Resilience – Resilienz – Pružnost

12. 10. 2010 / Jan Campbell

Zástupcem vedlejších aktérů je Brasilie a Indie, demokratičtí, demografičtí a ekonomičtí junioři dospívající rychle do role spolu-vedoucích klubu, který formuluje další osud života na planetě. Taktiku boje na popsaném poli určuje vývoj US legislativy a velmocenské ambice USA. Při agresivitou vzniklém tlaku se musí očekávat protitlak. Jak silný a v jaké formě skicuje příspěvek a závěr. Ten doporučuje se rozloučit s pokrytectvím elit a vrátit se k dialogu civilizací o porozumění toho, že být tolerantnějším k druhým ve skutečnosti nechává více prostoru nám samotným, že čím náročnější je konkurence, tím více pociťujeme potřebu nastavit si vlastní hranice a vyhodnotit vztahy s ostatními, že v kterékoliv zemi můžeme kombinovat duchovní sílu starých myslitelů a dnešní platné zákony a práva.

„Resilienz muss zum Ersatz werden für Stabilität.“
Pružnost se musí stát náhradou stability
Dennis Snower, President, Kieler Institut für Weltwirtschaft

V samém začátku a v závěru tohoto příspěvku vyjadřuji osobní názor, že svět se nezastavil, ale že se změnil a nadále někdy i nepředvídatelně, mění. Aktuální otázky politiky lze shrnout do čtyř kategorií: státní dluhy, nadbytek levného kapitálu, klimatické změny a světová politika. Státní dluhy nutí k odpovědi na otázku: kdy přijde den, kdy nebude zájem o státní dluhopisy. Nadbytek levného kapitálu nafoukává bublinu s obsahem deprese, deflace a recese.

Klimatické změny se neuskuteční podle přání, protože zpřísnění vlastních norem vyspělých zemí EU zřejmě sníží jejich konkurenceschopnost a USA nehodlají v dohledné době – kvůli tomuto riziku – jednat o kompromisu a společném postupu s EU. Světová politika se delší dobu strukturuje rozvojem zemí BRIC.

Střední Evropa se pomalu probouzí ze snu demokratizace, idealizace vztahů s USA a liberalizace. Stále ale žijeme v modelu vytvořeném v šedesátých létech. Hlavními aktéry této doby, zvané také post – industriální ekonomiky, byli a jsou ještě stále manažeři, finančníci a juristé.

Kromě života v modelu postindustriálním, žijeme ale i v modelu starším a více všeobecném, vytvořeném před přibližně 180 lety. Je to model industriálně spotřebitelský, do kterého se dostal model post-industriální poměrně náhodou, nevezmeme li v úvahu pravidla a zákony rozvoje systémů. Tento všeobecný industriální model se nachází ale v modelu ještě starším. Jemu je více než čtyři sta let a lze jej nazvat model tržního hospodářství.

Světe, div se ruské matrjošce! Za jakých podmínek může být čtyři sta let starý industriální model pořád ještě zaklínadlem a jaké možnosti modernizace nabízí takový model?

Částečnou odpověď nabízí euroatlantické společenství, které se z objektivních důvodů nachází v situaci nutnosti veřejně přiznat odchod z pozice absolutního vůdce, soudce a učitele, tak jak se stalo během posledního Německo – asijského hospodářského summitu v Singapuru.

V kontextu uvedených otázek světové politiky a s ohledem na aktuálnost postupu USA při prosazování hospodářských pravidel ve světě, založeného na ex-teritoriálně platné legislativě příspěvek nabízí pohled na situaci a trendy v bankovnictví, které dovolují provést analýzu (jejich) dopadů i na jiné oblasti politicko – hospodářského života v Evropě a tím i na identifikaci trendů, které ovlivní rozvoj nového a nebo nových, hospodářských systémů v multipolárním světe.

Tlak USA

„Die grossen Loesungen scheitern regelmaessig.“
Velká řešení pravidelně selhávají, jsou neúspěšná.
Sanjit Bunker Roy, indický rozvojový aktivista

„Das Monopol ist ein Unternehmen am Ende seiner Reise.“
Monopol je podnikání na konci své cesty
Henry Demarest Lloyd, americký spisovatel

Před něco málo víc než sto lety, vyšla publikace finančního ředitele časopisu „Chicago Tribune“, Henry Demarest Lloyd „Laboratoř demokracie“ ^[1]. Publikace je výsledkem cesty za poznáním Švýcarska. Udivovala americké čtenáře pohledem na Švýcarsko, jeho suverénní obyvatele, funkci přímé demokracie a hospodářský život.

Dnes nejezdí nikdo z USA za poznáním, ani do Švýcarska, ani do jiných zemí. Američtí politici formulují zákony, které regulují nejenom Curych a Londýn, ale současně vyjímají s použitím komplexních výjimek z jejich platnosti americké společnosti. Američtí právníci a prokurátoři se chovají především k bankovním a strategicky orientovaným společnostem jako texasští kovbojové, vědíc, co se skrývá v zákonu, jakým je na příklad FATCA (Foreign Account Tax Compliance Act). Ten umožňuje nejenom absolutní kontrolu každého finančního obchodu s US obligacemi, ale i s každým americkým občanem. A to není všechno. 15. září tohoto roku v curyšském Zunfthaus zur Meisen, nabídla Švýcarsko–americká obchodní komora prezentaci, podobnou divadelnímu představení, na téma „Krise in der unternehmerischen Führungskunst“ (Krize v podnikatelské manažérské kultuře). Americký „trenér“ Thomas Zweifel, předvedl, co čeká Švýcary a všechny obchodní partnery USA v blízké budoucnosti. Představení se odehrálo v atmosféře podobné konferencím NATO nebo cvičením na Akademii West Point. Ráznost trenéra přinutila dokonce i amerického velvyslance Donald Beyera, syna absolventa West Point akademie k předčasnému opuštění prezentaci s diplomatickou výmluvou: „Ich habe die Kernpunkte verstanden.“ (Porozuměl jsem těm hlavním bodům). Vysvětlování, že není žádná jiná země na světě, ve které se praktikuje multikulturní management jako ve Švýcarsku, o USA již ne mluvě, narazilo na hluché uši, nehledě na skutečnost, že Credit Suisse, ABB, Syngenta, Novartis a další společnosti vedou Američané. Pohled na chování aktérů tohoto typu dokazuje nedostatek pochopení, tolerance a znalosti funkcí životně důležitých procesů: dobře naladěné ucho je schopno praktikovat soucit se světem a s lidmi, kteří v něm žijí. Na co je ucho Uncle Sama naladěné? Co ho zajímá a jaké jsou výhledy na spolupráci s ním?

Částečnou odpovědi nabízí veřejné prohlášení Hillary Clintonové z 8. září 2010. Clintonová byla přímočará před politiky a ekonomy v CFR (Council on Foreign Relations) když měla slovo: „Nechte mě to říci jasně... Spojené státy mohou, musí a budou vést.“ A dále: „Americké vedení to neznamená, že budeme všechno dělat sami.“ Newsweek označil její nový profil jako se více lesknoucí než její kostým.

V praktickém životě bankéřů, správců fondů a majetků a v životě pracovníků podnikatelských struktur spolupracujících s USA to znamená zintenzivnění amerikanizace podnikatelské kultury se všemi následky. Podřízení se novým americkým zákonům mění mimo jiné i celé evropské bankovnictví spojené sektory ve sluhu americké daňové služby, IRS. Z hospodářského a investičního pohledu se nabízí otázka smyslu činnosti v USA. Robert Vogler, hlavní historik UBS zjistil, že „pro UBS se prakticky podnikání (v USA) nevyplatilo. Poměr nákladů k výkonu se pohybuje u Schweizer Vermögengesellschaft kolem 50%, americké společnosti nedosáhli takového poměru nikdy, jenom několik se dostalo pod 90%. „Banka a akcionáři dostali málo.“ resumuje historik banky v časopise Bilanz ^[2]. A profesor Beat Bernet, dokonce mluví o nutnosti rozdělení na „tuzemské a globální banky.“

Takováto zjištění a výroky dovoluje již částečná znalost americké legislativy, včetně Patriot Act, nového bankovního zákona Dodd-Franka a podobných. Všechny se orientují na pravidla hry FRB (Federal Reserve Bank) a SEC (Security and Exchange Commission) a v neposlední řadě na Sarbanes – Oxley Act.

V praktickém životě podnikatelů orientovaných na export služeb a technologií to znamená vzít na vědomí další varování Hillary Clintonové téhož dne: „Pravidla, která platí, se nebudou psát na New Yorker United Nations Plazza, ale budou definovány ve Washingtonu.“ Tím je nade vše jasné, že spojenci USA se snadno dostanou do seznamu OFAC (Office of Foreign Assets Control) ministerstva zahraničí, a tím automaticky pod lupu FinCEN (Financial Crimes Enforsement Network). A tady končí radost z podnikání, především pro ty, kdo idealizuje USA, má cit pro fairness a smluvní povinnost.

Obraz USA jako vůdce a jeho místě ve světě by nebyl kompletní, kdyby se nevzal na vědomí Obamův obří zákon o pracovních místech, jednoduše nazvaný Hiring Incentives to Restore Employment Act. Krátké studium zákona stačí k tomu, aby se čtenář nechtěně začal domnívat o zdravém smyslu zákonodárců a dostal jasnou představu o cestě, kterou vybrala i místní (česká) elita. Proto ani nepřekvapuje, že někteří znalci zákona začali již hovořit o „neutronové bombě globálního hospodářského systému“. Ve zjednodušené formě a na začátek jeho působení se zákon týká nejméně 200 000 bank, pojišťoven a struktur v oblasti správy fondů a majetku. Podle hodnocení odborníků Švýcarsko-americké obchodní komory, s účastí renomovaného daňového právníka Peter Altenburgera, se budou náklady zahraničních společností na adaptaci zákona pohybovat mezi 1 000 a 2 000 miliardami dolarů USA! Tiskárna amerických dolarů bude platit přesčasy, nebude propouštět, za to se obrat ministrů a poradců nejenom presidenta USA a komisí urychlí a zvětší. Zákon se začne aplikovat od konce roku 2012. Švýcarsko to ví, diskutuje a pracuje na strategii, která by měla ukončit a nebo přinejmenším zpomalit kvantitu a kvalitu proher v boji s USA. Tyto mimo jiné umožnila prostá lidská chamtivost, odpojení super elit od spolupráce a kontroly státem a v neposlední řadě amerikanizace svých klíčových odvětví, včetně bankovnictví.

Otázky: Jaké vlastnosti a vzdělání by měl mít manažér, aby mohl být adekvátním partnerem a protějškem, americkému manažéru podporovaného dlouhodobě státní agresivní politicko – hospodářskou strategií? Jaké jsou reálné možnosti k dosáhnutí rovnováhy v obsazení klíčových pozic v nejenom transnacionálních ale menších americko-evropských společnostech? Jaké jsou reálné možnosti pro záchranu části finančního trhu pro Evropu bez kontroly a řízení USA? Jaká lingvistické označení může veřejnost očekávat v blízké budoucnosti od super elit a zastánců tzv svobodného trhu (tržního hospodářství) po plné diskreditaci svobodného podnikání, jemuž jsou etické normy principiálně cizí a co bude potřeba (u) dělat, aby se veřejnost poučila z klamů vedoucích elit?

Tlak EU

„Kontraere Meinungen gehoeren offen auf den Tisch. “
Různé názory patří na stůl
Johannes von Schmettow, Zehnder Deutschland

„Das Wort Europa höre ich oft aus dem Mund von Politikern, die es nicht wagen, ihre Forderungen direkt auszusprechen.
Slovo Evropa, slyším často z úst politků, kteří váhaj výjádřit přímo své nároky
Otto von Bismarck, kancléř

EU jako významný hospodářský blok a politický trpaslík se zhostila úkolu ochrany evropských firem a společností po svém: Komise EU téma doposud ani nezaregistrovala. Německé banky (zatím) mlčí. Ví asi proč. Je zřejmé, že buď jak v Berlíně, tak i v Paříži chybí kompetence v oblasti otázek finančních trhů nebo nemají čas se věnovat vážné politicko – hospodářské záležitosti ve vztahu USA – EU, kvůli Řecku, Irsku a podobným zemím PIGsu. Ke konci září tohoto roku nebylo totiž možné najít v archivech německých časopisů žádný odkaz na článek publikovaný na téma FATCA.

Švýcarsko se FATCA již neprotiví. Vzdalo se v boji, přiznalo to otevřeně a je na jednosměrné cestě k bezplatnému předávání informací o klientech do USA stejně tak, jako to pomalu a jistě dělají i podnikatelské a jiné struktury EU. Protože se nejenom mně osobně, ale i jiným povolaným odborníkům na plánování a management extrémních situací tato jednosměrnost jeví nekontrolovatelným nebezpečím pro stabilizaci hospodářství a vývoj finančního systému, dostává jednosměrnost informačních toků zvláštní prioritu při vypracovávání řešení. Lhát se nesmí, ale hospodařit pravdou se smí. Doporučoval to veřejně již před léty jeden z anglických Lordů.

Již dnešní nekontrolovatelnost procesů poskytování informací na své náklady do USA lze označit jako kvantový skok v boji o podíly na trhu financí a správy fondů a majetku. Kvantový skok proto, že zákony nedovolují předat informaci o provinilci zemi, ze které provinilec pochází. Tím se USA stávají legálním ochráncem daňových úniků, podvodníků, spekulantů. O tom svědčí nejenom skandál s Wachovia Bank, která mezi 2004 a 2007 „proprala“ 378 miliard dolarů drogových magnátů v mexických směnárnách. Pokuta ve výši 160 milionů dolarů, kterou banka dostala k zaplacení v rámci soudního řízení je ve srovnání s prokázaným přestupkem pakatel. Proto neočekávám, že americké banky a jiné organizace budou odporovat zákonu nebo že dojde k jeho bojkotu. Sloupkařka New York Times Gretchen Morgenson již formulovala důvod pro spolupráci: „Budou mít větší zisky, protože potenciální klienti to budou mít těžké, si své peníze schovat u cizích institutů.“ Kde je a jak funguje neviditelná ruka svobodného trhu nevím, rád ale přijmu radu, kde ji hledat.

Na tomto místě se nabízí si krátce připomenout minulost a krátkou paměť mnohých poradců a povolaných. Novým zákonem se zdokonaluje již téměř deset roků starý zákon zvaný QI (Qualified Intermediary). Ten totiž umožňuje chránit cizí investice v USA. Nedávný proces s UBS, jehož výsledkem bylo první předání informací o klientech do USA, neslučitelné s proklamovaným bankovním tajemstvím a právem na soukromí, se stal exemplárním příkladem, co je americká fairness a justice a současně podporou argumentu týkajícího se snahy USA kontrolovat absolutní většinu světového finančního trhu, nehledě na domácí situaci a mezinárodní smlouvy.

Kritický americký hlas, na příklad specializovaného právníka Dean Marsan, který důkladně analyzoval FATCA pro asociaci amerických právníků, obsahuje varování a otázku: „Co bude, když se jiné země rozhodnou postupovat stejně, a nebo podobně?“

Částečná odpověď je již přede dveřmi. Nebezpečí války valut, o níž se veřejně zmínil i Strauss – Kahn začátkem října tohoto roku, roste. Druhá částečná odpověď je obsažena ve výsledku jednání EU s Čínou, a Číny s USA o nichž referuje více méně pravidelně European Council of Foreign Relations ^[4]. Třetí částečnou odpověď nabízí Rusko s Čínou ve formě plateb svými valutami a další bilaterální smlouvy.

Další částečnou odpovědí může být překvapení, které může připravit Evropská Unie. Především, když se Němci probudí. To neznamená, že německé banky jsou pomalé v reagování, méně agresivní nebo více milosrdné. Nebo jsou slabší než americké. Pokrytectví elit přece není omezeno na jednu zemi. Pokrytectví spojuje a současně zpomaluje přijmutí zásadních řešení, týkajících se osudu Euro. Z hlediska valuty je Evropa v nesrovnatelně větší krizi než USA. To částečně i proto, že EU-byrokracie jede ve stejném vlaku jako USA a drží veřejnost ve strachu z atentátů, státních dluhů a z Číny a ignoruje jiné reality. EU elita ztratila zájem nebo není schopná monitorovat vývoj amerického procesu ochrany amerických zájmů a postavit se veřejně proti tomuto vývoji ve jménu evropských hospodářských a bezpečnostních zájmů. Pří vyloučení otevřeného konfliktu se spojencem USA a reaktivním chování evropských elit, může budoucnost EU, Eura a NATO v obrysu definovat dopadová analýza amerického tlaku.

V dopadové analýze je nezbytné se zabývat mimo jiné protikorupčním zákonem z roku 1977, zavedeným presidentem Carterem a zvaným FCPA (Foreign Corrupt Practices Act). Je to jeden ze základních kamenů americké strategie pro ochranu svých zájmů. Dovoluje na příklad americkým společnostem s pomocí CIA a jiných tajných a polotaj (em) ných agentur obejít bezrizikově zákon, odvoláním se na „bezpečnostní zájmy“, nebo „národní zájmy USA“ a současně stíhat a trestat evropské a jiné společnosti, které nemají vládní ochranu protivníků USA.

Skutečnost, že Evropa spí, i když diplomatická hvězda Stuart Eizenstat požaduje, aby principy FCPA byly internacializovány, a nevadí jí ani skutečnost, že mezitím OECD, věrný sluha, prosbu vyslyšel a přijal, neměly by být v žádné dopadové analýze ignorovány. V ní nemělo by chybět ani ocenění skutečnosti, že ve světle současného polarizovaného politicko – ekonomického stavu světa a s ohledem na uměle tvořenou nabídku, nabízenou jako lék k (vy) léčení krizového stavu čtyři sta let starého modelu, je nabízené více narkotikem než prostředkem k vyléčení. Ruská anekdota na toto téma zní přibližně tak: to co se nám dlouhou dobu zdálo být orgasmem, je ve skutečnosti astma.

Henry Demarest Lloyd by se dnes divil, jak se „svobodní a svobodně pro sebe rozhodující lidé“ ztratili z jeviště svobodného podnikání a nedostali do strategie její ochrany v pojetí USA. Uncle Sam se nikoho neptá a řídí se starou radou Douglese: „Čeho nemůžeš dosáhnout tanky, dosáhneš založením banky.“

Otázky: Jaké možnosti má evropský manažér k ovlivnění obsahu a formy ekonomické diplomacie EU, která se doposud řídí principem, že „nic neplatí, není li vše dohodnuto?“ Jaký typ ekonomické diplomacie EU by mohl pružně reagovat na změny ve světě a být rovnocenným partnerem finanční elity USA a Číny? Jaká jsou alternativní řešení pro další existenci EURa kromě těch zveřejněných? Jak hodlá vzdělávací instituce modifikovat své učební plány, aby alespoň část jejích absolventů měla reálnou šanci na aktivní participaci pří manažementu procesu změn? Kolik ekonomických a jiných poradců ví, že existuje Irwin Langmuir's „Patologická věda“ s jasně formulovanými kritérii a symptomy?

Tlak Číny

„Poznat přání a vůli nebes znamená určitý druh vnitřní stability svého životního smyslu či účelu. A můžeme použít tuto stabilitu při střetech s vnějším světem.“
Confucius

„Meine Damen und Herren, wenn ich weniger wüsste, könnte ich Ihnen mehr erzählen.“
Dámy a pánové, kdybych méně věděl, mohl bych Vám říci více
Hermann Josef Abs, německý bankéř

Myšlenky o tlaku či protitlaku Číny mě vedou k zamyšlení o čínském bojovém umění, popsané v knize „Confucius from the heart”, autora Yu Duan. ^[3] „Mladý šermíř, který ovládá vzácný meč nesrovnatelné ostrosti, nemá v zemi rovného soupeře. Předvádí neuvěřitelnou show svištícího ostří a baletu. Jakmile se mladý šermíř vypracoval ve svém bojovém umění díky disciplinovaným tréninkům a talentu, usadil se a upustil od života bojovníka. Zbylo jen trochu z jeho velké slávy... Pro něj už není vůbec důležité ostří nebo kvalita kovu. Cokoliv použije, to mu poslouží a zvítězí. A jakmile dosáhne dalšího stadia, toho nejvyššího, stádia Dugu Qiubai, hrdina hledá soupeře, se kterým by se utkal a předstupuje beze zbraně. Všechna jeho bojová síla a bojové umění se mu během letitého studia vtisklo do srdce a mysli. V tomto stadiu už jeho soupeři nemají žádnou strategii boje a nejsou schopni protiútoku. Šance na poražení mistra nemají žádné.”

Další mysl mě vede až k roku 1949, kdy přibližně 80 procent Číňanů neumělo číst ani psát. Přitom si vzpomínám na dobu, kdy jsem byl s ohledem na protokol a funkci vedoucím delegací v Číně, podstupoval dvoutýdenní přípravu na jednání, která obsahovala tvorbu metafor, měl překladatele, který byl jedním z nejlepších sinologů bývalého Sovětského svazu. Přesto všechno si nemohl být nikdo v delegaci jistý, že se domluvíme, že budeme rozumět, o co se vlastně jedná. Skutečností je, že asi polovina Číňanů používá různé dialekty a hieroglyfy, které slouží jako spojující prvek při komunikaci. Již proto dialog s Číňany nebude lehký, ani pro evropského obchodníka, ani pro úředníka, ani pro euroatlantickou elitu. Proto nevidím realistickou naději na přechod Číňanů z hieroglyfů na abecedu v našem slova smyslu. Varovný signal předvedl čínský protokol během kopenhagenské klima-konference. Čínský zástupce mluvil anglicky lépe, než evropští představitelé, snad jen s výjimkou Britů.

V kontextu předem popsaného tlaku USA na finanční sektor, a slabé vojensko-politické pozice EU, nevyjasněnou pozicí a identitou Ruska a s ohledem na osobní zkušenost, tlak Číny nebude takového druhu, který USA nebo EU (veřejně) očekávají. Čína není ještě daleko tou Čínou, kterou se straší veřejnost. Ale pravděpodobně se takovou brzo stane na základě svého demografického, finančního, spotřebitelského a jiných potenciálů a pomocí minulých rozhodnutí vedoucích elit USA a EU. Rozhodnutí těchto elit v době rozkvětu (druhé) globalizace se projevují ve více a více rostoucí závislostí na čínské měně a postupném zmenšení výhod technologické převahy tak zvaných vyspělých zemí nad Čínou. Přichází mi třetí mysl. Ta spojená s financemi.

Před necelými tříceti lety byly valutové rezervy Číny na úrovni přibližně 167 milionů USD, který se v čínštině označoval „mei jin“, americké zlato. Koncem 70 let Teng Xiaoping snil o rezervě ve výši 10 miliard USD. V 1986 roce se uctívala v Číně americká burza a říkalo se „jednoho dne v budoucnosti budeme mít také svojí“.

V roce 2009 rezervy dosáhly výše více než 2 bilionů USD. V minulosti všechny dolary musely být konvertovány do již ne do „mei jin”, ale remimbi (nově označené čínské valuty, znamenající „peníze lidu“). Dolar se nedržel pro okamžitou potřebu. Dnes se drží dollar jenom pro cestování, platbu studia, tedy pro okamžitou potřebu. Dnes ještě nabízí USA Číně dodatečné, ne dostačující, garance pro jejich investice. Proto současně Čína požaduje větší transparentnost a informaci pří dolarových operacích. Tu ale USA již nedávají, protože ji nikomu dát nemohou, nechtějí li prozradit svou strategii.

Popsaný vývoj, jehož základem je na agresivitě budovaná legislativa, nedovoluje USA cestu zpět bez dalších ztrát, včetně respektu. Proti agresivně naladěné společnosti, stojí na jedné straně na konsensus orientovaná společnost s mohutnou demografickou převahou a historickou zkušeností v boji s euroatlantickou imperiální minulostí. Na druhé straně stojí pořád ještě nevyzpytatelné Rusko a další. Již proto existuje reálné nebezpečí totální ztráty státních rezerv v dolarech nejenom pro Čínu, ale i Evropu a jiné země. Jsou ještě mnohé a jiné důvody, které nejsou předmětem obsahu příspěvku, které ale mohou být pojedná(vá)ny v rámci následující diskuze nebo dialogu, dojde li vůbec k nim.

Otázky: Jaká řešení nabízí současné manažerské a jiné studium pro případ, že Čína rozhodne pracovat majoritně v čínštině, ve které znalost 900 hlavních hieroglyfů a 10 000 slov dovolí číst přibližně 90% čínského tisku, což ale ještě neznamená, rozumět čtenému, protože na příklad „sy“ na severu Číny znamená čtyři, a na jihu deset? Jak a kde se dnes vyučuje porozumění pravidlům slušného chování a etiky, které je nutné pro rozvoj schopností individua vycházet s lidmi různých kultur, se kterými se denně setkáváme? Připravila si současná euroatlantická elita bez prožité zkušenosti z boje s elitou takzvané „rýžové“ civilizace dopadovou analýzu své strategie a když ano, jakou roli v ní zaujímá jí kontrolovaný občan?

Závěr

„Vytvářej přátelství se šťastnými lidmi, kteří se těší ze života, jaký prožívají právě teď.“ Převzatá rada autora, na jehož jméno si nevzpomínám

Je na čase, aby elity, jestliže si mají tento název opravdu zasloužit, měli odvahu, a vyměnili pokrytectví v práci za pravdu, slušnost a dialog. Elity dobře vědí, že diktát kapitálu nedovoluje jejich další růst v současných podmínkách ve světě. Proto vsázejí na agresivní strategie a udržování většin obyvatel ve strachu.

Z možných řešení jejich dilema vylučuji pro blízkou dobu vojenský konflikt mezi USA a Evropou, USA a Čínou a USA a Indií. Agresivita ze strany USA se bude pravděpodobně zvětšovat do té doby, než si kritická masa veřejnosti USA uvědomí, že jemný tlak protivníků je pravděpodobně silnější z hlediska dlouhodobého přežití ve světě s rostoucím atomovým nebezpečím a donutí elitu k dialogu.

Otázka Ruska zůstává nehledě na změny ve světě a v Rusku klíčovou jak pro USA, tak i Evropu a další země. Proto očekávám pokračování tlaku ze strany euroatlantické aliance na Rusko formou různorodých, komplexních nabídek kolektivní ochrany zájmu ruských elit s cílem jejich komplexnějšího zapletení do pavoučí sítě pod kontrolou USA. To proto, že novodobá ruská elita je v podstatě a výlučně kriminálního původu, vznikla na základě správy přírodního bohatství a důležitých technologií a oddělila se od země svého původu, v naději zaměnit svojí vlastní identitu za druhou.

V rámci uvedených tlaků a možného vývoje změn ve světě proto očekávám, že v multipolárním světě, v němž již žijeme, se nejenom v Rusku urychlí regionální rozvoj a decentralizace různých průmyslových a službových odvětví, včetně potravinářského průmyslu a bankovnictví. Jeho decentrální rozvoj může být objektivním předpokladem pro vznik nové kultury výživy s následnou změnou chování individua, nových regionálních valut, které vypěstují zdravé semeno, ze kterého může vyrůst nový humánní hospodářský systém světového měřítka.

Za předpokladu, že není cílem euroatlantických elit zničit svět a regionální rozvoj, jednou z reálných alternativ k řešení uvedených výzev se mi jeví, že resilience – rezilienz – pružnost jak individua tak i manažerských elit je na pořadu dne. Resilience se chtě nechtě stává a stane jednou z hlavních kvalit, nezbytných pro dosažení úspěchu v dobách předvídatelných a nepředvídatelných změn a strategických šoků, které jsou součástí entropické krize, kterou prožíváme. Jak ale zvýšit tuto kvalitu?

Tato otázka je výzvou, která obsahuje cestu k porozuměni toho, že být tolerantnějším k druhým ve skutečnosti nechává více prostoru nám samotným, že čím náročnější je konkurence, tím více pociťujeme potřebu nastavit si vlastní hranice a vyhodnotit vztahy s ostatními, že udržení pozitivního stavu mysli je dnes důležitější než kdykoliv jindy, a že v kterékoliv zemi můžeme kombinovat duchovní sílu starých myslitelů a dnešní platné zákony a práva. Otázka by mohla být jedním z mnoha témat dialogu všech účastníků procesu změn, to jest dialogu civilizací.

V rámci dialogu civilizací by se veřejnost dověděla oficiálně, že 75% dolarových rezerv Čína investuje, to jest nedává je svým občanům. Světoznámý spekulant George Soros to označuje jako „daň, je to ale jednoduší.” Protože je investuje, rostou hospodářský potenciál a síla a tak vznikají nová pracovní místa. Jako následek si bude moci širší veřejnost uvědomit, že tento růst je vynikající příležitostí pro export kvality produktů a technologií, které nabízí mimo jiné právě Německo. Proto se mu daří lépe než nám a mnoha jiným zemím, včetně USA. Z růstu a nízkých cen má výhody i americký spotřebitel. Problém ale leží v USA, kde zadluženost a množství lidí bez práce přibývá nad očekávání, tudíž kupní síla se zmenšuje.

V pokračování dialogu se objeví situace, kdy Indie, Thajsko a další budou nakupovat dolary, aby uměle snížily hodnotu svých valut, Brazílie brzo ukáže část své nové hsopodářské síly... a hlasy pro zavedení pevných valutních kurzů budou silnější. Pevné kurzy ale nejsou řešením, jak jasně ukazuje přiklad pevného kurzu čínské a americké valuty. Ten vede USA do ještě hloubější krize, která bude charakterizována deflací, nedojde li k vzájemnému pochopení stran. Deflace – to by byl konec amerického snu na dlouhou dobu se stale rostoucí zadlužeností. I pro nás.

Zadluženost jednotlivce a její míra v Číně jsou také důvodem, proč není seriozní hovořit o developerské bublině a podobných finančních bublinách. V Číně musí na příklad kupec při první koupi bytu složit 30% ceny, při druhé koupi 40% ceny, a podobně. Proto lze předpokládat, že v Číně strach z krachu nemovitostí nemá prioritu. Má asi sekundární, možná ale jenom terciární důležitost. Samozřejmě je možné identifikovat rizika ve východní Číně, Šanghaji, Pekingu, ale to není rozhodující v měřítku země a ve srovnání s malou urbanizací Číny, především její západních regionů. Kdo v Evropě si umí představit a ví o metropolích, jakými jsou 10 milionové město Chengdu, 30 milionové Chongquing a podobné?

Dialog prokáže nesmysl zavedení celních pokut a stížnosti USA a EU. Každému, kdo jenom trochu vidí a slyší, je prokazatelné, že hodnota Euro se snížila v tomto roce až o 16 %! Nejenom proto se naše evropská a americká elita setká i v budoucnosti s mlčením a úsměvem.

Literatura:

[1] Lloyd Demarest Henry (1847 – 1903): Laboratoř demokracie, vlastní překlad

[2] Mueller Leo: Angriff aus Amerika, Bilanz, roč. 2010, č. 17/2010, str. 28-37

[3] Yu Dan (1965): Confucius from the heart, Macmillan, 2009

[4] European Council on Foreign Relations, london@ecfr. eu: Geopolitics on Chinese Terms

roč.2010

[5] Private archive obsajující mimo jiné

• Edzard Reuter, Stunde der Heuchler. Wie Manager und Politiker uns zum Narren halten, Econ
• Walter Wittman, Staatsbankrot, Orell Fuessli
• Nouriel Roubin, Das Ende der Weltwirtschaft und ihre Zukunft, Campus
• Nasim Taleb, Der Schwarze Schwan, DTV
• Andrew Sorkin, Die Unfehlbaren, DVA a další práce

Poznámky a vysvětlení

1. Henry Demarest Lloyd (1847 – 1903), americký progresivní politický aktivista a žurnalist. Pracoval od roku 1872 do roku 1883 v Chicago Tribune. Jednou z nejznámějších prací je expozé o zneužívání monopolní pozice John D. Rockefeller's společnosti Standard Oil Trust.

2. Irwing Langmuir (1881 –1957), americký chemik, nositel Nobelovy ceny (1932 za chemii). Hlavní symptomy Pathological science:

1. The magnitude of the effect is substantially independent of the intensity of the causative agent
2. The effect is of a magnitude that remains close to the limit of detectability or many measurements are necessary because of the very low statistical significance of the results
3. Claims of great accuracy
4. Phantastic theories contrary to experience
5. Criticisms are met by ad hoc excuses thought up on the spur of the moment and
6. Ratio of supporters to critics rises up to somewhere near 50% and then falls gradually to oblivion.

3. Yu Dan čínsky: 于丹; pinyin: Yú Dān, narozena 28.6. 1965, v Pekingu), je profesorkou na Beijing Normal University, asistentkou děkana a vedoucím katedry filmu a televizních medií.

Confucius, from the heart, Macmillan 2009

4. Zunfthaus zur Meisen je jedním z nejvýznamějších tradicionálních cechovních domů v blízkosti Münsterhof a histrickýcý památkových budov ve starém městě Curychu.

5. FATCA – The Foreign Account Tax Compliance Act of 2009, introduced on October 27, 2009 and supported by many, including President Obama and Treasury Secretary Timothy Geithner, seeks to combat tax evasion through the use of offshore intermediaries by increasing disclosure and withholding obligations on a host of parties. The Joint Committee on Taxation estimated that FATCA would prevent the evasion of $8.5 billion of taxes over the next ten years. Rep. Richard E. Neal (D – MA), who co-introduced the bill, believes FATCA will be enacted before the end of the year.

On December 9, 2009, the House approved the Tax Extenders Act of 2009 (TEA), which includes (with some modification) most of the provisions of FATCA. The Ways and Means Committee estimated that its modified version of FATCA in TEA would raise $7.688 billion over ten years.

If enacted, the effect of FATCA/TEA on hedge, private equity and venture capital funds and their investors will be considerable. The most important provisions of FATCA/TEA are summarized below.

Additional Withholding Obligations

Generally. FATCA would add a new chapter to the Internal Revenue Code that provides for withholding taxes to enforce new reporting requirements on specified foreign accounts owned by specified U. S. persons or by U. S. -owned foreign entities.1

Withholding on Payments for Foreign Financial Institutions (FFIs). Under FATCA, withholding agents would be required to withhold 30 percent on any „withholdable payment“ made to an FFI that fails to satisfy specified requirements. As discussed below, the definition of an FFI is broader than its name suggests and includes various investment funds.

To avoid withholding, the FFI must enter into an agreement with the United States to:

1. obtain information from each of its account holders as is necessary to determine which, if any, of such accounts are held by U. S. persons2 or foreign entities that have one or more 10-percent U. S. owners3
2. comply with verification and due diligence procedures that the United States may require
3. in the case of any U. S. -owned account, annually report to the IRS the name, address, and taxpayer identification number of each U. S. owner, the account number, the account balance or value, and the gross receipts and withdrawals from the account4
4. comply with requests for additional information from the IRS.

TEA also would require:

1. either obtain a valid and effective waiver of any foreign law that would prohibit the foregoing disclosure or close the account, and
2. agree to deduct and withhold a 30 percent tax on payments made to account holders that fail to comply with reasonable requests for information from the FFI or that fail to provide a waiver of any foreign law that would prohibit the FFI’s disclosures („recalcitrant account holders“), account holders that are FFIs that fail to satisfy all of the requirements for avoiding withholding, and „Specially Electing FFIs.“

Withholding on Payments to Other Foreign Entities. FATCA also would require tax withholding at the rate of 30 percent on any „withholdable payment“ made to a „non-financial foreign entity“ if the beneficial owner and withholding agent fail to meet certain requirements.

To avoid withholding under this rule, the beneficial owner of the payment or the payee must provide the withholding agent with either a certification that it does not have any 10-percent U. S. owners or provide the name, address, and taxpayer identifying number of each 10-percent U. S. owner. Additionally, the withholding agent must not know or have reason to know that such information is incorrect, and must report the information received from the beneficial owner to the IRS.

http: //www. pepperlaw. com/attorney_email_submission_form. aspx? LegalStaffKey=389

http: //www. pepperlaw. com/attorney_email_submission_form. aspx? LegalStaffKey=410

6. USA PATRIOT Act (akronym – sjednocování a posilování Ameriky poskytováním vhodných pomůcek potřebných pro stíhání a bránění terorismu (z roku 2001), nesprávně překládaný jako vlastenecký zákon) je americké exekutivní nařízení sněmovny zástupců (s interním označením H. R. 3162/107-56), které bylo podepsáno prezidentem a uvedeno v platnost 26. října 2001. Do senátu bylo uvedeno 23. října a hned následující den prošlo Kongresem Spojených států. Proti hlasoval Ron Paul, proti jeho schválení se vyjádřil jediný senátor (Russ Feingold), dva senátoři (Patrick Leahy a Tom Daschle) se snažili jeho projednávání pozdržet.

7. Dodd-Frank Legislation

Výtah z materiálu vypracovaného Matthew Samelson and Sean Owens, Woodbine Associates

Dodd-Frank makes formidable strides in reducing regulatory oversight gaps. Some of the law’s mandates are very straightforward and, we believe, can’t help but improve regulators’ ability to oversee market activity. Some of the law’s more notable elements in this vein include the creation of the Financial Stability Oversight Council (FSOC), placing of over-the-counter (OTC) derivatives under regulatory oversight, and reassigning particular responsibilities across various agencies within the oversight framework. Combined, these changes should go a long way to correcting various existing weaknesses and shortcomings. Establishment of the FSOC should lead to better agency cohesion and improved coordination in implementing Dodd-Frank and new policy initiatives. One attractive aspect of the organization is that it will use resources already in place within the existing regulatory structure. Instead of creating yet another agency, this organization will unite talent from a range of existing organizations including the Treasury and Federal Reserve to identify and respond to issues pertaining to systemic risk in the financial system. The Council will also provide guidance to regulators in their respective markets. OTC derivatives will be subject to regulatory oversight for the first time in history. While not reflecting the majority of transaction volume, OTC derivatives and highly structured products account for substantial market risk that, to this point, has not been monitored or measured on a market-wide level. Simply bringing visibility to this area of market activity is very likely to result in a clearer assessment of aggregate risk and leverage in the financial system. Dodd-Frank also addresses certain deficiencies that exist in the current regulatory regime and redefines responsibility across a number of agencies. Without exploring those intricacies here, it suffices to say that the law reduces overlap and clarifies agency responsibilities rather than adding to or revamping the existing fragmented system.

8. FinCEN – The U. S. Department of the Treasury established the Financial Crimes Enforcement Network in 1990 to provide a government-wide multisource financial intelligence and analysis network. The organization's operation was broadened in 1994 to include regulatory responsibilities for administering the Bank Secrecy Act, one of the nation's most potent weapons for preventing corruption of the U. S. financial system. The Bank Secrecy Act, enacted in 1970, authorizes the Secretary of the Treasury to require certain records or reports where they have a high degree of usefulness in criminal, tax, or regulatory investigations or proceedings, or in the conduct of intelligence or counterintelligence activities, including analysis, to protect against international terrorism. The authority of the Secretary to administer Title II of the Bank Secrecy Act (codified at 31 U. S. C. 5311-5332 with implementing regulations at 31 C. F. R. Part 103) has been delegated to the Director of the Financial Crimes Enforcement Network. Hundreds of thousands of financial institutions are subject to Bank Secrecy Act reporting and recordkeeping requirements. These include depository institutions (e. g., banks, credit unions and thrifts) ; brokers or dealers in securities; insurance companies that issue or underwrite certain products; money services businesses (e. g., money transmitters; issuers, redeemers and sellers of money orders and travelers' checks; check cashers and currency exchangers) ; casinos and card clubs; and dealers in precious metals, stones, or jewels. The USA PATRIOT Act of 2001, enacted shortly after the 9/11 attacks in America, broadened the scope of the Bank Secrecy Act to focus on terrorist financing as well as money laundering. The Act also gave the Financial Crimes Enforcement Network additional responsibilities and authorities in both important areas, and established the organization as a bureau within the Treasury Department.

9. OFAC – The Office of Foreign Assets Control („OFAC“) of the US Department of the Treasury administers and enforces economic and trade sanctions based on US foreign policy and national security goals against targeted foreign countries and regimes, terrorists, international narcotics traffickers, those engaged in activities related to the proliferation of weapons of mass destruction, and other threats to the national security, foreign policy or economy of the United States. OFAC acts under Presidential national emergency powers, as well as authority granted by specific legislation, to impose controls on transactions and freeze assets under US jurisdiction.

10. HIRE Act – On March 18, 2010, President Obama signed into law the Hiring Incentives to Restore Employment (HIRE) Act. The Act gives employers a temporary payroll tax exemption for qualifying new hires plus a tax credit for retaining new employees. The Act also temporarily extends increased Internal Revenue Code (IRC) Section 179 expensing limits.

Vytisknout