Okna

5. 11. 2010 / Jan Molič

Původní představy o počítačích byly totiž jiné. Vzpomínám na HAL 9000 z Vesmírné odyssey či palubní počítač ze Star Treku. Vesměs šlo o vizi, kdy počítač simuloval uvažování člověka. Na monitoru se objevil obličej, kterému jste položili otázku a on vám na ni odpověděl. Nebo něco udělal, když jste ho požádali; třeba aby zhasnul světla v bytě, obstaral nákup či navázal videospojení. Do jaké míry však splňují současné počítače tyto původní představy?

Především dnes na počítačích nemáme obličeje, nýbrž okna. Naše "nadupané" notebooky sice zvládají průhlednosti oken, jejich vlnění, nejrůznější animace, ale přitom tak banální věc, jako je automatické propojení se s jiným počítačem (například sedí-li dva lidé vedle sebe), činí stále obtíže. Vyměňujeme si proto data na USB flash discích, zatímco naše notebooky disponují bezdrátovým WIFI spojením. Není něco špatně? Nebo když přijdeme k nějaké tiskárně a chceme vytisknout dokument - jak? Počítači nelze jednoduše říci "vytiskni to", "propoj se" či "objednej totéž co včera", tedy udělat to způsobem, jak si to představovali spisovatelé sci-fi.

Původní nápad, a sice ovládat počítač pomocí grafického rozhraní (GUI), nebyl jistě špatný. Od doby vynalezení okenního rozhraní však k výrazným inovacím nedošlo. Srovnáme-li například způsob ovládání Windows 3.1 (rok 1992) a Windows 7 (rok 2009), neshledáme žádné podstatné rozdíly; okna se stále vrství na ploše, mají posuvníky a nahoře menu. Jediný, na první pohled viditelný rozdíl, spočívá pouze ve větší grafické propracovanosti a z ní ovšem také vyplývající větší hardwarové náročnosti. Nebylo by lepší vyměnit grafická "udělátka" za intuitivnější a spolehlivější ovládání?

Výkon dnešních počítačů přitom již dostačuje tomu, aby rozuměly základním dotazům a příkazům ve stylu HAL 9000. Zbývá pouze přejít na nové rozhraní, tedy nahradit okna něčím přirozenějším.

Ostatně, určitý odklon od oken už probíhá. Zajímavé je ale, že nikoli na počítačích, nýbrž na takzvaných chytrých mobilních telefonech. Ačkoli jsou tyto telefony také počítači, vypadají jako mobily. Díky tomu se na ně nepohlíží jako na počítače a vývojáři mohou uplatnit veškeré nápady, které by jinak u klasických počítačů pohořely. Na poli PC totiž vládne konzervatismus a snad i přesvědčení, že bez oken to nejde.

Jenže bez oken to jde. Příkladem je právě rozhraní chytrých mobilních telefonů, které bývá kvůli malým displejům zjednodušeno do té míry, až okna nepoužívá. Úvodní obrazovka tvoří jakési hlavní menu a obsahuje tlačítka se základními funkcemi. Vyberete si nejprve, co zamýšlíte dělat; zda prohlížet web, poštu, přehrávat hudbu, apod. Spuštěné programy pak zaberou celý displej mobilu. Ovládací rozhraní tak vychází více z potřeb uživatelů, než-li potřeby uživatelů z ovládacího rozhraní. Jinak řečeno, opravdu by uživatelé chtěli vlnící se okna, kdyby je vůbec nepotřebovali?

Důležité je, že na chytrých mobilních telefonech běží operační systémy, které je možno provozovat i na laptopech a stolních počítačích. Například systémy Android či MeeGo jsou upraveným GNU/Linuxem a již nyní se objevují předinstalovány na netboocích. Je otázkou času, kdy dobudou klasické počítače. Zejména pro Microsoft Windows to bude znamenat velkou konkurenci.

Díky mobilům se do popředí dostává také důmyslnější rozpoznávání řeči a strojové čtení. Většinu chytrých mobilů je možno ovládat hlasově, dokonce už lze i diktovat texty. Sice ještě chvíli potrvá, než bude umělá inteligence tak dokonalá, aby nešlo rozpoznat, zda komunikujeme s počítačem či s člověkem, ale jisté je, že vývoj se pomalu "vrací" k myšlence HAL 9000. Že by to byly právě mobily, na jejichž displejích se poprvé objeví lidský obličej?

Vytisknout