jejich západní a balkánské bratry a sestry. Všichni pracují se silou ticha v rámci primitivní estrády, ošuntělých vtipů, Berlusconi–kvizů a filmů, testujících národ na oddolnost proti vzdělanosti.

Ruský státní znak, erb, v tomto tichu ideálně zobrazuje dnešní situaci: nikdo neví, co je divadlo a co ne. Dvouhlavý orel si dívá sem i tam. V hologramu, ve třídimenzionální iluzi by orel ale dělal silnější dojem. Možná, že nějaký vynálezce – inovátor z DAM Skolkovo prosadí mojí myšlenku. Vzdávám se již dnes a předem autorských poplatků. Na oltář blaha přátelství a družby národů. Jako ne-Čech a jako ne-Rus. Jako bomž.

Světe div se! Až orlu šlápnou zdivočelí a úspěchem rozjaření euroatlantičtí přátelé na patu a obě hlavy se pohnou, mnozí si uvědomí, že bezhlavý orel je horší než orel s jednou nebo dvěma hlavami.

To mě vede k dalšímu zamyšlení: VYS, jako deputy chief staff kremlovské administrace vedené DAM, businessman a autor některých písniček rockové skupiny Agata Kristi ví, že ruská off-shore aristokracie zůstane a bude pracovat dál pro blaho Ruska z off-shore. AES, jako civilní vedoucí a manager ruské armády, který se nerad spouští na operativní úroveň, nechávájíc ji obdělávat profesionálními manažéry, má jiné starosti. Jakou zemi si vybrat z pestré nabídky Penatgonu pro společnou vojenskou, cvičební a současně i svatební cestu po ráji zemském. Ráji, ve kterém dnes znamená zítra, a zítra včera. Ráji, ve kterém imperialismus expanduje v krvi a slzách z revolucí a od radosti z demokracie, ve kterém se současně ekonomie smršťuje tempem nevídaným a neslýchaným. Ráji, ve kterém domov Obamy je symbolem obavy.

Dolarové tsunami, mající v polovině března 2011 tichou sílu ve výši více než 14 232 000 000 000 dolarů (14232 mld USD) dluhů, může smést a snést hodně z cesty, více než to japonské. Odborné veřejnosti známí ekonomové – vševědové šeptají, že při ročním schodku ve výší 1,65 bilionů dolarů a teoreticky již ale při zadlužení ve výši 14,3 bilionů dolarů se z udivujícího tsunami stane ještě více udivující neovladatelné tsunami-perpetum mobile.

Někdo z těch, kdo přežije, bude muset škodu a rekonstrukci dříve nebo později zaplatit. Kdo jiný se k takovému činu hodí a je připravený? Široka strana moja rodnaja..., mnogo v něj ljesov, polej i rjek. Ja drugoj takoj strany ne znaju, gde tak volno dyšit člověk... Ruská duše a Rusko jsou přece veliké!

Proto má AES (což by se dalo přeložit do češtiny jako atomová elektrická stanice, nebo jenom jako atomová elektrárna) má jako moderní manager ne zcela modernizované ruské armády ve smyslu VVP dost energie a času diskutovat i o jiných nabídkách. Na dobu po službě u orla DAM–VVP. Určitě využije demokracie. Ta má velkou recyklační kapacitu, doma i za hranicemi, má krátkou paměť a platí jako dříve: stаří přátelé si pomohou. Блат надо иметь, и все будет хорошо!

Libye tentokrát Rusku nevyšla, Nicolaie a Carlu nelze rušit: přechodný věk má svá rizika. Mladý Cameron se bude udržovat v kondici i v naději, že přežije tsunami a s pomocí královských terapií se dožije nového důchodového věku. V něm se zřekne v rámci vládních úspor a v rámci podpory demokracie ve světě své penze: a bude opět čile a věrně sloužit HM a VAA (Veliké Americké Armádě). Třeba v Africe. Ta je přece veliká, a je to dokonce ještě demokracií neobsazený kontinent hlásá Hillary z Capitolu. Ruská diplomacie pod vedením SVL, který měl podle mého přesvědčení a z profesionálních důvodů okamžitě po prvním náznaku duelu v Kremlu nabídnout demisi, nedosáhne v blízké budoucnosti proklamovaných úspěchů. Sen VIL (Vladimíra Iljiče Lenina), BNJ (Borise Nikolajeviče Jelcina) ani VVP ani DAM se nesplní. Odkládá se na dobu neurčitou do divadelního archivu.

Nekonečnou řadu zrad, nejenom veřejně sepsaných a platných pravidel OSN, ale i demokratických atributů doma, zbavení ruského lidu pocitu hrdosti, pocitu být velmocí schopné rozhodovat samostatně o své budoucnosti, prodlouží pravděpodobně jiné loutky. Po demokratických volbách v roce 2012, nebude-li síla ticha silnější než vojenské technologie 5. a 6. generace a dolarové tsunami.

Jestli by bylo možno a dovoleno beztrestně posuzovat a zveřejňovat chování jednotlivců a skupin také podle historie jmen a rodů, tak bych já, kterého se často ptají, proč se nepřiznám, že mám něco společného s rodem Aśkenázy nebo... nabídl ocenění odpovídající hloupému názoru demokratické většiny, že velká většina toho, co se veřejně ví a děje v rámci květinových a jiných revolucí za demokracii, je součástí nějakého většího spiknutí malé, věčně pronásledované menšiny proti velké věčně nespokojené, lenivé a nevěřící většině.

Ale protože ON netrestá, spravedlnost není a před soudem platí důkaz, je doporučeníhodné, aby správci demokracie založili několik soudních instancí mimo Haag, v různých teplých zemích s patřičnými klimatizovanými ubytovnami ala Guantánamo. Musíme přece všichni šetřit na svých osobních a vládních výdajích. Jeden za všechny, všichni za jednoho, nicht wahr, Nicolai? Ten ale se mnou nebude mluvit již proto, že nemám pařížský akcent, a Němce má rád jenom ve formě euro nebo Angela. Proto se raději vrátím k zemi milované, kde se narodila moje zákonná manželka, moje dcera a také několik málo důvěryhodných přátel.

Jeden z nich mi dnes, 23.března, shodou okolností zavolal, jestli bych nechtěl být čestným členem komise, která má za úkol vypracovat standardy pro novou generaci manažérů. A také, co si myslím o novém programu na vzdělávání mediátorů, specialistů na řešení sporů! V programu, plánovaném na pět let, ale při reálné implementaci v novodobém Rusku na mnohem více, se mimo jiné angažuje také dáma Suzana Šamlikašvili, předsedkyně Centra mediace a práva. A paní Suzana je snad i funkcionářkou v advokátní komoře. To se mi může hodit, myslím si já. Nebudu to ale potřebovat, myslí si můj přítel. Prý se mi (to) bude (vše) líbit a já (jim všem) také, i kdybych nemohl správně napsat (její) jméno. Nemusím teda mít obavy? Je to přece perspektivní povolání: mediace, ne meditace! Ano, odpověděl jsem. Meditovat musíš celý život, abys z toho něco měl. Mediovat stačí chvíli, a dostaneš hodně. I když by tě později nechtěli, budou platit za mlčení. I tady se ukazuje v další podobě síla ticha... Souhlasím...

Vždyť nedávno DAM napověděl, odkud vítr věje: mnoho právníků a mnoho ekonomů. S nimi se nepostaví Rusko na nohy a nedostane na inovační trůn. Já jsem to modifikovaně odpapouškoval v nedávném příspěvku, netušíc, jakou sílu má v sobě tichá a hlučná pravda dvojice: DAM a DUMA (ruský parlament). Ten (parlament) složený ze šalamounů různé víry a ducha, navrhl Rusko jako mediátora v lybijském konfliktu! Mně to nepřekvapilo.

DUMA jako hlučné seskupení v roli třetí síly v národní hluchoněmé hře na západní demokracii, ale také jako silný hlas v povelu k válce a tažením, si nemůže dovolit ignorovat osobní názor a hlas VVP a ani oficiální názor a hlas Kremlu, odkud zní na dobu určitou hlas DAM. Proto DUMA využila své schopnosti se bleskurychle učit, inovačně myslet ve stylu Skolkovo a nezaspat příležitost dát o sobě vědět. Proto využila dopolední bojové přestávky v Libyi a vzala si opravdu k srdci nový program Ministerstva školství a vědy o vzdělávání mediátorů. A většinově, jako ve všech demokratických zemích zvykem, doporučila dvouhlavému orlu VVP-DAM nabídnout společně své hlavy a hlavy jejich poradců, jako mediátorů jménem Ruska. Všichni doporučení splňují podmínky pro tuto odpovědnou profesní práci: jsou starší 25 let, mají vysokoškolské, právnické, psychologické a podobná vzdělání. Po ukončení mise mohou očekávat profesorský plat na univerzitě, i třetího věku a nebo pracovat dále pro rozhádané oligarchy. V arabských zemích prý také mají rádi orly a všechny novinky. Dvouhlavé tam ale zatím neviděli. Šťastný vám tam let, přátelé!

A hrdý na svou rozhodnost a Grande Nation, jejímž je vůdce, Nicolai posílá holubí poštou radu vázanou slovy Francoise Duc de la Rochefoucaulda: Slabost je jediná chyba, kterou není možné napravit. A já, v tranzitu na zemi české, se přidávám starým ruským a českým rčením: Поздно пить боржомы – pozdě bycha honit.

Přátelé...co vás čeká, to vás nemine.

Vytisknout