K zákulisí Obamovy návštěvy Indie a Indonésie

12. 11. 2010 / Daniel Veselý

Limuzíny, opulentní bankety, vyumělkované úsměvy, sterilní proslovy, prostě faleš kam se podíváš. Obamova návštěva Indie měla zejména potvrdit a upevnit spojenectví druhé nejlidnatější země na světě a Spojených států. Indie očekává podporu Washingtonu, aby mohla získat post stálého člena v Radě bezpečnosti OSN. Mluvilo se dokonce i o lidských právech. Obama své indické protějšky lehce pokáral za jejich nepříliš silné odsouzení barmské junty, ačkoliv o brutální indické okupaci Kašmíru neřekl ani slovo.

Americký prezident v doprovodu 250 významných byznysmenů Indii navštívil samozřejmě z pragmatických důvodů; na pořadu dne bylo zprostředkování dalších kšeftů a prodej více zbraní a dalšího vojenského materiálu. V konkrétním případě hovoříme o vojenské zakázce na 126 stíhaček v hodnotě 10 miliard dolarů. Americký historik Vijay Prashad k této transakci poznamenává: "Indie je největší importér zbraní na světě, takže je přirozené, že Spojené státy mají velký zájem prodat sem co nejvíce zbraní. Snaží se proniknout na trh, kde dříve dominovaly Rusko a Evropa. Mluvíme o trhu, kde jde o vojenský materiál celkem za 50 až 60 miliard dolarů."

Prashad také tvrdí, že skutečně závažný problém představuje závod v jaderném zbrojení mezi Indií a Pákistánem. Bílý dům podpořil členství Indie v prominentních "jaderných klubech", jako je Skupina jaderných dodavatelů (NSG). To se samozřejmě nelíbí labilnímu americkému spojenci v Islamabádu. Mezi Indií a Pákistánem existuje řada nevyřešených problémů, jako je otázka Kašmíru nebo válka v Afghánistánu. Obamova vláda ovšem přilévá olej do ohně právě aktivní podporou závodů ve zbrojení mezi oběma zeměmi disponujícími nukleárním potenciálem, což může přinést nepředvídatelné až fatální následky.

Indická autorka a aktivista Arundhati Royová, která nedávno pobývala několik týdnů mezi maoistickými rebely v indických pralesích, v souvislosti s Obamovou návštěvou uvedla, že zatímco obchodní aktivity amerického prezidenta a jeho dvořanstva přinesou zisk jen útlé hrstce indických papalášů, v zemi coby druhé nejrychleji rostoucí ekonomice světa žije více chudých lidí než ve 26 nejchudších afrických zemích dohromady. "Přežívá tu 830 milionů lidí, kteří mají na obživu méně než 20 rupií denně, tedy 30 amerických centů. Probíhá tu několik válek. Nedávno jsem psala o válce proti domorodým kmenům sídlících v srdci Indie, kde asi 200 000 polovojenských žoldáků prosazuje zájmy velkých těžebních společností. Státní propaganda ale hovoří o boji proti maoistickým povstalcům... Maoisté věří ve vojenský převrat a svržení indické vlády. Řadu let žijí a pracují v lesích mezi domorodci. Představují ale jen součást hnutí odporu proti aktivitám indické vlády, jež s pomocí západních koncernů zabírá těmto lidem půdu a přeměňuje ji na těžební a průmyslové zóny. Před deseti lety jsem psala o tom, že jen výstavba přehrad v Indii vyhnala 33 milionů lidí z domovů."

Další zemi, kterou prezident Obama se svým doprovodem navštívil, byla Indonésie, kde žil čtyři roky jako malý chlapec. Oficiální důvod návštěvy se nesl v duchu ekonomické a bezpečnostní problematiky, jakožto i v duchu náboženského porozumění. Americký prezident o nejlidnatější muslimské zemi prohlásil, že se jedná o "vzor tolerantní muslimské společnosti." Skutečnost je, jak už to tradičně bývá, úplně odlišná od pokrytecké velmocenské rétoriky.

Americká vláda v červenci zrušila zákaz činnosti speciálního komanda indonéské armády Kopassus, proslulého svou mimořádnou brutalitou, a obnovila finanční pomoc těmto zabijákům. A to přesto, že indonéská armáda včetně Kopassu zavraždila více než milion Indonésanů, Východotimořanů a obyvatel Západní Papui a Acehu, prakticky vždy s ekonomickou, vojenskou a diplomatickou podporou Spojených států.

Oceněný americký investigativec Allan Nairn, jenž v 80.letech nasazoval krk ve Střední Americe, když šel po stopách Reaganových eskader smrti, a na začátku 90.let spolu s Amy Goodmanovou přežil masakr ve východotimorské metropoli Dili, kde mu indonéští vojáci prorazili lebku americkými puškami, u příležitosti příletu Baracka Obamy do Jakarty publikoval několik tajných materiálů Kopassu. Nairn letos v březnu zveřejnil důkazy týkající se programu politických vražd v provincii Aceh, za nímž stál právě Kopassus. Nově odhalené dokumenty poukazují na znepokojující úroveň politické represe v indonéské provincii Západní Papua, kde Kopassus systematicky útočí proti civilistům, označuje je za "nepřátele" a ničí tamní kostely. Jeden z dokumentů kupříkladu obsahuje jména 15 zdejších lídrů, což v tomto případě může znamenat rozsudek smrti.

Barack Obama jistě tyto otázky s indonéskými předáky neřešil. Šlo především o geopolitické zájmy, a nikoliv o něco tak efemérního, jako je pošlapávání lidských práv na té správné straně barikády.

Vytisknout