Opomíjená rizika

14. 8. 2009 / Petr Tuček

Myslím, že ignorování prudkého poklesu výkonnosti zemědělství, přehlížení jeho zoufalé ekonomické situace, nezájem o varovný úbytek zemědělské půdy, stárnutí českých zemědělců a pokles počtu subjektů hospodařících na půdě, kontinuálně se snižující soběstačnost ČR v základních potravinách a paralelní růst závislosti výživy obyvatelstva na dovozu, doprovázený dlouhodobým zvyšování schodku bilance agrárního zahraničního obchodu je politováníhodným, ale také nebezpečným jevem charakteristickým nejen pro politiky nazývajícími se (nepřesně) "Zelení", ale také pro všechny ostatní vysoké úředníky decizní sféry. Přehlížení tohoto tristního vývoje je těžko pochopitelné zejména s ohledem na známá globální rizika a možnost jejich kumulace v relativně blízké budoucnosti.

Několik statistických dat pro dokreslení uvedených tendencí: Od roku 2003 do roku 2007 poklesl v ČR celkový počet hospodařících subjektů (tedy fyzických i právnických osob) o téměř 7 %, současně se ve stejném období snížila výměra zemědělské půdy o 128 tis. ha. Úbytek zemědělské půdy se v posledních letech zrychluje, v období 2005-2007 činí 5,5 tis. ha ročně. V roce 2007 se proti roku 2005 zvýšil počet zemědělců ve věkové kategorii 55-64 let o 10,7% a v kategorii nad 65 let o 13,9 %. Průměrná měsíční mzda v zemědělství se dlouhodobě drží zhruba o 5 tis. Kč pod celostátním průměrem a tato diference se zvyšuje. Stavy skotu v ČR poklesly ze 3 506 tis. ks v roce 1990 na 1 402 tis. ks v roce 2008, stavy prasat z 4 790 tis. na 2 433 tis. ks a drůbeže ze 31 981 tis. na 27 317 tis. ks. Hodnota dovozu zemědělských a potravinářských produktů do ČR od roku 1993 do roku 2008 vzrostla o téměř o 100 miliard Kč, schodek bilance agrárního zahraničního obchodu se od roku 1994 zvýšil z 10 miliard Kč na 32 miliard Kč v roce 2007. Není bez zajímavosti, že např. schodek bilance agrárního zahraničního obchodu, resp. netto-dovoz agrárních produktů je v přepočtu na obyvatele ČR více než dvojnásobný v porovnání s Rakouskem. Podíl domácí produkce na spotřebě potravin obyvatel ČR dlouhodobě klesá a s ohledem na globální vývoj v dané oblasti se potravinová bezpečnost české populace setrvale zhoršuje.

České zemědělství je chřadnoucím odvětvím, přehlíženým a ignorovaným čelnými domácími politiky a podceňovaným médii. Čeští zemědělci hospodaří v bezprecedentně nedůstojných ekonomických podmínkách, které nemohou dlouhodobě akceptovat, v podmínkách ohrožujících jejich existenci.

Tento pokračující trend akceleruje v ČR navzdory zesilujícímu varování světových vědeckých institucí a kompetentních mezinárodních organisací před zvyšujícími se hrozbami hladu, úbytkem světových půdních disponibilit, vzrůstajícím deficitem sladké vody, dopady klimatických změn na objem sklizní a výživu světové polpulace, vyčerpáním zdrojů fosilních paliv a rapidním úbytkem tzv. přirozených zdrojů potravy jako jsou např. mořské ryby.

Podle OSN je boj proti úbytku úrodné půdy v globálním měřítku "nejdůležitější výzvou životního prostředí naší doby". K tomuto závěru dospěli účastníci konference OSN, které se zúčastnilo více než 1000 expertů v Instanbulu na podzim roku 2008. Bylo zde mj. konstatováno, že je na Zemi každoročně nenávratně ztraceno 20 milionů ha orné půdy. V daných souvislostech by si naší domácí představitelé měli uvědomit, že paralelně s absolutním úbytkem zemědělské půdy (mj. vlivem zástavby, erozí, klimatických změn a rozšiřování pouští) přibývá na Zeměkouli ročně cca 80 milionů obyvatel, tzn. že výměra zemědělsky využitelné půdy na jednoho obyvatele planety se nezadržitelně kontinuálně snižuje. Podle FAO trpí v roce 2009 na Zemi 1,02 miliardy lidí hladem, přičemž se počet hladovějících v důsledku hospodářské krize zvýšil asi o 100 milionů. Mnohé státy si naznačená rizika plně uvědomují a hledají prostředky, jak ochránit obyvatelstvo před potenciálními důsledky nedostatku potravin. Komisařka pro zemědělství Mariann Fischer-Boel při představování "Bílé knihy" týkající se adaptace unijní ekonomiky na globální oteplování řekla mj.: "Evropské zemědělství bude naplno zasaženo klimatickými změnami".

Ignorance českých politiků je těžko pochopitelná a nebezpečná, doslova hloupá je pak častá reakce některých tuzemských medií na varování, požadavky a protesty domácích zemědělců. Nezájem o bezohledné a v kontextu světového vývoje trestuhodné zábory nejlepší orné půdy pro zástavbu je trapnou vizitkou většiny domácích politiků. Současná česká legislativa týkající se ochrany orné resp. zemědělské půdy je bezprecedentně benevolentní a na rozdíl od korespondujících zákonů předlistopadových umožňuje nesmírně levné a pro developery výhodné zábory úrodné půdy. Představa všemohoucího liberálního trhu a ideologické odmítání udržení rozumného stupně soběstačnosti v základních potravinách -jako rezidua socialistického "předlistopadového" myšlení- je fatálním omylem. Většina členských zemí EU (ale i ostatních vyspělých zemí) sleduje a snaží se udržet přiměřenou soběstačnost v potravinách a své zemědělství si prozřetelně hýčká a podporuje, navzdory oficiálně deklarovanému plédování pro absolutní liberalizaci mezinárodního agrárního obchodu (např. v rámci jednání WTO). Každý, kdo se aktivně zabýval tímto segmentem mezinárodního trhu ví, jak ošidné je spoléhat se na jeho bezchybnou funkci a možnost bezproblémového dovozu cenově přiměřených základních potravin a surovin pro jejich výrobu kdykoliv to bude potřebné. Ale také jak je iluzorní představa "lebrálního agrárního trhu".

Naivní víra, že potravinovou bezpečnost občanů ČR lze vždy a trvale zajistit dovozem, na které je také postavena mylná téze, že "zemědělství je odvětví jako každé jiné" je nepochybně v pozadí ležérního (nebo korupcí ovlivněného) přístupu k benevolentnímu povolování záborů půdy nejlepší bonity s vysokou zemědělskou rentou pro stavbu domů, skladů, golfových hřišť, průmyslových zón, dálnic a dalších staveb.

Že zmíněná rizika vnímají jinde zcela odlišně lze dokumentovat na řadě příkladů. Čína si např. zajistila využívání 2,8 milionů ha zemědělské půdy pronájmem v Demokratické republice Kongo a o dalších 2 milionech jedná v Zambii. Britská společnost Landkom si pronajala 100 tis. ha na Ukrajině, Jižní Korea se snažila kontrahovat na Madagaskaru 1,3 milionu ha (k realizaci nedošlo, záměr byl jednou z příčin svržení vlády Marca Ravalomanany v březnu t.r.), Dánsko prostřednictvím firmy Trigon si v Rusku zajistilo 100 tis. ha podobně jako švédská společnost Alpcot Agro 128 tis. ha, či společnost Skebab 100 tis. ha v Mozambiku.

Také v ČR se pozvolna dostává zemědělská půda do rukou zahraničních vlastníků. Odahaduje se, že již asi třetinu domácí zemědělské půdy vlastní cizinci.

Naznačené tendence v posledních měsících akcelerují. Ekonomické problémy domácích zemědělců se nebezpečně zvyšují, stavy hospodářských zvířat klesají, zemědělské půdy ubývá. Závislost na dovozu potravin roste a český agrární sektor rychle ztrácí poslední zbytky kdysi výborné mezinárodní image. Zahraniční obchodní řetězce drtí české výrobce potravin a renomované mezinárodní organizace varují před vzrůstajícím deficitem potravin a potravinovou krizí. Ovšem česká decizní sféra se zabývá fotografiemi z dovolené bývalého ministerského předsedy.

Použitá literatura:

Bratršovský, M.: Farmářské šetření 2007, Nehasilová, D.: Stále více úrodné půdy je nenávratně zničeno, http://www.agronavigator.cz

Statistiky zahraničního obchodu ČSÚ, ÚZEI Praha, Vývoj stavů hospodářských zvířat v letech 1980-2009, ČSÚ

http://www.agris.cz/zemedelstvi

Mařík, M.: Třetinu české půdy už mají cizinci a bude hůř, bojí se zemědělci. http://ihned.cz

Tichá hladová krize postihuje miliardu lidí, http://www.novinky.cz

Vytisknout