Lichva: Stačí jen řádně vymáhat zákony

25. 12. 2010

K článku "Ministerstvo financí varuje: podpis této smlouvy vás může existenčně zničit" podotýkám, že problém možná nebude v chybějících zákonech, ale v trestuhodné nečinnosti orgánů činných v trestním řízení. Lichva je trestná podle paragrafu 218 trestního zákona ZDE, upozorňuje Jan Macháček:

"(1) Kdo zneužívaje něčí rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, nebo kdo takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu uplatnit ji na sebe převede, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.‟

"(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,

a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného značný prospěch,

b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, nebo

c) způsobí-li takovým činem jinému stav těžké nouze.‟

"(3) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo

b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.‟

Současná soudní praxe je značně benevolentní vůči lichvářům ve výkladu, co je "plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru,‟ ale zruinovat někoho nesplatitelnou půjčkou, i kdyby ji soud neuznal za lichvu, pořád ještě naplňuje skutkovou podstatu podvodu podle paragrafu 209: ZDE

"(1) Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.‟

"(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,

b) spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného,

c) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo

d) způsobí-li takovým činem značnou škodu.‟

Ať už dlužník při podpisu smlouvy věří, že půjčku splatí, nebo že mu snad dlužník dluh odpustí, je zjevně na omylu. Těžko věřit, že by ji podepsal, kdyby dopředu počítal s exekucí a ztrátou veškerého majetku. Na druhé straně, pokud se dlužník sám nepokoušel o podvod a neuvedl věřitele v omyl o svých majetkových poměrech, musel profesionální finančník následky předpokládat a tuto podstatnou skutečnost dlužníkovi zamlčet. Zdá se, že mnohé úvěrové společnosti jsou organizovanými skupinami, které takové podvody páchají jako na běžícím pásu, čímž působí značnou škodu. Opravdu potřebujeme k zastavení jejich činnosti nějaký nový zákon?

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 23.12. 2010