Že se "U nás" o něčem nemluví?

13. 10. 2010 / Michal Vimmer

Další - nedávno jsem někde zahlíd trefný a vzletný, cizojazyčný a proto libozvučný výrok, že "česká společnost je ve své podstatě konsenzuální" , což v sobě skrývá různé ingredience:

Že se nikomu nechce do diskuze / konfliktu = dát si práci s VĚCNOU argumentací,, že je tu mentalita stáda, partiček, které se donekonečna utvrzují ve svých pravdách, útěšnost "laskavého humorování", všemu se raději zasmějeme nebo kysele ušklíbnem (vypadá to podobně) a život jde dál - stejně za Nás vždycky všechno důležité rozhodnou tam na Wall Streetu či v City...

(Kyselina však hlodá a žaludeční vřed, nejsa dost zavlažován Plzní, vrtá a hlodá.)

Ten konsensus já překládám výmluvným termínem užívaným v transplantační medicíně - "předpokládaný souhlas."

Pokud jsi nebyl u notáře s tím, že v žádném případě nedáš svoje orgány na transpantaci, tak se počítá s tím, že je dáváš po smrti své ho mozku někde na silnici volně k dispozici.

Veřejně se U Nás pokládá za samozřejmé, že si myslíš to, co se říká v ČT, píše v Mladé frontě - Bles... , troubí se na Radiožurnálu apod.

U Nás skutečně nemusíme být znepokojeni z toho, že není obsazen stolec velvyslance USA v Praze. Víme, co se od Nás očekává a to přece stačí, no ne?

Vytisknout