Lisabonské výdobytky pro námezdní dobytky

31. 10. 2009 / Karel Dolejší

Stará a podle některých zcela přežilá marxistická definice tvrdila, že buržoazní nacionalismus symbolicky zastírá třídní rozdíly v dané konkrétní společnosti imaginární jednotou národa, a to za účelem prosazování těch požadavků národní buržoazie, jakož i jejích politických a literárních představitelů, které by proti zahraniční konkurenci nemohly být obhájeny cestou normální hospodářské soutěže. Přeloženo do srozumitelnějšího jazyka: Část společnosti se snaží zvýšit šance na prosazení své vlastní speciální agendy mobilizací všech ve jménu "celonárodního zájmu". Jestliže je v tom však úspěšná, vychází postupně najevo, že "celonárodní zájem" buržoazního nacionalismu byl jen fíkovým listem, pod nímž se ukrývalo to, oč ve skutečnosti od počátku jedině šlo.

"Schválení výjimky pro Českou republiku z listiny základních práv EU je pro nás pozitivní a znamená spíše zjednodušení podmínek. Nebudeme tak vázáni k naplňování rozsáhlých sociálních práv třetí generace. Jde například o zvýšení ochrany zaměstnanců v případě propouštění, vyšší nároky na sociální zabezpečení či podmínky kolektivního vyjednávání," řekl evidentně spokojený expremiér Topolánek na páteční tiskové konferenci ODS. Sdělil tak národoveckým levičákům, kteří se po vyhlášení poplachu disciplinovaně shlukli kolem "svého" prezidenta nazírajícího údajně přízraky nebezpečných Sudeťáků, že v procesu prosazování skutečné lisabonské agendy nebyli nikdy ničím více než fíkovým listem, jímž si teď národovecká pravice s chutí vytřela pozadí.

A tak se názorně ukazuje, že "nepřítelem české státnosti" vůbec není nějaký imaginární bruselský úředník n-tého řádu, ale naopak sama česká protievropská pravice, jež s radostí využila Klausova plašení k přetvoření státu na evropský ráj "substandardních" investorů, jakým jsou i nikterak předimenzovaná práva evropských zaměstnanců na obtíž. Pedagogický proces vedený českou národoveckou pravicí názorně předvedl všem "námezdním dobytkům", že veškerou naivní podporu své "vlastenecké" buržoazii a její politické třídě okamžitě odskáčou v oblasti vlastních sociálních a pracovních práv.

Připočtěme si k tomu plány, s nimiž Fischerova "vlastenecká" úřednická vláda přišla v energetice, a které pod pláštíkem zvýšení energetické bezpečnosti přinášejí mj. rozšíření těžby hnědého uhlí nebo obnovení těžby uranu, včetně nebezpečného vysoce toxického loužení, za současného posílení závislosti naší energetiky na Rusku - a máme před sebou scénu, která připomíná jednu opravdu již vousatou hádanku:

"Je to černé, ošklivé a číhá to za rohem. Co to je?"

"???"

"Přece naše růžová budoucnost!"

Evropská ústava a Lisabonská smlouva
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 30.10. 2009