Proč vyvolalo rušení přídavků na děti v Británii takový odpor

11. 10. 2010

Janet Daley je snad nejpravicovější britská komentátorka. Píše do konzervativního britského deníku Daily Telegraph. Ve svém komentáři v tomto listě ze soboty 9. října vysvětluje, proč vyvolalo rozhodnutí dnešních vládnoucích konzervativců zrušit přídavky na děti pro "bohatší" občany v britské veřejnosti tak obrovský odpor.

Komentář je tak trochu vodou na mlýn Jana Čulíka, který opakovaně poukazuje na to, že argumentace západních "pravičáků" se dost podstatnou měrou odlišuje od argumentace tzv. "pravičáků" českých - kteří jsou hlavně bolševici. Západní pravičáci bolševiky nejsou. Usilují totiž o inkluzivnost. Na rozdíl od českých pravičáků, kteří normálním občanem pohrdají. No, posuďte sami:

Jak se britští konzervativci konečně vyhrabali z rozbitého vlaku po železniční katastrofě, jímž se stalo minulý týden fiasko rušení přídavků na děti, mluvčí Konzervativní strany dostali nové poselství, které jako měli sdělit britskému národu. Novou oficiální obranou bylo toto: Zrušení přídavků na děti pro "bohaté" sice zrovna moc nepomůže umořit britský státní deficit, ale jeho účelem je vyslat "signál", že bohatí musejí v této éře škrtů sdílet břemeno chudých.

No, tento signál byl zlikvidován za dvacet minut bouří odsudků, které daly najevo, že toto "spravedlivé" rozhodnutí je groteskně nespravedlivé vůči tradičním rodinám, kde jen jeden rodič vydělává [britská vláda rozhodla, že přídavky na děti budou odebrány v těch rodinách, kde jeden z rodičů vydělává více než 44 000 liber ročně; avšak když oba rodiče vydělávají 43 000 liber ročně, a příjem rodiny je tedy 86 000 liber ročně, přídavky na děti jim odebrány nebudou, pozn. red.] a také vůči těm rodinám, kde udělaly dvojice chybu, že uzavřely sňatek (dvojice, které spolu žijí neoficiálně na hromádce, nebudou novým zákonem postiženy, protože se nedá dokázat, že spolu mají cokoliv společného).

Lidé si nevšimli ale ještě další důležité věci.

Konzervativci se za poslední rok snaží převzít od Labouristické strany zpět pojem "spravedlnost". Labouristická strana používala pojmu "spravedlnost" jako výrazu totožného s pojmem "rovnost" - pokud bohatství či úspěchy nejsou ve společnosti rozděleny rovným způsobem, pak to znamená, že žijeme v nespravedlivé společnosti a to musí napravit vládní zásahy.

Mnoho lidí na letošním sjezdu Konzervativní strany hovořilo docela jasně o tom, že pravým významem slova "spravedlnost" musí být odměna za úsilí a za ctnostné chování. Protože dostávat věci zadarmo, zatímco jiní se snaží, prostě spravedlivé není. Samozřejmě, musíme mít slitování a soucit a musíme ochraňovat ty, kdo jsou obětí nešťastných okolností. Avšak spravedlivá společnost je taková, kde je člověk odměňován za to, že se o něco snaží.

Ale jaký to byl praktický příklad této férovosti, když se konzervativci rozhodli zrušit příspěvky na děti pro "bohaté"? Že musejí "bohatí" (tedy, žijete-li v jihovýchodní Anglii a vyděláváte-li 44 000 liber ročně, představa, že jste jako "bohatí", u vás vyvolá zoufalý, ironický smích) očekávat, že přijdou o své sociální benefity, protože o ně přicházejí i chudí.

Je pravda, že někteří lidé jsou na tom lépe než jiní, ale to je většinou spojeno se skutečností, že se víc snaží být produktivní. Levice často argumentuje, že inteligence, talent a charakterové vlastnosti, které umožňují takové větší úsilí, jsou svého druhu neférovou výhodou: je to neférová výsada.

Samozřejmě, je možné argumentovat, že je neférové, že někteří lidé jsou schopnější, pracovitější či atraktivnější než jiní. Ale tak můžeme také argumentovat, že je neférové, když onemocní mladý člověk smrtelnou chorobou, nebo někomu náhle zemře někdo blízký.

Prosím, já vůbec neargumentuju, že by střední vrstvy měly dostávat sociální příplatky. Myslím, že je to docela absurdní. My střední vrstvy jsme v takové situaci, protože Labouristická strana vnutila zemi systém, jehož cílem byla rovnost (nikoliv spravedlnost). Konzervativci sice tvrdí, že to chtějí zrušit, ale minulý týden ten systém přijali.

To by mohlo mít katastrofální následky, vzhledem k tomu, že projekt konzervativců závisí na tom, osvobodit co největší množství lidí z chudoby. To ale znamená, že lidé musejí být motivováni, aby o zlepšení své situace usilovali. Proč by ale se měli lidé snažit přestat být chudí, jestliže vědí, že jakmile přestanou být chudí, dostanou do držky?

My potřebujeme, aby se stále větší počet lidí dostával do středních vrstev. Chceme víc, ne méně lidí, kteří budou usilovat o co nejlepší vzdělání pro své děti. Více, ne méně angažovaných občanů, kteří budou uvědoměle bojovat za svá práva, jak to David Cameron chce, a vezmou na sebe odpovědnost za svou vlastní komunitu.

Jestliže hospodářská krize vyžaduje, aby byly těmto lidem, kteří o něco usilují, odebrány peníze, které dostávají za podstatný příspěvek společnosti, který činí, pak by je aspoň tato vláda nemusela urážet, že jsou trestáni proto, aby se společnosti "vyslal signál".

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 11.10. 2010