Rasismus je i v českém byznysu

13. 10. 2010 / Václav Adam

Pánové nám přišli nabídnout produkt zaměstnavatelského penzijního spoření pro zaměstnance. A jejich prezentací jsem byl zaskočen. Hned v úvodu jsem se totiž dozvěděl, že "je to výborný způsob, jak okrást Cikány." Jejich argumentace spočívala v tom, že dnes platíme pojištění státu, ale od státu berou i ti, "kteří jen čekají s nataženou rukou". Myslím si, že svým pohledem jsem jim dal najevo, že se mi tato argumentace nelíbí, ale asi mají opačné zkušenosti, protože mi vyprávěli, jak je jejich produkt úspěšně nabízen po celé republice a že majitelé firem nadšeně říkají: "No výborně, raději budu platit přímo svým zaměstnancům, než abych platil Cikánům."

Výraz "okrást Cikány" pak ve své prezentaci použili ještě nejméně dvakrát. Šlo o to, že by firma poskytovala příspěvek na budoucí důchod svým zaměstnancům, a za to by získala zákonnou slevu na sociálním pojištění. Protože však právě nastupovala ekonomická krize a firmy nebyly ochotny poskytovat žádné další benefity (týkalo se to i našeho podniku), měli pánové připraveno řešení, které by zaměstnavatele nic navíc nestálo. Šlo o to, že by se zaměstnancům formálně snížila hrubá mzda, ale bylo by jim to dorovnáno příspěvkem zaměstnavatele na ono spoření. Zaměstnanec by si pak spořil do fondu částku ve výši příspěvku zaměstnavatele, kterému by se snížily odvody.

Prezentaci jsem pozorně vyslechl a pánům sdělil, že se poradíme a dáme jim vědět. Poradil jsem se s kolegyní a rozhodli jsme se nabídku definitivně odmítnout. Jednak jsme věděli, že naši zaměstnanci, a to i ti v managementu, většinou nemají finanční rezervy, aby si mohli dovolit další spoření, jednak ten produkt měl některá úskalí - nutnost změnit pracovní smlouvy, ale hlavně to, že by lidé museli spořit po dlouhou dobu, při předčasném čerpání by tam byly tvrdé sankce (člověk by musel vrátit státu to, co jeho zaměstnavatel ušetřil na sociálním pojištění).

Ale primárním záměrem mého článku není řešit otázky kolem spoření na důchod (to možná někdy příště), ale rasismus v české společnosti. A v této souvislosti jsem si vzpomněl na internetové diskuse z doby, kdy se zaváděly tzv. Julínkovy zdravotnické poplatky. Většina pravicových diskutujících byla jednoznačně pro zdravotnické poplatky. Ale jakmile se objevil návrh (snad ČSSD, ale nevím přesně), aby některé skupiny obyvatel byly od placení osvobozeny (důchodci, děti, lidé chudí), tak se postoj pravicových zastánců poplatků radikálně změnil. "Cože? Takže Cikáni to platit nebudou? Tak v tom případě jsem proti poplatkům. Zase bychom platili jenom my." Také většina dalších zastánců poplatků byla proti jakýmkoliv úlevám a výjimkám z placení. No vychází mi z toho, že těm zastáncům zdravotnických poplatků nešlo primárně o to, aby se zlepšila zdravotní péče díky poplatkům, ale o to, okrást alespoň o těch 30 korun jednu etnickou skupinu a vlastně všechny "socky". Vím, je to směšné, ale frustrovaná střední třída přemýšlí tímto způsobem.

Je zjevné, že v české společnosti je rasismus, a to především vůči Romům. A netýká se jen nevzdělaných vrstev, ale rasisticky se projevují i velmi vzdělaní lidé pracující v manažerských pozicích. Zdaleka nejhůře jsou vnímáni Romové. Přitom Romové jsou nám etnicky bližší (indoevropská skupina) než třeba Vietnamci či Japonci (mongoloidní skupina). Není to tedy ani tak "čistý rasismus" spočívající v odmítání na základě rasového původu, ale kořeny jsou v sociálních problémech. A politici by měli sociální problémy řešit, mám však pocit, že místo toho se někteří politici vezou na tom, že lidé vnímají dané problémy velmi zkresleně.

Vytisknout