V česko-čínských vztazích je třeba zohlednit vztahy čínsko-čínské

2. 12. 2010 / Petr Fiala

V Praze se konalo Čínské investiční fórum (ČIF) (více ZDE). O zvýšené aktivitě Číňanů v Praze obsáhle informovala česká média: Tak například páteční (12.11.) MF Dnes věnovala jednáním ministra Bárty dohromady téměř celou stránku a to to nebylo zdaleka jediné čínské téma - celá další stránka byla věnována návštěvě MF Dnes šanghajského copymarketu. Rovněž ostatní česká média se nespokojila jen s ministerským jednáním, ale stejně jako MF Dnes zásobovala českého čtenáře dalšími čínskými tématy, to v čele s Hospodářskými novinami, jedním z mediálních partnerů ČIF.

Takové dění pochopitelně vyvolává řadu otázek: Kdo je za tím? Vychází iniciativa z české, nebo čínské strany? Souvísí všechny ty události nějak, nebo jde jen o náhodu? A pokud ty události nějak souvisí, jak? Než se pokusíme na tyto otázky odpovědět, podívejme se na jednu z oněch událostí,

na ČIF, podrobněji. Podrobnější rozbor by nám měl umožnit kvalifikovanější odpovědi na námi položené otázky.

ČIF bylo rozdělené do několika sekcí, např.:

1) Čínské století a globální dopad Číny.

V rámci této sekce se měly hledat odpovědi na otázky:

Je Čína silou nového světového pořádku?

Zformuje Čína a USA skupinu G2?

Jaká je role nadnárodních korporací v růstu Číny?

Jak by se měla Evropa přizpůsobit znovuobjevení Číny?

2) Obchodní vztahy Číny a obchod mezi regiony.

V rámci této sekce měly být hledány odpovědi na otázky:

K jakým druhům obchodních výměn dochází mezi různými světovými oblastmi a Čínou?

Staneme se svědky nějakého posunu v obchodní výměně v nejbližší budoucnosti?

Jakou strategii by měly země střední a východní Evropy přijmout ve vztahu k Číně?

Už z příkladmo uvedeného výčtu sekcí a otázek necelého prvního dne programu je vidět, že organizátoři měli vysoké ambice věnovat se důkladně pokud možno všem důležitým tématům, které s čínským obchodem či investicemi souvisejí.

Je škoda, že tyto ambice zůstaly nenaplněny. Organizátoři se totiž dopustili kardinální chyby: Pozváni byli jen delegáti z ČLR, a to ještě spíše jen z její severní části, tedy především z Pekingu. Hongkongský pohled na věc byl zastoupen pouze českým obchodním vicekonzulem panem Seidlem; pohled rodilého Hongkongčana zcela chyběl. Naprosto minimální bylo zastoupení Číňanů žijících mimo Čínu, bez jejichž znalostí, známostí a peněz je vývoj v Číně úplně nepochopitelný.

Nejhorší ovšem bylo, že nebyl pozván nikdo z Čínské republiky, což výkonný ředitel ČIF Petr Hýl vysvětlil kuriózně - nebyli pozváni z obavy, že by se ekonomické fórum zvrhlo ve fórum politické. Takové jednání je ovšem naprosto nepřijatelné - organizátoři se tak de facto pasovali do role těch, kteří rozhodují, kdo je koho oprávněn reprezentovat a jaké uspořádání jiného státu je legitimní. Je s podivem, že toto pozvání představitelé Číny, kteří se Fóra zúčastnili, přijali. (Podle oficiální politiky ČLR je území Čínské republiky, tedy především Tchaj-wan, součástí Číny. Pokud by mělo být součástí Číny, pak je nepochopitelné, proč na čínské Fórum odtud nebyl odtud nikdo pozván. A navíc, stejné stanovisko, tj. že Tchaj-wan je součástí Číny, zastává i současná vláda Čínské republiky, která sídlí na Tchaj-wanu.) Věc je o to nepřijatelnější, že ČIF se konalo pod záštitou Petra Nečase, předsedy vlády ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Z toho by bylo možné vyvozovat, že takováto kastrace Číny je oficiální politikou ČR! Přitom stačilo Fórum přejmenovat - např. na Investiční fórum ČLR!

Pomineme-li výše uvedené faux pas, musíme organizátorům přiznat značnou vynalézavost - jednotlivé části Fóra se odehrávaly na různých místech, takže návštěvníci se měli možnost seznámit s ukázkou staré pražské architektury (Malostranský palác, škoda, že tuto majestátní budovu uprostřed Malostranského náměstí pod tímto jménem nikdo z rodilých Pražanů nezná) i architektury moderní (nejvyšší patro City Tower na Pankráci). Zvládnutá byla též návaznost jednotlivých částí Fóra.

Podrobně byly diskutovány evropské společenské nálady od sinofobie k sinofilii a zase zpět. Dostatečně byly pobrány změny, jimiž Čína procházela a prochází, a to i z hlediska investorů. Ukázalo se, že rostoucí životní úrovni obyčejných Číňanů, která je zapříčiněna rostoucími finančními zdroji a která dále zvyšuje poptávku po finančních zdrojích, zahraniční investoři nevzdorují nijak - nezbývá jim než akceptovat situaci, kdy svým zaměstnancům platí stále více, obvykle mnohem více, než kolik by tito pobírali u čistě čínských společností. Bylo konstatováno, že situace v ochraně duševního vlastnictví a ve vynucování práva vůbec, se příliš nelepší, a dále, že nejlepší způsob, jak tomu čelit je, být o krok napřed co nejčastějšími inovacemi. Dále bylo konstatováno, že v ČLR prudce roste počet přihlášených domácích patentů. Ale nejen to: Čína přichází nejen s inovacemi technickými, ale hlavně s novými modely v obchodě a marketingu. Číňané vnášejí do těchto oborů společenský pohled, který v nich dosud chyběl.

Jedním z notoricky známých problémů je dlouhodobé podhodnocení čínské měny. Podle toho, na čem se diskutující shodli, se v této oblasti nedá čekat žádná velká změna. Jako prorocké se ukazuje prohlášení Rema Koolhaase z BODW 2008 (víceZDE): YES systém (rozuměj finanční systém založený na japonském jenu, euru a americkém dolaru) končí!

Na ČIF bylo též konstatováno, že Čína, tedy vlastně ČLR, má, na rozdíl od Západu nebo od nás, jasnou hospodářskou politiku. Bohužel, delegáti se už nedokázali shodnout na tom, jakou. A navíc: Bylo konstatováno, že lokální vlády a podniky se někdy neřídí politikou centrální vlády, což jakoukoliv predikci budoucnosti dále ztěžuje.

Vraťme se nyní k našim otázkám:

Podle toho, co bylo na Fóru řečeno se zdá, že iniciativa vychází spíše z české strany: Objem vzájemného obchodu od počátku 90. let prudce roste, nutno ovšem dodat, že především na čínské straně. Dění z minulého týdne může být tedy chápáno jako pokus o zvrat pro českou stranu nepříznivé situace.

Iniciativa pana Bárty je zřejmě reakcí na kritiku, jíž bylo v poslední době vystaveno jím řízené Ministerstvo. Tomu by nasvědčovalo i jeho vyjádření o 'granátu hozeném do rozpočtu'.

Může to být ovšem taky jinak: Bezvýznamná zakázka může být prvním krokem k rozsáhlému vstupu Číňanů na český stavební trh. Jisté je, že investice čínské strany nerovnováhu ve vzájemném obchodu prohloubí.

Pokud jde o Fórum, znamenalo první vykročení na jednu z dalších cest vzájemné spolupráce, a nebylo to vykročení nejšťastnější. Nevadila ani tak nepřítomnost mediálních hvězd či menší rozměr Fóra. (Diskuse byly i tak podnětné a zajímavé a nižší počet účastníků, než na jaký jsme z podobných akcí pořádaných ve světě zvyklí, umožňoval lépe se navzájem poznat.) Co vadilo, bylo, že vznikl výbušný simulakr, znak, který nic neznamená (v daném případě znak, který znamená něco jiného než co by měl). Pokud by se takto vzniklý simulakr proměnil v precedens a jako takový se promítnul do jednání institucí českého státu nebo dalších subjektů, bylo to velmi nebezpečné.

Možná by nebylo úplně od věci, kdyby sinologové a jiní odborníci nebyli zváni jen jako tlumočníci a průvodci delegátů, ale kdyby s nimi organizátoři předem konzultovali taky odbornou stránku věci. Aby mi bylo správně rozuměno: Nepléduji tu pro to, aby ekonomické rozhodování bylo nahrazeno rozhodováním politickým. Tvrdím ale, že ekonomické otázky mají též společenské a politické aspekty, které nelze zcela ignorovat! Alespoň ne v míře, jako to udělali organizátoři ČIF a jak to pak taky ve vzácné shodě dělají i zastánci jinak zcela protikladných stanovisek, pánové Bárta a Matyáš!

Není si přece možné představit, že takový lapsus může být dlouhodobě přínosný. Na chyby se vždycky nakonec doplatí!

Vytisknout