POZNÁMKA NA OKRAJ:

O ctihodných cílech a podvodnické reakci, neboli Nedá se věřit ani účetním číslům

30. 10. 2009 / Uwe Ladwig

Vzdělání občanů není jen ctihodným cílem politiků i společenskou nutností. Je také také. Němečtí politikové z bývalé i z nové vlády a členové federálního parlamentu tohle pochopili. Z toho důvodu se rozhodli, že by měl stát v této sféře společenského života víc investovat. Problémem ve federálním německém systému je ale, že vzdělávací politika není federálním, ale zemským úkolem a někteří "chytří" zemští politikové našli jednoduchou cestu, jak čelit finančnímu zatížení, které by bylo se zvýšenými výdaji na vzdělání spojeno. Že jde zase o cílevědomý podfuk, o tom něco v téhle poznámce...

Že fantazie politiků v některých případech zdánlivě nezná mezí, to asi víte. I to, že to hlavně platí v případě, když jde o to, jen na oko něco prodat veřejnosti. Zajímavé je jen, že si často zdánlivě "chytří" politikové myslí, že jim nikdo na jejich fígle nepřijde. Hezkým, ale zároveň politováníhodným příkladem toho se stalo víceméně nikým nepodporované rozhodnutí berlínských federálních politiků zvýšit investice do vzdělávání německých občanů. Cílem je vylepšit německý vzdělávací systém dalšími 26 miliardami eur ročně. Tyto peníze by však neměly přijít z federální vlády, ale od německých zemských vlád, protože ty se mají starat o školství.

První reakcí některých zemských politiků na tuto novou zátěž bylo, že začali honem nově definovat některé výdaje, které se tak rázem stalynáklady na vzdělávání, ačkoliv byly dříve uváděny v jiné rubrice. Zajímavý na tom není jen ten nápad vydat víc peněz na vzdělávání bez dodatečných finančních prostředků, ale taky otázka, zda si ti politikové mysleli, že jim na to nikdo nepřijde, anebo zda jim to bylo jedno. Důsledkem jejich jednání bude ale, že se politikům obecně bude ještě méně věřit. Nebo si snad myslíte, že to by už ani nebylo možné?

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 30.10. 2009