I pro bohaté je nepříjemné žít v otrokářské společnosti

10. 1. 2011 / Jan Čulík

Poznámka k článku Štěpána Kotrby "Kultura kapitalistické organizace a stesky za zemřelým ideálem socialismu"

Veřejné blaho a inkluzivita společnosti, včetně politických a ekonomických práv pro všechny, se normálně hájí v rozvinutých demokratických společnostech nikoliv pouze z etických, ale především z pragmatických důvodů.

I pro bohaté je nepříjemné žít v rozvrácené společnosti, která trpí na jedné straně hlubokou chudobou a na druhé straně milionářskými parazity. Ani pro bohaté není příliš příjemné muset žít v tzv. "gated communities", za ostnatým drátem a s bezpečnostními kamerami, nemoci se projít bezpečně po centrech měst, atd. Vždycky také hrozí nebezpečí revoluce.

Česká republika má smůlu, že po pádu komunismu nastolila "protoafrický" správní systém: Systém ekonomického uspořádání, kde většina společnosti nemůže výrazněji zbohatnout, a milionářem se člověk stane především korupcí ve vládních kruzích. Je dávno známo, že čeští politikové neprosazují zájmy společnosti, ale zájmy vlastní, případně zájmy lobbistických firem, na které jsou napojeni.

Má-li se cokoliv změnit, je nutno rozbít tento správní systém. Nic se nezmění, pokud zůstane i nadále korupce netrestána. Lidé mohou tisíckrát hlasovat pro "nové, nezkorumpované strany", jenže jakmile se tyto "nové strany" dostanou k moci, propadnou korupci, protože systém to umožňuje a lákadlo je obrovské.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 10.1. 2011