Třeboňská logika

13. 10. 2010 / Michal Mašín

Protože je Třeboň lázeňské město, měli jsme veliké štěstí, že se nám podařilo najít byt. Je to městský byt. Jako většina městského majetku -- bytů, je i tento určen k prodeji. Byl určen hned od počátku. Nicméně, protože byl postaven se státní dotací, musí být nejméně po 20 let v majetku města. Aby tedy město mohlo získat peníze hned, řešilo to smlouvou o smlouvě budoucí -- a my abychom se k bytu dopracovali jsme museli odkoupit práva a povinnosti. Velmi složité, ale výsledkem je, že jsme de fakto nájemci, ale stav bytu nám není lhostejný, protože se již jedná o naši investici.

Co je podstatné, nemáme právo hlasovat při schůzích společenství vlastníků. Toto hlasovací právo má zástupce města.

Většina bytových domů byla v Třeboni napojena na ústřední vytápění. Firma, která po revoluci ústřední vytápění a dodávku teplé vody převzala, dodávala teplou vodu dle znění zákona z počátku šedesátých let. Což znamenalo, že během topného období ukončovala dodávku tepla v deset hodin večer a během celého roku tomu bylo stejně i s dodávkou vody teplé. Dodávka teplé vody opět začínala až v 6 hodin ráno. Mnohdy se stávalo, že už v půl desáté večer tekla nikoliv teplá, ale vlažná voda. Nicméně účtována byla voda teplá. To vedlo k tomu, že čím dál více bytových domů si stavělo vlastní kotelny. Čím více ubývalo zákazníků, tím více firma zdražovala, aby udržela zisk. Poté, co se cena za kubík teplé vody vyšplhala na více než 90 Kč, i společenství vlastníků našeho vchodu se rozhodlo postavit vlastní kotelnu, a když už, tak aby to vzali z gruntu, že dům i zateplí.

Nám jako nájemníkům města se tato myšlenka velmi líbila, protože naše opakované stížnosti, že teplota v bytě klesá v noci během zimy pod 13 °C, byly řešeny do ztracena.

Líbila se nám až do té doby, než došlo ke schůzi družstva vlastníků, na které se mělo zateplení a kotelna projednávat, a na kterou se zástupce města nedostavil. Ač bez hlasovacího práva, navštívil jsem tuto schůzi.

Byla zde vyslovena geniální myšlenka -- zateplíme dům, vyjma pátého patra, které je města, a které je stejně už zateplené.

Při tomto jsem se už neudržel a dotázal jsem se, jak to dotyčná osoba ví. Odpověď zněla: " Říká se to." " Takže jste to nikde na papíře neviděli?" Nikdo to na papíře neviděl. Zašel jsem tedy na městský úřad a žádal, aby mi byla ofocena projektová dokumentace našeho bytu. Po čtrnácti dnech čekání jsem se dozvěděl, že projektová dokumentace našeho bytu se ztratila, ale ofotili mi dokumentaci jiného bytu s podobnou technologií stavby.

Asi o měsíc později přišla paní, která vymyslela, že páté patro se zateplovat nebude, a která měla projekt na starosti s posudkem, že páté patro vyhovuje daným normám a zateplovat se nebude. Domovního důvěrníka jsem se tedy zeptal, na základě čeho byl posudek vypracován, neboť u nás v bytě nikdo žádné měření neprovedl. Odpověď zněla: " Na základě projektové dokumentace. " Zajímavé bylo, že dokumentace měla být údajně ztracená.

Po dlouhých tahanicích bylo dosaženo určitého kompromisu a městské patro zatepleno alespoň do výše okenních parapetů.

Posléze jsem odjel na delší pracovní cestu. Po návratu, jsem zjistil, že i oba sousední vchody našeho paneláku jsou zatepleny, a to včetně městského patra.

Při prvním hovoru s domovním důvěrníkem jsem toto zmínil. Řekl jsem: " To je zajímavé, že v těch vedlejších vchodech bylo možné udělat zateplení až nahoru." A odpověď zněla: " To víte pane Mašín, vy jste měli smůlu v tom, že ten náš projekt byl schválen dřív, ti ostatní to měli schválené asi o dva měsíce později a to už vešel v platnost zákon, že baráky musí být zateplené až po střechu."

Na to jsem odpověděl, že to není zákonem, ale lidmi. Poté jsem se zařekl, že v tomto domě z dobré vůle už na chodbě nevyměním ani žárovku.

Takhle u nás funguje společnost. A není to první případ, který jsem zažil.

Nejlepší na tom všem je fakt, že zateplení je placeno z fondu oprav, a aby mohl být úvěr splácen, byl zvýšen poplatek do fondu oprav. Samozřejmě, že byl zvýšen všem - česká spravedlnost, nebo jen třeboňská?

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 13.10. 2010