Ty, který snímáš hříchy...

11. 10. 2010 / Ladislav Žák

To, co se stalo ve Vítkově je hrozné, nepřijatelné a trestné. Tresty, které jsou navrženy, jsou podle mého názoru jen potvrzením neblahého stavu myšlení o mezilidských vztazích, které v určitém prostředí eskaluje vrháním zápalných lahví a násilím vůbec. "U nás v Česku žádný rasismus nemůže být, protože jednou někdo hodil na Romy "molotovův koktejl" a dostali všichni dvacet let natvrdo...", slyším konec úvah o vlastních názorech nebo debat u domácího grilování, hospodského půllitru nebo dokonce v mezinárodní komunitě na pláži.

Exemplárnost trestu z nás má sejmout naše vlastní viny a ukázat všem, že u nás se s tím nemažeme. Určitě to bude znamenat zase nějaké body v nějakém přitroublém evropském nebo světovém žebříčku. Máme se zase čím chlubit. Už dávno nejde o problém vztahů v naší společnosti, jde jen o to ukázat se v souladu s očekáváním. Nikdo to od nás nečeká. Troufnu si říci, že je to všem okolo docela ukradené. To my všichni bychom měli tu spáleninu z Vítkova cítit a přemýšlet o tom, proč...?!? Za situace, kdy soud, nejlépe v komentovaném přímém přenosu, vyhoví návrhům obžaloby, však nemusíme přemýšlet vůbec nebo můžeme maximálně vymyslet to, jestli v titulku místo onoho: ty, který snímáš hříchy, nemělo být původně: ty, který s ní máš hříchy... Nicméně, u soudu a u pánaboha je možné všechno...

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 11.10. 2010