Jak to bylo doopravdy...?!?

6. 9. 2010 / Ladislav Žák

Pokud se mezi námi ještě najdou lidé, kteří se dokážou kriticky zamýšlet nad úrovní zpravodajské práce v našich masmédiích, dovolím si jim předložit možná docela názornou pomůcku. Před týdnem jsme se dozvěděli, že muž ozbrojený automatickou zbraní postřílel v Devínské Nové Vsi blíže nespecifikovaný počet svých spoluobčanů a poté spáchal sebevraždu. Přes veškerou tragičnost je to příběh jednoduchý jako facka, protože stačí vědět, kdo střílel, čím střílel, na koho střílel, proč střílel a jaký toho všeho byl výsledek. Více parametrů tenhle příběh jako zpravodajské téma prostě nemá. Kromě odpovědi na motiv, tedy na to, proč vlastně střílel, jde u všeho ostatního o odpovědi více než prosté, protože popsat útočníka, stejně jako oběti a zbraň, je za daných okolností záležitost velice jednoduchá.

Prosím všechny, aby si připomněli, kolik spekulací i zjevných lží se v masmédiích kolem těchto jednoznačných a předem daných odpovědí doposud objevilo. Jak byl střelec nejprve patnáctiletý, potom padesátiletý, nejprve bývalý voják nebo policista, pak jen jakýsi ozbrojený podivín, oběti byly nejprve feťáci, potom obchodníci s drogami, potom Romové, potom tohle všechno v různých kombinacích, nejprve dělali soužití nesnesitelné, pak jen kouřili na chodbě, Rom byl jenom jeden z nich, zbraň byla nejprve legální, pak ilegální, nejdříve automatická, potom nelegálně předělaná atd., atd., atd. Kauza ještě není zdaleka u konce a objevují se stále nové a nové skutečnosti a okolnosti, kolem něčeho, co je předem dané a dávno známé. Nevím přesně, proč tohle všechno média vyvádějí, kromě toho, že je třeba, aby se prodávaly a dostávaly inzerci. Nejdivočeji se spekuluje o motivu, protože přiznat si, že jednomu podivínovi prostě prasklo v kouli, moc novin neprodá, a snad proto je třeba příslušné verzi motivu vždy přizpůsobit osoby a obsazení, ale celé to vypadá hrozně. Tohle média vyvádějí a vůbec jim nevadí, že pravda dříve nebo později vyjde najevo, alespoň pokud se týká identity střelce, obětí a zbraně. Je dobré zapnout fantazii a představit si, co nám a s jakou relevancí ke skutečnosti asi média sdělují, když si jsou vědoma toho, že nemáme žádnou možnost si ověřit, jak to doopravdy je.

Ovšem nejsmutnější na tom je to, že ani odpovědné slovenské orgány nedokážou přijít s jednoduchou a pravdivou informací o tom, kdo, čím a na koho střílel. Chápu, že odpověď na otázku proč si vyžádá ještě nějaký čas, než se dojde k tomu, že jednomu podivínovi prostě prasklo v kouli. To je ještě větší problém, než to, že masmédia chtějí být kupována. Je to problém v tom, že ani politici nepotřebují pravdu. Politici potřebují dostatečně medializovanou událost, která by jim umožnila prosadit jejich politické zájmy a udělat s nimi související kšefty, třeba přezbrojit policii. V tomto ohledu je třeba konstatovat, že si hlídací psi demokracie udělali z hlídaného objektu docela pěkný hampejz, i když původně snad měli hlídat klášter. Dlužno podotknout, že matka představená v tom jede s nimi a starší sestry jakbysmet...

Na závěr si dovolím připomenout profesora Zdeňka Kunze, který na svých besedách se studenty v klubech vzpomínal na to, jak před dávnými lety jel v autě s hlavním propagandistou KSČ Václavem Kopeckým, ukázal mu Rudé právo a řekl mu: "Podívej se, Vašíčku, co nám tady zase v těch novinách píší" a Václav Kopecký mu odpověděl: "Na to, Zdeněčku klidně vy..., to je jenom takovej humbuk pro lidi..." Jsem rád, že tak tomu mohlo být jen v režimu zavrženíhodném a zločinném a dnes že už je všechno úplně jinak, protože přece už dvacet let nejsme jako oni ... Nebo snad přece jen trochu ano, dámy a pánové...?!?

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 6.9. 2010