Školné na českých vysokých školách bude!

13. 10. 2010 / Lukáš Zelenka

Česká republika už se v těchto volbách (a pravděpodobně někdy dřív, jen já osobně nedokážu kořeny tohoto problému přesně pojmenovat) vydala, podle mě definitivně, určitým směrem. Ano, možná že politická rozhodnutí lze měnit, ale nevím, jak to půjde v našem případě. "Levice" se jen těžko vzdá příjmů (respektive nebude na sebe chtít vzít výdaje), protože není dost silná, aby zvýšila daně či prosadila strukturní změny. A slovem silná nemyslím jen počet poslanců, že.

Školné v Česku bude a kdy půjde nahoru jako v Británii, je jen otázkou času. Možná to nebude náš (ano, lid si ho vyvolil) kníže, ale on už se nějaký jiný kníže (a jistě to opět bude kníže titulem, ale i kníže ducha) najde.

Je evidentní, že cesta školného je možná pouze v případě, že školné je hodně vysoké, jinak je tento systém neufinancovatelný; vychází totiž z mylné ideje, že investice jsou splaceny, pokud svítí na účtu více než nula. Uvažujeme-li však trochu jinak, třeba že státu jsou červená čísla splácena formou vzdělání jeho občanů, nemusíme to chápat jako dluh, alespoň ne dluh splatitelný nutně jen penězi. I kdybychom trvali na těch penězích, je to prostě investice do dobře fungujícího státu.

Ale abych se dostal k věci: Jsem na studijním pobytu ve Finsku. Jak asi víte, výše zmíněný způsob financování není "nový". Nějaký čas už ho praktikují v (přeložte si slovo the greatest, jak chcete) zemi na světě, USA. Těžko lze popsat nejistotu a nervozitu některých amerických studentů, kteří už teď vědí, že nad nimi visí Damoklův meč jen možná splatitelného dluhu. Studenti, se kterými jsem se setkal, platí 25 000 dolarů za semestr, a myslím, že jsou tady z toho trošku na rozpacích.

Finští studenti dostávají od vlády asi 450 euro měsíčně (ještě se bouří, že to je málo; těžko srovnávat mou a jejich pozici, ale s malou brigádou se z toho dá podle mě žít, já dostávám stipendium 488 euro), školné samozřejmě neplatí, za poplatek 100 euro ročně mají ještě spoustu výhod, jako 50% slevu na vlak, levnější jídlo v menzách či studentského lékaře atp.

Američané do těch 25 000 ještě ani nezapočítali životní náklady, jde jen o školné. Tito lidé se stále klepou, aby mohli každý moment svého času využít ke studiu (pokud na to jejich rodiče až tak nemají) a rozhodně na mě nepůsobí "vysmátým" dojmem. Použil jsem slovo vysmátý a už vidím ty nažhavené demokratické občany, kteří se do top formy dostali teprve v roce 2009, jak říkají: "Ano, tak to má být, studovat a pilně, ty by ses jen flákal!" Ať prosím někdo dokáže, že jsou studenti ze soukromých škol v průměru lepší než třeba my čeští studenti.

Američané nestudují primárně za lepší život, oni vlastně studují za vykoupení z chudoby, do které se studiem uvrhli. Nevím, jestli bych chtěl veškerý svůj čas trávit úvahami nad tím, jestli zvládnu zaplatit jakousi půjčku (kdo někdy dlužil, tak ví, jak je to stresující, co teprve dlužit několik let studií, co teprve při pohledu na americkou "zaměstnanost") a hlavně jaký typ vědomostí mi s ní může pomoci.

Nebojte se, studenti filosofie, váš obor nezanikne, alespoň na papíře ne. V Americe si totiž tento obor berou jako doplňkový studenti práva, zlepšují se tam v argumentaci. Copak se vzděláváme jen kvůli tomu, abychom mohli co nejvíc vydělávat? Narodili jsme se jen kvůli tomu, abychom byli "užiteční"? K čemu má takový život potom smysl?

(Nehodlám si tu hrát na Charlese Dickense a vykreslovat útrapy "chudých", samozřejmě jsem se tu setkal i s Američany, kteří byli "v pohodě", prostě "cool". Nemohu ani náhodou generalizovat, ale hovořil jsem s jednou z těchto v pohodě a myslím, že by jí celkem prospělo zopakovat si alespoň (na poměry, které jsem já sám zažil, a to byly myslím poměry celkem uvolněné) českou maturitu. Možná je ale tento dojem dán slabou úrovní mojí angličtiny.)

Nejvtipnější na všem je, že studenti začnou studovat tyto "užitečné" obory, ale pak nejsou odborníci na ten zbytek. Tím se vytvoří armáda nepotřebných. Kdo je pak v takovém konceptu "užitečný"?

(Jen poznámka k jedné formulaci J. Čulíka, že manažeři "jak východoevropští mafiáni jen koukají, kde a z koho vyždímat další prachy." Sugeruje to dojem, že západoevropští mafiáni jsou jinačí, snad lepší. Už i ti mafiáni jsou na západě lepší? Řeklo by se tomu antivýchodoevropismus, nebo jak?)

Vytisknout