Co vlastně zabíjí na Haiti? Nedostatek čisté vody a hygieny

10. 1. 2011 / Miloš Kaláb

V předchozích článcích jsme četli, že na Haiti zabíjelo obyvatele zemětřesení a po něm cholera. Na choleru jsou různé názory, zdali ji způsobili nepálští vojáci tím, že jejich výkaly tekly do řeky, z níž lidé berou užitkovou i pitnou vodu, nebo vyznavači náboženství voodoo, kteří se tak protiví Pánu Bohu, že ten zemi trestá zemětřesením i cholerou. Aby situace nebyla tak snadná, že by se dalo rozhodnout mezi dvěma možnostmi, paní Sue Montgomeryová z Postmedia News dodává, že chudobu, nemoci i smrt má na svědomí nedostatek čisté vody -- a ten je, mimo jiné, výsledkem politické intervence Spojených států.

Paní Montgomeryová studovala různé souvislosti a zjistila, že vznik cholery se stal katalyzátorem k tomu, aby se situace s nedostatkem vody konečně začala řešit. "Mohlo k tomu dojít již hodně dávno", napsala, "kdyby se do situace naprosto nevhodným způsobem nezapletly Spojené státy, blízký soused Haiťanů na severu". Americká vláda totiž pozastavila půjčku od banky Inter-American Development Bank déle než před 10 roky. Projekt v hodnotě 54 milionů dolarů, schválený v r. 1998, měl za cíl zlepšit na Haiti zásobování vodou a sanitární systém v sedmi městech střední velikosti -- Cap Haïtien, Les Cayes, St. Marc, Conaïves, Jérémie, Kenskoff-Laboule a Port-de-Paix. Zpráva čtyř hodnověrných amerických organizací ukázala, že v letech 2001 až 2004 nabídla americká vláda, že velkomyslně "uvolní půjčku, která by zachránila mnoho životů, výměnou za změny v politické situaci v zemi". Bylo to sice proti chartě uvedené banky, která zakazuje, aby se půjčky podmiňovaly politickými ústupky. Americká vláda ale trvala na tom, že neuvolní peníze dokud nebude odstraněn  tehdejší (demokraticky zvolený) prezident Jean-Bertrand Aristide. To se podařilo s pomocí francouzské a kanadské vlády v únoru 2004 a prezident od té doby žije ve vyhnanství v Jižní Africe. Paní Monika Varmová, ředitelka Memoriálního střediska Roberta F. Kennedyho pro lidská práva ve Washingtonu, poznamenala, že to byl typický případ nepřípustné mezinárodní politické intervence. "Kdo utrpěl touto politickou hrou?" zeptala se a ihned odpověděla: "Haiťané, kteří čekali na vodu a zlepšení sanitárních podmínek".

Projekt ve městě St. Marc byl dokončen v období 2008-9 a podle mluvčího banky pana Petra Bateho tam mají nyní občané přístup k čisté vodě 9 hodin denně místo 9 hodin za týden. Do tohoto města, v němž není cholera, chodí nakažení venkované pro vodu a také tam vyhledávají zdravotní pomoc, protože jinde nedošlo k nápravě. Zatím řádí cholera ve městě Cap Haïtien, kde je projekt rozpracován asi z poloviny plánovaného rozsahu. Paní Varmová řekla, že strávila několik roků neúspěšným úsilím soudit banku za škody, které způsobila haitskému obyvatelstvu, jenže "imunita banky vůči soudu je stoprocentní".

V době, kdy banka zadržovala peníze, bylo Haiti jednou ze zemí s nejhorším přístupem obyvatel k čisté vodě a k sanitárnímu systému na celém světě -- na podobné úrovni jako Demokratická republika Kongo a Somálsko. Podle zprávy Mezinárodního výboru Červeného kříže mělo v r. 2006 jen 19% Haiťanů přístup k záchodu nebo k funkční latrině, což bylo o 10% méně než v r. 1990. Po celou dobu existence Haiti si lidé bez takového přístupu ulevovali, kde se dalo, na zem na okraji cesty, v křoví nebo na pláži či do plastického sáčku, který potom hodili na hromadu odpadků. Déšť to všechno srovnal a výkaly odnesl po svazích, až jejich zbytek skončil v mořských zálivech. Lidé, kteří mají latriny, si najímají záhadné bayakou, kteří přicházejí v noci za tmy, vyčistí díru v zemi a její obsah vyvezou na kolečkách neznámo kam. Lidé se septickými tanky najímají specializované firmy.

Výskyt cholery urychlil nedávno zahájenou práci. V pustině vytahují dělníci holýma rukama balvany z půdy a válejí je na hromadu, odkud je nabírají bagry a odvážejí nákladní auta. Nejedná se o stavby obytných domů, škol, ani obchodů, nýbrž hloubení první velké díry v Haiti na lidské výkaly. Pan Wilston Etienne řídí práci místních lidí, šťastných, že našli zaměstnání. Z nedalekého ostrova Dominica ho najala nová společnost National Directorate of Potable Water and Sanitation lépe známá pod svou francouzskou zkratkou DINEPA.

Bývalá kolonie tonula v dluzích od samotného odchodu Francouzů během dvou století politické nestability, cizí okupace a korupce, což znamená, že se nikdy nenašly peníze na zajištění dodávky pitné vody a sanitárních podmínek. Vodní potrubí ještě z doby diktátora Papa Doc Duvaliera je popraskané věkem, zemětřesením a vinou vandalů, kteří se do něho dobývali, aby se dostali k vodě. Do zdrojů pitné vody se tedy dostávají baktérie a ty si nosí domů lidé v nejrůznějších nádobách od veřejných vodovodů. Co se nedostalo do zdroje vody, se do ní dostává ze špinavých rukou. Zvracení a průjmy jsou na Haiti běžné.

Akutní průjem u dětí je na Haiti podle Světové zdravotnické organizace zdravotním problémem číslo 1. U dospělých jsou střevní infekce druhou hlavní příčinou smrti, hned za AIDS. Choroby znamenají nepřítomnost v práci či ve škole a vedou ke smrti živitelů rodin, což vede vcelku k chudobě národa. Co se týká předpokládané délky života, ta nyní na Haiti klesla na 29 roků u mužů a 30 roků u žen, čili je na posledním místě z 224 zemí na světě. Úmrtnost je nejvyšší na celém světě, 32 úmrtí na tisíc obyvatel (paní Montgomeryová zde cituje World Factbook vydanou organizací CIA). Mobilní telefon se dá na Haiti opatřit snáze než sklenice čisté vody.

Pan Dave Putt, Kanaďan, který pracuje pro organizaci Pure Water for Haiti, analyzoval vodu, kterou produkuje DINEPA, a našel tolik fekálních baktérií Escherichia coli (střevní tyčinka), že nebylo možné je počítat (kanadská norma je 0 takových baktérií ve 100 mL vody). Při tom se jednalo o vodu, kterou bralo z vodovodu asi 30 žen. Některé tvrdily, že ji nebudou pít, ale často prý nemají jinou možnost. Při tom se cholera už vyskytla i v sousední Dominikánské republice a dokonce i na Floridě. Je to prý ironické, že se bude proti ní bojovat s pomocí peněz od Inter-America Development Bank. Plakáty, transparenty i rozhlas nabádají v Haiti občany, aby si umývali ruce mýdlem, řádně vařili jídlo a pili čistou vodu.

DINEPA má na příštích 14 měsíců plán, jak potlačit výskyt cholery ve všech 10 provinciích výstavbou čistíren odpadních vod, chlorováním cisteren, které čerpají a převážejí pitnou vodu z hlubokých zdrojů vody. Konečně se začalo čerpat z částky 54 milionů dolarů, kterou Američané zadrželi před 10 roky. Bude to formou grantů. Pan Walker Dauphine napsal, že nynější horečnaté rozvážení mýdla a chloru mu připomíná zavírání vrat stodoly, ze které už koně utekli. Pan Dauphine se zabývá výchovou k hygieně u quebecké nevládní organizace v Haiti, Centre for International Studies and Co-operation. Dodal, že někdo ale ta vrata musí zavřít. Nejlepší by bylo mít zdroje nezávadné pitné vody, ale k tomu ještě hodně dlouho nedojde. Banka slibuje, že financované projekty jsou dlouhodobé a že samotní Haiťané se na nich budou muset účastnit. Je prý problémem skutečnost, že je na Haiti velice málo lidí se zkušenostmi, a ti, kteří jsou, odcházejí nebo pracují pro nevládní organizace. Od zemětřesení, k němuž došlo před rokem 12. ledna 2010, rozváží dobročinná nevládní organizace OXFAM pitnou vodu do mnoha stanových táborů, v nichž je ještě stále ubytován asi milion lidí. Každý den se vozí 31 cisteren pitné vody, což stojí každý den 2000 dolarů, do dřívějšího petionvillského golfového klubu, kde dnes žije asi 60 tisíc lidí postižených zemětřesením. Dobročinné organizace plánovaly, že s rozvozem pitné vody skončí koncem roku 2010, ale výskyt cholery jejich plány změnil tak, že se neví, kdy skutečně vodovody nahradí cisterny s vodou.

Lidé, kteří nebyli postiženi zemětřesením a nežijí v táborech, mají na vybranou, zdali budou brát vodu z obecních tanků, nebo si budou kupovat "balenou vodu" (mohou-li si ji dovolit). Převařování vody ve většině případů nepřichází do úvahy, protože lidé nemají peníze na nákup propanu nebo dřevěného uhlí. Vyprázdnění tisíců přenosných záchodů, které byly dodány po zemětřesení, se ukázalo jako velice nesnadné. Vzhledem k tomu, že není žádné řádně provozované místo na ukládání odpadu, lidské výkaly byly odvezeny do Trutieru, na skládku odpadků na samém okraji velkého slumu Cité Soleil. Co mělo být jednorázovou akcí, se ukázalo jako vleklý problém a to místo dnes přetéká lidskými výkaly, které jsou s největší pravděpodobností infikovány baktériemi cholery a jinými střevními chorobami. Ještě horší je skutečnost, že toto místo leží na aquiferu Plaine Cul-de-Sac, jednom z hlavních zdrojů, odkud čerpají pojízdné cisterny vodu pro hlavní město Port-au-Prince. Na schůzi organizací, které se zabývají sanitací a dodávkami čisté vody, upozornil pan Homero Silva z Pan American Health Organization minulý měsíc, že se mohou dostat baktérie cholery do aquiferu nebo do moře, kde mohou přežívat po dobu několika roků, což pro Haiti vytvoří další závažné problémy. Jedná se proto o to, aby pan Wilston Etienne se svými dělníky vytvořil novou skládku na fekálie co nejdříve.

Podle názoru paní Varmové ze Střediska RFK je třeba trvalého a soustředěného úsilí mezinárodního společenství, aby došlo k realizaci práva Haiťanů na čistou vodu a zdraví: "Bude to určitě mnohem nesnadnější prosadit něco vládní byrokracií než prostě jen vyhloubit díru v zemi. V případě Haiti je ale bezpodmínečně nutné vybudovat infrastrukturu od samého základu, kterou by potom nemuselo vydržovat mezinárodní společenství".

Nepálští vojáci i obřady voodoo mohou ještě vzrušovat některé lidi, ale skutečnost je taková, že základem zdraví nejen na Haiti, nýbrž v každé zemi, je přístup k čisté vodě a bezpečné odstraňování odpadu. Na Haiti se sešlo několik velice nepříznivých podmínek, jako je zavlečení cholery ze zahraničí do nesmírně nehygienického prostředí, celonárodní házení lístků se jmény uchazečů o politický úřad do krabic v době krize, čemuž se říkalo volby, pověry ohledně šíření infekce a politické zásahy zahraničních finančních kruhů v zemi, kde nemá velká část obyvatelstva vinou svého náboženského fatalismu vůli prosazovat celostátní požadavky na čistou vodu a hygienu.

Vytisknout