Ministerstvo nevaruje, ale pomáhá zákon o spotřebitelském úvěru

25. 12. 2010 / Milan Daniel

V článku "Ministerstvo financí varuje: podpis této smlouvy vás může existenčně zničit" jsem zmínil možnost důrazně upozornit každého potenciálního dlužníka na situaci, která může nastat v případě, že nebude schopen splácet spotřebitelský úvěr. Jan Čulík k článku připojil poznámku, v níž mj. zmiňuje, že dlužník by měl mít možnost smlouvu o úvěru ve lhůtě "několika týdnů" zrušit.

Takové ustanovení v zákoně o spotřebitelském úvěru, který v ČR platí od 10. 5. 2010, existuje.

Zákon výrazně posiluje do té doby marginalizovaná práva spotřebitele, věřitel (či zprostředkovatel úvěru) je povinen spotřebitele před uzavřením smlouvy prokazatelně řádně poučit, poučení musí stejně výrazně jako jiné části smlouvy obsahovat i její písemný návrh. Spotřebitel od ní může podle tohoto zákona (č. 145/2010 Sb., byl přijat na základě Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008), během čtrnácti dnů od podpisu bez uvedení důvodů a bez jakýchkoliv sankcí odstoupit a kdykoliv později ji může i vypovědět.

Norma klade důraz na posílení ochrany spotřebitele. Parlament ji, jak je výše zmíněno, přijal i proto, aby učinil zadost evropské směrnici. V ČR platí, že zákonodárci využívají tolerance obsažené v evropských směrnicích tak, že trpí jejich duch. Nabízí se otázka, zda je ochrana vymezená zmíněným zákonem dostatečná v českém právním prostředí, které si na korektní vztahy příliš nepotrpí. Smlouvy o spotřebitelském úvěru (či o ručení v případě hypotečního úvěru) uzavírají nejčastěji lidé v nouzi, pro něž je varování stejně výrazné jako jiné formulace ve smlouvách obsažené, málo výrazné. Proto zmíněný návrh, který by měl i člověka finančně nepříliš gramotného, s dostatečnou silou varovat.

V Česku neustále roste počet nesplácených pohledávek, osobních bankrotů (podle insolvenčního zákona) a exekucí. Trend svědčí nejen o tom, že prožíváme období ekonomické krize, ale že se mnozí spoluobčané nedovedou s touto situací vyrovnat, ať už z objektivních, nebo subjektivních důvodů. Objektivní důvody zohledňuje stát dávkami v hmotné nouzi. Prevence by se tak měla soustřeďovat zejména na lehkomyslné finanční negramoty, kteří se do krizové situace dostávají vlastní vinou. Dosažení finanční gramotnosti by mělo být za vlády škrtičů disciplínou nejen pro nedospělé žáky a studenty škol, ale i pro ekonomicky nedospělé spotřebitele ve všech věkových kategoriích. Podobně jako je varován účastník silničního provozu sloganem "Nemyslíš, zaplatíš!", měl by být varováním zasažen i ten, kdo nemyslí a platit prostě nemá čím.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 23.12. 2010