Kolik vydrží akademické centrum pro studium resilience (odolnosti)?

6. 9. 2010

Začátkem června tohoto roku se zde konal seminář, který konfrontoval dva proudy, které ve vědeckém světě dosud žily odděleným životem.

Videa ze semináře ZDE

  Johan Rockström, ředitel institutu, prezentoval poslední syntézu poznatků ve výzkumu antropogenní změny klimatu (lidově: globální oteplování -- přestože výraz "oteplování" není vždy přesný). Zde se poznatky kumulují v jednom směru: náchylnost biosféry k nezvratným změnám (tipping point) je daleko větší, než jak vyplývá ze zpráv IPCC. 

•   Změny globální teploty, dříve považované za relativně bezpečné (oteplení o 2 -- 3 °C) mohou způsobit kritické změny biosféry (například se předvídá změna oblasti amazonských pralesů na step při globální změně +3 °C).
• Citlivost změny teploty na zdvojnásobení koncentrace CO₂ (ekvivalent) je daleko spíše 6 °C, než doposud udávaná hodnota 3°C (tedy když se zdvojnásobí koncentrace CO₂, stoupne teplota o 6 °C).
• Průmyslové emise (aerosoly) způsobují větší pokles teplot (maskování oteplení), než se dosud předpokládá, čerstvá publikace udává číslo -- 1,2 °C ochlazení (tento údaj odkazuje k tzv. global dimming - globálnímu stmívání).

Výsledek je pochmurný. Zatímco dokumenty jako Kodaňská dohoda (Copenhagen Accord, výsledek konference v prosinci 2009) udávají číslo + 2 °C jako maximální úroveň oteplení (nad dlouhodobý průměr teplot v holocénu), výsledek již uskutečněných klimatických změn nás nad toto číslo snadno dostane. Počítejte, stačí aritmetika na úrovni základní školy:  

+ 0,5 -- 0,7 °C již zaznamenaného oteplení;

  + 0,5 °C oteplení dočasně pohlceného v oceánech;

  + 1,0 °C oteplení, které nastane po "vypnutí" spalování fosilních paliv.

  Druhý přednášející, Kjell Alektett, vede v současnosti patrně jediné akademické pracoviště (Global Energy Systems na Uppsala University), které se zabývá studiem problematiky ropného zlomu a vyčerpávání fosilních zdrojů energie.

  Ve své prezentaci rozebírá jednoduchou rovnici "kvality života" (Human Wellbeing):

potrava & voda + ekonomika + klima (podnebí) + bezpečnost

  a ukazuje, jak jsou všechny její členy závislé na dostupnosti energie.

  V otázce klimatických změn zpochybňuje některé scénáře IPCC, které počítají s nárůstem spotřeby fosilních paliv po celé 21. století. To pochopitelně není reálné:

• i samotné scénáře IEA (World Energy Outlook, 2008) po započítání správné hodnoty poklesu těžby z ropných polí za vrcholem těžby naznačují, že současná těžba je historicky nejvyšší a nebude překročena, jinými slovy jsme v období ropného zlomu;
• těžba zemního plynu v ruských nalezištích vyvrcholí v průběhu mezi 2030 -- 2040 (za předpokladu rozvoje oblastí Štokman a Jamal, kritických pro zásobování EU), v tomto období lze také očekávat zlom globální těžby;
• také zlom těžby uhlí nastane kolem roku 2030, v druhé polovině 21. století budou podstatnými producenty uhlí pouze Rusko a USA.  

V důsledku těchto okolností nedojde k naplnění mnoha scénářů IPCC, obzvláště z rodiny A1 a A2 (fosilně intenzivní růst).

  Oba příspěvky se ve svém vystoupení pokusil syntetizovat Karl Hallding (pracovník čínské sekce SEI), který nakreslil 4 scénáře budoucího vývoje:

Hallding sám uvedl tyto scénáře jako stereotypy ilustrované scénami z filmů a plakáty. Uvedl, že toto jsou možné (i když ne nejpravděpodobnější) konečné body vývoje. (Protože záznam je v nízké kvalitě videa, vybral jsem příbuzné ilustrace).

Ilustrace scénářů

V následné diskuzi těchto scénářů J. Rockström umístil naši současnou situaci doprostřed tohoto kříže (pozice černé pecky) s tendencí přesunu do kvadrátu potopy. K. Alektett se označil za "zeleného optimistu", ovšem tento výraz je třeba brát v odlišném kontextu, než jak se většinou chápe. "V roce 2030 bude globální ekonomika mrtvá," prohlásil. Sympatické bylo také prohlášení švédské delegátky z vyjednávacího týmu pro klimatické změny, která parafrázovala Anonymní alkoholiky: "Ahoj, já jsem Agnes a jsem závislá na ropě. A snažím se s tím něco dělat." 

V závěrečném hlasování účastníků konference získaly scénáře "Brown Dystopia" a "Wake of the flood" přibližně shodný počet hlasů, zatímco "Green hope" a "Is small beatiful?" zcela propadly. 

V tomto kontextu se ukazuje obtížnost představení zprávy o "ropném zlomu" v oficiálních institucích. Lidé s nimi svázaní mají sklon vidět ohrožení současného uspořádání společnosti především optikou svých programů a jejich grantů: "k vyjasnění problému je zapotřebí další výzkum", to je nejčastější fráze ve výzkumných zprávách. Vzpomínám si na debatu z přednášek Martina Reese (autor knihy Our final hour -- Naše poslední hodina) na BBC (audiozáznam přednášky "Přežít toto století" je ZDE), kde na dotaz, zda-li by nebylo dobré přerušit některé módní vědecké projekty, jako Large Hadron Colider (nejnovější částicový urychlovač v Ženevě) nebo výzkum Saturnových měsíců, a soustředit všechny vědecké síly na problém nalezení nových zdrojů energie, odpověděl: "Myslím, že je mnoho aktivit s menší prioritou, než je základní výzkum". Připomeňme si, že základní vědecký výzkum nalezl nový použitelný zdroj energie naposledy koncem 30. let (Hahn, Strassman, jaderná řetězová reakce, demonstrace 1938, praktické mírové využití od poloviny 50. let). Často se zmiňuje malé financování výzkumu alternativních energetických zdrojů, ale jedním z dalších problémů je, že jej nejschopnější výzkumníci nepovažují za dostatečně "sexy". 

Z jiného směru oslovuje tentýž problém Nate Hagens v posledním "táborovém ohni" na The Oil Drum:

Původně vyšlo ZDE