Konec protestů ve Francii?

12. 11. 2010 / Jakub Horňáček

Po mohutných protestech v ulicích a tahanicích v Parlamentě, 10. listopadu ve Francii vstoupila v platnost důchodová reforma, prosazovaná prezidentem Nicolasem Sarkozym. Důchodová reforma předpokládá postupné zvýšení minimálního věku odchodu do důchodu (ze 60 na 62 let), zvýšení věku pro dosažení plného důchodu (ze 65 na 67 let), a zvýšení doby důchodových odvodů (ze 40 na 41,5 až 42 let). Reforma taky počítá s vyššími příjmy dosaženými prostřednictvím zvýšení odvodů do důchodového pojištění ze strany státních zaměstnanců a díky výnosu několika nových daní (1). Celá reforma bude v plném režimu až v roce 2018. Sarkozy si slibuje od reformy zmenšení deficitu důchodového pojištění, nicméně dosažení tohoto cíle není vůbec jisté.

Reforma vyvolala velký odpor mezi odboráři a veřejností. Ačkoliv francouzská vláda přestala jednat již na jaře tohoto roku, odboráři zahájili hlavní vlnu až 7. září, kdy odbory vyhlásily první den akcí a stávek, kterého se zúčastnilo v rámci demonstrací na 2,7 milionů lidí (dle odborů CGT) a na 1,12 milionů osob (dle policie). Od té doby měla mobilizace až do 28. října vzestupný trend s rekordní účastí 12. a 19. října, kdy se demonstrací účastnilo 3,5 milionů lidí (dle odborů) a 1,1 až 1,2 milionů osob (dle policie) (2). Současně nepřetržité stávky na železnici, v ropném průmyslu a v soukromé a veřejné dopravě ztížily dopravu a zásobování v některých krajích na severozápadě Francie a v mnoha velkých městech jako Paříž a Marseille. Odborové svazy dokázaly kolem svých akcí vytvořit široký konsenzus ve veřejném mínění: s dny akcí dle výzkumů veřejného mínění CSA souhlasilo mezi 60% až 70% Francouzů (3).

Sestupný trend nastal až po schválení reformy Senátem 22. října. Sarkozy dokázal udržet jednotu své strany (a parlamentních klubů), díky čemuž důchodová reforma prošla hladce hlasováním v obou komorách Parlamentu. Následující mobilizace se tudíž musely vyrovnat s několika demotivujícími prvky: prodloužené svátky Všech svatých, pocit, že je vše ztracené a marné, a neochvějnost vládní většiny. Stávky v klíčových odvětvích ustaly na konci října a Den akcí, svolaný na 6. listopadu, přivolal podstatné méně demonstrujících: 1,2 milionu (dle odborů) a 375 tisíc (dle policie). Určitý fatalismus je podtržen i čerstvým výzkumem agentury Ifop ze začátku listopadu, podle kterého jen 29% lidí si myslí, že opozice, pokud by se vrátila v roce 2012 k moci, by nezměnila zvýšený věk odchodu do důchodu (4). Avšak je nutné říci, že průzkumy z agentury Ifop, která má hodně zakázek pro pravicová média vlastněných rodinou Lagardère (např. Journal de Dimanche), vykazovaly vždy podstatně nižší podporu Francouzů protestům, než výzkumy od jiných agentur (5, 5a).

Současně se začala drolit i odborová fronta, která je tvořena 8 celostátními odborovými svazy. Umírněná část této fronty, a především křesťanské (ale také největší) odbory CFDT, hledají exit strategy z protestů otevřením nových vyjednávacích stolů s vládou a se sdruženími zaměstnavatelů ohledně nezaměstnanosti mladých, či situaci zaměstnanců nad padesát let na pracovním trhu (6). I příští Den akcí 23. listopadu bude v režii místních odborových buněk a nikoliv celostátním dnem akcí jako v předchozích případech (7).

Vítěz Sarkozy?

Z rekonstrukce těchto událostí by bylo možné usoudit, že konflikt o důchodové reformě byl vyhrán prezidentem Sarkozym: ten prosadil vlastní reformu i přes tuhý odpor odborů, a mnozí Francouzi, byť nesouhlasí s reformou, nevidí dostatečný manévrovací prostor pro prosazení změny či zrušení reformy. Sarkozy tak dokázal, že si dokáže prosadit vlastní vizi i v rámci sociálního konfliktu nad tématem, které je ve Francii vysoce výbušné (viz historie důchodových reforem ve Francii od roku 1990). Konflikt o důchodové reformě je totiž především symbolický, protože na jedné straně reforma neřeší žádný z problémů důchodového systému (ani jeho deficit), a na druhé straně nejvíce kritizovaný bod (zvýšení minimálního věku odchodu do důchodu) se dotýká jen menšiny zaměstnanců.

Odbory ale dokázaly účinně zmobilizovat opozici ve veřejném mínění a odpor vůči prezidentovi. Ačkoliv Sarkozy dokázal stmelit kolem sebe tvrdé voličské jádro pravice (a tím zvýšit pravděpodobnost své kandidatury do příštích prezidentských voleb), v širších voličských vrstvách začíná převažovat názor, že Sarkozy nebude schopen uspět v prezidentských volbách roku 2012, a důvěra v prezidenta spadla na nejnižší bod od doby, kdy se ujal moci (8).

Je pravděpodobné, že Sarkozy doufá, že v rámci volební kampaně dokáže Francouze zmobilizovat ve svůj prospěch nad jinými tématy, jako se to stalo již v roce 2007. Na druhé straně bude teď záležet na odborech a politických stranách levice, nakolik dokáží přesvědčit Francouze, že je nejen možné reformu zrušit, ale také ji nahradit smysluplnějším návrhem, který by dokázal zaručit lepší penze i těm, kteří jsou dnes na okraji důchodového systému (např. prekarizovaná mládež). Francouzi totiž nejsou jen pro zakonzervování současného stavu, žádají reformu důchodového systému tak, aby se zmenšily nerovnosti a nejistoty mezi zaměstnanci (9).

Dá se tedy říci, že Sarkozy vyhrál (alespoň částečně) první kolo zápasu o reformu a kandidaturu do příštích prezidentských voleb. Bude záležet nejen na schopnosti odborů dát protestům druhý dech (a přetavit masové protesty do politické roviny), ale také na schopnosti opozičních politických stran najít návrhy na reformu, kterou by sdílela i veřejnost. Jedná se především o největší opoziční stranu, Socialistickou stranu Francie, která sice ohlásila, že chce zrušit současnou reformu a prosadit jinou, nicméně její funkcionáři jsou nejednotní a nechrlí žádné oslnivé nápady (jak ukazuje i čerstvý případ programového dokumentu za "opravdovou rovnost"; 10, 10a). Řečeno s klasikem: Hic Rhodos, hic salta!

Odkazy:

1: http://www.lemonde.fr/societe/article/2010/11/10/les-principales-mesures-de-la-reforme-des-retraites_1437905_3224.html

2: http://www.liberation.fr/societe/01012298807-retraites-dix-mois-de-bras-de-fer

3: http://www.csa-fr.com/dataset/data2010/soc20101026-l-attitude-des-francais-a-l-egard-du-mouvement-social-du-28-octobre.pdf

4: http://www.ifop.fr/media/poll/1289-1-study_file.pdf

5: http://tempsreel.nouvelobs.com/actualite/social/20101023.OBS1708/retraites-quand-les-sondages-se-contredisent.html

5a: http://www.agoravox.fr/actualites/economie/article/retraites-un-sondage-oriente-68074

6: http://www.liberation.fr/politiques/01012300588-chereque-on-va-s-eloigner-petit-a-petit-du-sujet-des-retraites

7: http://www.lemonde.fr/politique/article/2010/11/09/l-intersyndicale-peine-a-sortir-du-conflit-des-retraites_1437812_823448.html

8: http://www.sondages-en-france.fr/post/2010/11/09/barometre-sarkozy-fillon-yade-%28Ipsos%2C-5-6-novembre-2010%29

9: http://www.cnav.fr/pdf/barometre_2009_16_11.pdf

10: http://www.lemonde.fr/politique/article/2010/11/09/le-ps-adopte-son-texte-sur-l-egalite-reelle_1437882_823448.html

10a: http://www.liberation.fr/politiques/01012301457-rebsamen-raille-la-vision-etatiste-et-simpliste-de-hamon

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 12.11. 2010