Případ íránského vědce Šahrama Amiriho

11. 11. 2010 / Mojmír Babáček

Americká vláda se k obvinění odmítla vyjádřit. O den později psaly londýnské noviny, vlastněné Saudskou Arábií, Al-Shark Al-Awsat: "Íránská webová stránka JANA News informovala, že Amiri pracoval na zařízení poblíž Komu a že když vyrazil na pouť do Saudské Arábie, udělal to se záměrem, že uteče do ciziny, nicméně webová stránka nezveřejnila zdroj této informace" ZDE. Jediná webová stránka JANA News, která je na Internetu, je ale stránka oficiální tiskové agentury Lybie ZDE.

Ta ovšem stěží mohla něco vědět o Amiriho zaměstnání na teprve budovaném íránském zařízení na obohacování uranu poblíž íránského města Kom, natož o Amiriho záměrech při cestě do Saudské Arábie. ABC News ale později psaly, že Saudská Arábie spolupracovala se CIA na Amiriho zmizení a je tedy pravděpodobné, že článek v jejích novinách byl také projevem této spolupráce. Další neověřenou zprávu na toto téma vydala francouzská webová stránka Intelligence Online 15. října 2009.

Psala, že Amiri, který pracoval v Komu, vysvětlil v německém Frankfurtu inspektorům Mezinárodní agentury pro atomovou energii podrobnosti o tomto zařízení, než tam odjeli na inspekci ZDE. O dva týdny později francouzský deník Le Figaro zřejmě převzal tuto zprávu, když se odvolával na zdroj blízký francouzské zpravodajské službě.

Le Figaro ale také psal, že Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) popřela, že by k setkání mezi Amirim a inspektory IAEA došlo ZDE.

IAEA neměla důvod lhát. Když 8. prosince 2009 íránská vláda obvinila USA, že Amiriho unesly, američtí představitelé znovu odmítli odpovědět na otázky novinářů ZDE, ale informace Intelligence Online o Amirim byly zveřejněny v britském deníku The Daily Telegraph. Ostatní světové deníky tuto informaci z pochybného zdroje nepřetiskly. Poznamenejme, že Daily Telegraph předtím v roce 2003 otisknul zfalšovanou informaci o tom, že Mohamed Atta byl před útoky z 11. září na výcviku v Iráku.

Deník se ani tentokrát neobtěžoval ověřit si pravdivost informace a zeptat se IAEA, jestli její inspektoři s Amirim opravdu mluvili. Zveřejnil i vysvětlení, které měla Intelligence Online pro způsob, jakým se Amiri ztratil. Podle této verze kontaktovala CIA Amiriho, když byl na pracovní cestě ve Frankfurtu prostřednictvím německého obchodníka a k definitivnímu kontaktu došlo ve Vídni, kam Amiri doprovázel íránského představitele v IAEA (íránská atomová agentura popřela, že by pro ní Amiri pracoval) a brzy potom Amiri zmizel v Saudské Arábii. Daily Telegraph psal, že Amiri byl v té době v Evropě, chráněn evropskou zpravodajskou agenturou v rámci operace, řízené CIA ZDE.

Na jaře roku 2010, když se CIA rozhodla oznámit americkým médiím, že Amiri je v USA, přišla s úplně jiným vysvětlením Amiriho zmizení. Tvrdila ABC News, že Amiriho kontaktovala, ještě když žil v Íránu, pomocí "prostředníka, který mu nabídl přestěhování do USA". ABC News to vysvětlovaly tak, že od konce 90. let se "CIA snažila rekrutovat íránské vědce a politiky prostřednictvím kontaktů s jejich příbuznými, žijícími v USA" a že provedla stovky pohovorů s íránskými Američany ZDE.

Podle této verze se tedy Amiri, ještě v Íránu, rozhodl, že odejde do USA. Pokud by ale Amiri odcházel na pouť do Saudské Arábie s vědomím, že odtamtud odcestuje do USA, vzal by s sebou svou rodinu a dokonce i CIA by dbala na to, aby ji s sebou vzal, protože by jí muselo být jasné, že by íránská vláda mohla Amiriho pomocí jeho rodiny vydírat. Když ale koncem června 2010 odvysílala íránská televize Amiriho video, ve kterém říkal, že byl unesen a mučen CIA, utekl jí a chce se vrátit do Íránu, neváhala CIA předložit sdělovacím prostředkům novou verzi Amiriho rozhodnutí opustit Írán.

Tentokrát tvrdila, že Amiri byl jejím dlouholetým špiónem a že ho, během jeho pouti v Saudské Arábii, přemluvila, že mu, v důsledku zveřejnění zpráv, které jí předával, hrozí v Íránu vyzrazení a že je v zájmu jeho bezpečnosti, aby odešel do USA. Tato nová verze CIA nepochybně komplikovala Amirimu návrat do Íránu, kde se musel obávat, že by mohl být souzen jako nepřátelský špión. I v tomto případě ale Amiri mohl v Saudské Arábii počkat na svou rodinu a potom odcestovat s ní (jak psaly ABC News, Saudská Arábie se CIA v Amiriho případě spolupracovala) ZDE. Aby CIA vysvětlila Amiriho touhu vrátit se do Íránu, řekla ABC News, že začátkem letošního roku Amiri telefonoval své rodině (Amiriho rodina popřela, že by jí Amiri po svém zmizení telefonoval) a když zavolal podruhé, ozvala se íránská zpravodajská služba, která mu řekla, že ublíží jeho synovi, když nenatočí a neuloží na Internet video, ve kterém řekne, že byl unesen CIA a mučen.

Kdyby tento příběh byl pravdivý, vyplývalo by z něj, že Amirimu na jeho rodině záleželo tolik, že kvůli ní byl ochoten natočit nepravdivé video a vrátit se do Íránu s rizikem, že tam bude potrestán za vlastizradu, aby svou rodinu zachránil. I na záznamu z Amiriho návratu do Íránu je vidět, že svého syna miluje ZDE. Po Amiriho návratu do Íránu, psal Global Security Newswire, že když byl Amiri v USA, nepokoušel se o to, aby se k němu připojila jeho rodina ZDE. V tom případě by jí nejspíš ani netelefonoval. New York Times psaly 16. července, že "není jasné, jestli se Amiri snažil s sebou přivést svou ženu a své dítě" ZDE. O pět dní později psal Wall Street Journal: "Američtí představitelé řekli, že změnil názor částečně proto, že se bál o svou rodinu". I o Amiriho vztahu k jeho rodině tedy američtí představitelé vydali hned několik verzí. Rozhodně verze, podle které Amirimu na jeho rodině nezáleželo, podporuje americké tvrzení, že ho CIA neunesla. Nevysvětluje ovšem, proč se Amiri do Íránu vrátil.

Článek v ABC News z doby, kdy se CIA rozhodla Amiriho přítomnost v USA zveřejnit, se ještě nezmiňoval o žádné konkrétní informaci, kterou Amiri CIA předal. Psalo se v něm, stejně jako v článcích, které od ABC News převzaly další americká media, že "Amiri pomohl potvrdit odhady americké zpravodajské služby o íránském jaderném programu". To bylo hodně neurčité tvrzení. Aby mu ABC News dodaly váhy, citovaly nikoli CIA, ale "jednu íránskou webovou stránku", podle které Amiri před odchodem do USA pracoval v zařízení na obohacování uranu poblíž íránského města Kom a jenom naznačovaly, aniž by to výslovně tvrdily, že informace o existenci tohoto zařízení pocházela od něj ZDE. Poznamenejme, že ABC News přinesly v roce 2001 nepravdivou zprávu, že antrax, použitý k útokům v USA, byl vyroben v Iráku.

Deník Christian Science Monitor o den později převzal zprávu ABC News a zopakoval mlhavěji stejnou informaci o zařízení poblíž Komu: "některé zprávy naznačovaly, že Amiri pracoval na tomto vznikajícím zařízení" a citoval britského experta na nešíření jaderných zbraní z londýnského Institutu pro strategické studie, Marka Fitzpatricka" "zdá se, že Amiri mohl hrát roli v tomto odhalení" ZDE. V té době ale jediným zveřejněným "důkazem" o tom, že Amiri pracoval na jaderném zařízení poblíž města Kom, byl odkaz v saudsko-arabském deníku na webovou stránku libyjské tiskové kanceláře, která tuto informaci určitě nikdy nezveřejnila. Protože si ABC News existenci této webové stránky a informace na ní neověřily, dopustily se přinejmenším hrubého přestupku proti novinářské etice.

Washington Post psal 24. dubna 2010, že "podle představitelů zpravodajských služeb a evropských diplomatů řekl Amiri CIA o zařízení u města Kom" ZDE. V tomto případě měl Washington Post informaci zřejmě od CIA. Zahraniční diplomaté by jí nejspíš mohli znát také od CIA. Írán přitom informoval o stavbě zařízení IAEA 21.9.2009 ZDE, (str. 3) o čtyři dny dříve, než tuto informaci zveřejnili, 25.9.2009, představitelé západních států (v západních médiích je tento rozdíl v datech často ignorován). Kdyby Amiri byl, jak tvrdila CIA, americkým špiónem, ověřovala by si ji IAEA dávno předtím, než jí o zařízení informovala íránská vláda. Amiri byl v té době už čtvrtý měsíc v USA. V dubnu 2010, kdy vyšel článek ve Washington Postu, vyhrožoval Barak Obama Íránu vojenskou akcí a v amerických novinách se psalo i o použití jaderných zbraní. Článek měl zřejmě Obamovy výhrůžky ospravedlnit.

Dva dny před hlasováním rady bezpečnosti o nových sankcích proti Íránu psaly New York Times, že USA předávaly zahraničním ministrům a vedoucím představitelům na tajných brífincích zpravodajské informace jako "součást lobování k zajištění hlasů ve prospěch sankcí" a že Šahram Amiri "byl jedním ze zdrojů" ZDE. Britský deník Guardian psal už 3. ledna 2010: "Washington se distancuje od kontroverzního Národního zpravodajského odhadu, vytvořeného několika americkými zpravodajskými agenturami v roce 2007, podle kterého Írán zastavil prácí na výrobě zbraně před čtyřmi lety. Po prostudování nových dokumentů a získání informací od lidí, kteří byli vylákáni na Západ, poradci pana Obamy říkají, že věří, že práce na výrobě zbraně pokračuje v menším rozsahu -- ke stejnému odhadu dospěly Británie, Francie, Německo a Izrael, psaly New York Times. Mezi hlavní zdroje nových zpravodajských informací zřejmě patří lidé, kteří nedávno utekli z Íránu -- Ali Reza Asgari, generál revolučních gard, který zmizel v Istanbulu v roce 2007 a Šahram Amiri, vůdčí íránský jaderný vědec, který zmizel minulé léto, během pouti do Mekky" ZDE.

Informace, které měly posloužit k odhlasování dalších sankcí proti Íránu tedy vesměs pocházely od dvou lidí, o kterých Írán tvrdil, že byli uneseni. Britský deník The Sunday Times, který roce 2009 zveřejnil zjevně falšovaný dokument o íránském vývoji neutronové roznětky k atomové bombě, psal v březnu 2007, že Asgari z Íránu utekl z obavy před vyzrazením své špionáže pro Západ a před svým útěkem zařídil, aby všichni členové jeho rodiny odešli z Íránu. Asgariho rodina ale potom žádala tureckou vládu o vyšetřování Asgariho zmizení a hovořila s íránskými sdělovacími prostředky v Íránu. I Asgari tedy údajně utekl od své rodiny. Podle některých zpráv žije v Izraeli, ale na veřejnosti dosud nevystoupil.

Nové sankce proti Íránu byly odhlasovány v radě bezpečnosti OSN 9. června 2010. O pět dní později Amiri nahrál video, ve kterém řekl, že byl unesen a mučen CIA, aby od něj získala důkazy o íránském vývoji atomové bomby ZDE. Není možné vyhnout se domněnce, že tak Amiri reagoval na fakt, že byl využíván americkou vládou k otevření cesty k vojenskému útoku na svou vlast. Když se CIA o této nahrávce dozvěděla, podařilo se jí ho přimět, aby nahrál jiné video, ve kterém tvrdil, že žije šťastně v USA, ale nepodařilo se jí ho přimět, aby řekl, že podal USA informace o íránském vývoji atomové bomby. Ve videu řekl: "Nepodílím se na vývoji zbraní a nemám zkušenosti ani znalosti z této oblasti" (a že nikdy neopustil svou rodinu, což lze přeložit i tak, že byl unesen - ZDE. Není divu, že CIA tuto videonahrávku zveřejnila až potom, co byla zveřejněna Amiriho první nahrávka.

Nepotvrzovala totiž nic z toho, co americká média tvrdila, že Amiri řekl. Potom Amiri nahrál třetí video, kde řekl, že pokud se mu něco stane a nevrátí se do Íránu, budou za to moci americké zpravodajské služby. Toto video odvysílala íránská televize 30. června 2010. ABC News na to reagovaly článkem, ve kterém psaly, že Amiri "byl vědeckou hvězdou íránského jaderného programu" a že "američtí představitelé říkají, že Amiri byl hlavním americkým špiónem uvnitř íránského jaderného programu. Amiri přímo vyvrátil Národní zpravodajský odhad z roku 2007, který dospěl k závěru, že Teherán zastavil svůj projekt vývoje jaderné zbraně v roce 2003" ZDE. Další detaily přidaly 16. července New York Tímes, když psaly, že "vědec Šahram Amiri popsal americkým zpravodajským důstojníkům, jak se teheránská universita stala tajným řídícím centrem jaderného úsilí země, potvrdili představitelé" ZDE.

Přitom už v říjnu 2009 napsal britský Guardian: "Podle zprávy Asociated Press řekli Amiriho příbuzní, že prováděl na universitě v Teheránu výzkum lékařských isotopů". Al-Shark Al-Awsat psal také v říjnu 2009, že mu Amiriho rodina řekla, že "bádal o lékařském použití jaderné technologie". Sám Amiri řekl po návratu do Íránu, že byl specialistou na zdravotní fyziku. Kdyby v době, kdy Amiri zveřejnil své třetí video, chtěla CIA svět přesvědčit, že jí Amiri opravdu sdělil informace, které předávala médiím a zahraničním diplomatům, musela by zveřejnit na YouTube nahrávky z Amiriho výslechů, které si nepochybně pořizovala. Pokud jí ale Amiri nic takového neřekl, neměla jeho tvrzení o tom, že byl unesen a že ho CIA nutila, aby jí podal nepravdivé informace o íránském vývoji atomové bomby, čím vyvrátit.

Když se Amiri vrátil do Íránu, tvrzení ABC News a dalších amerických médií o Amiriho práci v Íránu a jeho výpovědích o ní, byly zpochybněny i v americkém tisku. New York Tímes psaly "O panu Amirim, který byl specialistou na měření radioaktivních materiálů, se něvěří, že by byl ústřední postavou jakýchkoli snah Íránu o vývoj atomové bomby" ZDE, BBC News řekli "nejmenovaní američtí představitelé... že byl ve skutečnosti vědcem na nízké úrovni, ale že doufali, že ho použijí, aby se dostali k výše postaveným íránským představitelům" ZDE a nakonec napsal Philip Giraldi, bývalý protiteroristický agent CIA, v časopisu American Conservative, na základě informací od svých bývalých kolegů ze CIA: "Amiri neměl přístup k současnému íránskému jadernému programu, byl považován za zdroj na nízké úrovni, který byl schopen jenom vzpomenout si na rozhovory s ostatními vědci, ze kterých vyplývalo, že neexistoval projekt jaderné zbraně" ZDE.

(Další informace o pochybných důkazech o íránském vývoji atomové bomby najdete na adrese ZDE -- v 2. kapitole 4. dílu)