New York Times: Krize humanitních oborů oficiálně začala
13. 10. 2010
1. října 2010 oznámil George M. Philip, rektor státní newyorské univerzity v Albany, že ruší výuku francouzštiny, italštiny, latiny a starořečtiny, ruštiny a divadelní vědy. Jediným jazykem, který přežije, je španělština, píše profesor Stanley Fish v deníku New York Times.
Samozřejmě, pokud jsou vašimi měřítky produktivita, efektivnost a spokojenost zákazníka, pak je naprosto logické odebrat financování humanitním oborům - nevydělávají na sebe a často vyvolávají podezření veřejnosti, co to asi ti učitelé humanitních oborů v hodinách podezřelého dělají. Zůstanou jen univerzitní kursy, které mají zjevnou vazbu na hospodářskou prosperitu státu a mají výsledky, které muž z ulice dokáže poznat a ocenit. (Co řeknete daňovému poplatníku, který se zeptá: "Na co je mi kurz byzantského umění?" Nic.)
Rektor Philip uvádí jako důvod pro zrušení těchto univerzitních oborů, že "mají relativně malé počty studentů". Samozřejmě, v minulosti by byly tyto kursy povinné. Pamatujete? Student musel studovat dva jazyky, pak jeden kurs americké literatury, jeden kurs britské literatury, a tak dál.
Tyto požadavky byly většinou zrušeny.
Co se dá dělat? Nebude stačit vracet se k argumentům, jako že humanitní obory obohacují naši kulturu, humanitní obory zlepšují společnost - protože to jsou argumenty z 19. století a ani mnozí z těch lidí, kteří je vznášejí, jim už nevěři.
A v éře podnikatelských vysokých škol nebude ani možné požádat školu biologie či lékařství, aby dotovaly katedru starořečtiny či latiny. Dnes vám to už nikdo neudělá.
Jedinou možností je energicky argumentovat ve prospěch humanitních oborů. Odmítnout požadavek, že si humanitní obory na sebe musejí vydělat, zlikvidovat mýty, že líní rozmazlení humanitní vědci pracují dvě hodiny týdně a zpochybňují víru studentů v náboženství a americký způsob života). Je nutno poukázat na pokrytectví lidí, kteří chtějí ovládat univerzity, aniž by vůbec věděli, co se tam dělá.
Pan rektor Philip nemá doktorský titul ani zkušenost z učení či výzkumu. Ale je dobrý manažer. Vysvětluje, že za poslední tři roky se snížila státní finanční podpora pro jeho univerzitu o 30 procent. Přiznává, že škrty postihly drtivou měrou humanitní obory, ale ujišťuje odcházející profesory, že podobné škrty budou realizovány i na ostatních fakultách.
Rektor Philip si taky stěžuje, že stát neschválil zákon, podle něhož by si univerzita mohla určovat libovolně vysoké školné. Posílá poslancům signál: "Vidíte, co jste mě donutili udělat!"
Jenže úkolem rektorů univerzit je šířit hlasitě povědomí o významu humanitních oborů a alespoň se snažit vysvětlovat mocným, o co všechno přijdeme, pokud z univerzitní scény zmizí tradice kultury a umění, které byly životně důležité po stovky a možná i tisíce let. Rektor Phlip roní krokodýlí slzy. Opravdové slzy jsou na místě.
Podrobnosti v angličtině ZDE
VytisknoutObsah vydání | Středa 13.10. 2010
-
13.10. 2010 / Nesmíme se přizpůsobovat, ani mlčet13.10. 2010 / Britský liberálně demokratický ministr pro "podnikání a školství" má problém s rebelií ve vlastní straně13.10. 2010 / New York Times: Krize humanitních oborů oficiálně začala13.10. 2010 / John Simpson: Jsem placen, abych říkal pravdu13.10. 2010 / Hamburger od McDonalda je trvanlivý jako Leninova mumie12.10. 2010 / Zděšení12.10. 2010 / Svět, ve kterém ne/chceme žít?11.10. 2010 / "Nejsem negr, jsem normální"11.10. 2010 / Nečas neví, co mluví11.10. 2010 / Nejde o rasismus, je to "postoj k různým národnostem"11.10. 2010 / Ve vězení končí daleko víc černých lidí než v USA2.10. 2010 / Hospodaření OSBL za září 2010