Rwandská genocida ve světle aktuální zprávy OSN

6. 9. 2010 / Daniel Veselý

Aktuální zpráva OSN viní rwandskou armádu ze spáchání válečných zločinů a možná i genocidy na hutuském obyvatelstvu v Demokratické republice Kongo v 90. letech. V čele rwandské armády stál rwandský prezident Paul Kagame, který v nedávných volbách svůj úřad obhájil. Jde o prozápadního politika, jenž se přízni mezinárodní komunity (tedy především Spojených států a jejich spojenců -- pozn. aut.) těší od počátku 90. let, což je na vrcholového afrického předáka celkem dlouhá doba. Zároveň se jedná o jednoho z nejbrutálnějších hrdlořezů světového kalibru.

Zpráva o 600 stranách, která "unikla" z Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, katalogizuje roky vražd, znásilnění a plenění během konfliktu v Demokratické republice Kongo, kdy přišly o život stovky tisíc lidí. Zpráva, jež má být oficiálně publikována ještě tento měsíc, pokrývá období deseti let -- od roku 1993 do roku 2003 -- během nichž Kagameho armáda pronásledovala své hlavní oběti, jimiž byli Hutuové. Desítky tisíc osob byly povražděny. Hutuové včetně civilistů prchali z Rwandy a Kagameho armáda je vytlačovala do tehdejšího Zaire, nyní Demokratické republiky Kongo, poté, co se během 100 dnů odehrála takzvaná rwandská genocida, kdy hutuští ozbrojenci zabili 800 000 Tutsiů a umírněných Hutuů. Rwandské síly s pomocí konžských rebelů shromažďovaly stovky hutuských mužů, žen a dětí a masakrovaly je motykami, sekerami, bajonety, kladivy a upalovaly je zaživa.

Rwandská vláda na tato obvinění přirozeně zareagovala s hořkým odsudkem, snažila se přimět OSN, aby zprávu nepublikovala a pohrozila, že jinak stáhne své jednotky z mezinárodních misí. Kancelář prezidenta Kagameho označila dokument za "amatérskou práci nevládních organizací" a její obsah považuje za "pobuřující".

Rwandská armáda pod vedením Paula Kagameho uskutečnila v roce 1998 do Konga druhou invazi poté, co obvinila konžskou vládu z podpory hutuských povstalců. Invaze zažehla nejkrvavější konflikt od konce 2. světové války s miliony obětí, v němž se angažovalo osm národů a 21 povstaleckých armád, konflikt, na němž velkou měrou participovaly a stále participují západní nadnárodní korporace, vlády, politici, média i nevládní organizace, neboť Kongo je bezedná studnice nerostného bohatství, jak řadu let píše kupříkladu investigativní novinář Keith Harmon Snow či ekonom a novinář Michel Chossudovsky.

Zpráva OSN tedy představuje vážnou výzvu oficiálnímu narativu týkajícímu se rwandské genocidy a následujícího dění, kdy jsou za jasné oběti považováni Tutsiové včetně Paula Kagameho a jeho suity a za jednoznačné pachatele označeni Hutuové. Právník pracující pro Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu Peter Erlinder k tomu poznamenává, že existuje ještě řada nepublikovaných informací: "Mám dokumenty o tom, že se v září 1994 v Nairobi uskutečnila schůzka, jíž se zúčastnil Kofi Annan a kde se probírala zpráva uvádějící, že Kagameho armáda prováděla během července a srpna 1994 genocidu na Tutsiích. Tato zpráva byla ale smetena ze stolu a před tribunálem se neprobírala ."

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 6.9. 2010