Ještě k "penzijní reformě"

13. 10. 2010 / Ladislav Brzobohatý

Druhou chybu by mu "finanční expert" naopak tvrdošíjně vymlouval. Je to předpoklad, který používá i p. Čihák - že "neproběhne žádná drastická událost, válka, přírodní katastrofa, hyperinflace, měnová reforma". Právě zde je zakopáno "čertovo kopýtko" dlouhodobého ukládání peněz do jakýchkoli fondů. Realita je taková, že ve 20tém století došlo na našem území k pěti změnám režimu. Nejdříve jsme tu měli císaře pána, který měl být navěky. Pak tu byla víceméně demokratická republika, o které si to mysleli skoro všichni. Pak přišla "tísíciletá říše", po ní "socialismus" a pak zase restaurace "kapitalismu". Každý režim se pasoval za vyvrcholení vývoje s životností minimálně tisíc let, ale přesto v průměru jednou za dvacet let došlo k zásadní změně, s kterou byla vždy spojena buď likvidace takových fondů, nebo skokový nárůst inflace, který úspory (tj. i pojistky, připojištění apod.) totálně znehodnotil. A to ještě opomíjím státní bankrot R.-U. v prvním desetiletí a Velkou krizi v třicátých letech, kdy také zkrachovalo množství peněžních ústavů. Pokud nyní někdo tvrdí, že k události s podobnými dopady v (požadavaných) budoucích čtyřiceti letech určitě nedojde, lze ho charakterizovat výrokem pánů V&W -- "BUĎ JE TAK HLOUPEJ, ANEBO TO DĚLÁ ZA CIZÍ PENÍZE". U těch "finančních expertů" jednoznačně platí ta druhá část výroku, u politiků to ponechávám úvaze čtenáře.

A závěrem podotýkám, že variantu vyloženě kriminální (kterou p.Čihák nezmiňuje) -- vytunelování privátního fondu -- a úvahy o její pravděpodobnosti v českých podmínkách ponechávám úmyslně stranou.

Vytisknout