Pražská ČSSD ze sebe udělala šaška

10. 11. 2010 / Petr Jánský

Předsedou pražské ČSSD je Petr Hulinský. Před volbami jsem ho viděl na billboardu s Olgou Zubovou. Po volbách, když odlétal na Floridu, držel v ruce deník Aha. Z těchto dvou fotografií jsem nabyl dojmu, že ten člověk je poněku jednoduššího myšlení. Z omylu mě vyvedla Nora Fridrichová v pořadu 168 hodin. Petr Hulinský sedí v PRE Distribuce za 1 450 500.-, Pražské energetické za 1 692 800.- a Pražské teplárenské za 3 619 250.-. Celkem za 6 732 500.- ročně.

An English version of this article is in CLICK HERE

Teprve teď jsem pochopil, jaký smrtelný pot musel Hulinského polít, když uslyšel návrh TOP09, že zastupitel bude jen v jedné dozorčí radě s platem max. 30 tisíc měsíčně. Okamžitě svou kulatou tvář obrátil k ODS. A hle, nepřítel ve vlastních řadách Jiří Dientsbier ml. mu v tom chtěl zabránit a zatvrzele opakoval, že s ODS ne. Patrně jen spolustraníci zabránili tomu, aby Hulinský nepřibodl Dientsbiera vidlemi na dveře radnice.

Dientsbier rezignoval sám a Hulinský natahl péro svého gramofonu. Na každou otázku do nekonečna opakuje, že chce prosadit maximum z programu. Dává tak jasně najevo, že pro ČSSD žádný volební lídr nikdy nebyl a nebude, že volič, který odevzdal hlas, již neexistuje a že o tom s kým, kam a za kolik rozhodne sám. Je škoda, že Pražané tohoto zbohatlíka nevyhodili z okna.

Na celé aféře jsou pikantní dvě věci. Jednak soud může volby v Praze zrušit a nařídit jejich opakování. Pak by ČSSD už nevěřil ani poslední bezdomovec, i kdyby dostal bačkory na zimu. Za druhé Hulinský opřel své štěstí o těsnou většinu. Stačí, aby se k Dientsbierovi přidali 2 slušní a je po korýtku.

Na závěr bych chtěl Jiřímu Dientsbierovi poděkovat. Zásadovost se dnes už v politice nevidí.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 10.11. 2010