Bojuje Klaus proti Čechům?

29. 10. 2009 / Jan Potměšil

K poznámce pana Kotrby zveřejněné pod názvem "Právníci Václava Klause selhali, nebo selhal sám prezident" v dnešních BL bych rád uvedl, že na podobný problém upozornila též senátorka Gajdůšková v článku pro Právo ze dne 23.10.2009 pod názvem "Klaus bojuje proti Čechům", výtah z článku je přístupný ZDE

. Osobně nesdílím obavy z prolomení tzv. Benešových dekretů skrze ustanovení Listiny základních práv EU týkající se např. nedotknutelnosti majetku, resp. riziko považuji za zhruba stejně vysoké jako riziko revize majetkových přesunů po Bílé hoře.

Velmi mě ale vadí prezidentova kovbojská iniciativa, kdy mimo rámec Ústavy nyní dojednává de facto jiné znění Lisabonské smlouvy než to, které bylo dojednáno vládou a které bylo schváleno Parlamentem.

(Dle čl. 63 písm. b) Ústavy prezident "sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu (...)" -- sjednána už smlouva byla, v režii vlády, nyní má prezident dokončit proces ratifikace -- součástí ratifikace myslím není "nové" sjednávání již jednou sjednaného textu, navíc Parlamentem schváleného -- prezident se zde podle mého názoru pohybuje zcela mimo rámec Ústavy). Je i velkou otázkou, které znění vlastně bude závazné, zda to "vládní/parlamentní" nebo "prezidentské".

Zprvu se zdálo, že prezident jen nechce pustit smlouvu zadarmo, resp. přes svůj principiální odpor ke smlouvě chce z bitvy o Lisabon nakonec vyjít jako vítěz -- zachová se státnicky, ale ještě stihne nebohé Čechy ochránit před kořistnickými Sudeťáky.

Nyní je však stále více zřejmé, že jako bonus prezident získá i "ochranu" Česka před Listinou základních práv EU, které hrozí poskytovat občanům ČR další pojistku pro ochranu jejich základních práv a svobod. A nemyslím si, že jde o selhání, opomenutí či nedopatření.

Prezidentovi jde o to nevpustit do Česka lidsko-právní Jezinky z Bruselu, které by chtěly českým občanům garantovat vyšší standard ochrany základních lidských práv a svobod. Klaus se drží linie svých ideových souputníků z izolacionistické a xenofobní části konzervativní pravice, která se vždy vzpouzela jakémukoliv přezkumu domácích -- možná špatných, ale "našich" -- praktik a zvyklostí zvenčí (tím spíše má-li jít o sociální práva).

Boj za ochranu před prolomením Benešových dekretů, jakkoliv "prázdný a falešný" je bohatě medializován, jakkoliv "úspěch" v podobě sjednání výjimky bude jen plácnutím do vody. O "ochraně" občanů ČR před aplikovatelností Listiny základních práv EU na jejich spory se média zatím zmiňují jen sporadicky, ta "pravicová" bohužel vůbec, byť jde o mnohem závažnější téma než strašení Sudeťáky. Nečiní tak logicky ani Klaus, neboť tento nevyhnutelný důsledek jeho snažení by se už mediálně podstatně hůře prodával. Díky proto za jeden z mála hlasů, který na rizika Klausova postupu upozorňuje.

A až nám nebude přiznávána ochrana práv zakotvených v Listině základních práv EU, poděkujme Václavu Klausovi, že tak houževnatě bojoval za naše zájmy. Ne vláda, ne Parlament, ani my sami - jen on ví, co je pro nás nejlepší.

Evropská ústava a Lisabonská smlouva
Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 29.10. 2009