Kde musejí být hranice občanského rozhodování?

Fakta nejsou názory

14. 8. 2009 / Jan Čulík

Ve společnosti byla během času zjištěna určitá nesporná fakta, jako že například dvě a dvě jsou čtyři, nebo že by si člověk měl mýt ruce, chce-li se uchránit před infekcemi. V těchto věcech byla veřejná diskuse už uzavřena, neboť tato fakta byla prokázána nesporně.

Matěj Šuster se dopouští nepořádného myšlení, když obviňuje George Monbiota či mě, že "odmítáme" lidové rozhodování jen v případech, kdy to neodpovídá "našim názorům". Není tomu tak.

Monbiot právem odmítá místní referenda o zřizování blázinců či přístřešků pro bezdomovce ve vesnicích, protože je známo (=prokazatelný fakt), že blázince a přístřešky pro bezdomovce se musejí stavět někde - bez nich se komunita neobejde. Protože by lidové hlasování je zakázalo všude, přestože je uznávaným faktem, že se stavět musejí, institut místního referenda je pro tento typ rozhodování nevhodný, bez ohledu na Monbiotovy názory.

Jak už jsem psal, obdobně je nevhodné rozhodovat na ulici referendem, jakým způsobem poskytnout první pomoc panu Šusterovi, až dostane infarkt. K určitým rozhodnutím je třeba odbornosti.

Ve společnostech je už asi dvě stě let přijímán názor, že čistý vědecký výzkum vede k podstatnému ekonomickému i společenskému prospěchu pro komunitu; i tato diskuse je už uzavřena a tento názor se běžně považuje za fakt. Je ovšem nesporné, že z ideologických důvodů či na základě motivace, dané soukromým podnikatelským zájmem, se vyskytují jedinci i skupiny, kteří se snaží různým způsobem přijatá fakta, že dvě a dvě jsou čtyři, různým způsobem zpochybnit či zmanipulovat: dobrým příkladem je současná nevybíravá kampaň, kterou vedou za pomoci neinformované a lživými informacemi vyděšené americké společnosti americké zdravotnické kruhy proti Obamově zdravotnické reformě.

Přijímaným faktem mezi normálními lidmi však je, že nelze uspořádat lidové referendum o tom, jakým dalším směrem by měl jít výzkum choroby AIDS či výzkum v oblasti kulturologie, to jsou rozhodnutí pro panely odborníků, kteří prokázali svou expertní znalost.

Nepopírám, že mohou být různá hraniční témata, která někteří občané budou považovat za fakta, o nichž se nehlasuje, kdežto jiní za názor, o nichž je hlasování nutné. Takovým případem je třeba otázka amerického radaru pro Českou republiku a dobře víme, že česká vláda o ní referendum odmítala právě s poukazem na to, že je to problém pro odborníky. Potíž je, že se zároveň svým "odborným přístupem" k této věci naprosto zdiskreditovala, protože debata mezi veřejností byla nakonec daleko odbornější než nesmysly, s nimiž dokázala přijít vláda.

V takovýchto případech je právě zapotřebí inteligentní veřejné diskuse o tom, do které z obou zmíněných kategorií daný problém patří.

Případ amerického radaru pro Českou republiku například zcela zjevně není "odborným faktem", o němž musejí rozhodovat jen experti. Má obrovské množství sociálních a politických konotací a ovlivní život České republiky na staletí dopředu. Projekt americké protiraketové obrany je z mnoha ohledů silně problematický, nejasný a neustálený. Nejde tedy o pevný konkrétní fakt.

Jde o téma, kde diskuse dosud nebyla uzavřena, v této věci neexistují "fakta" a společnost by měla mít právo vyslovit svůj názor. Spornější otázkou je otázka jaderné energetiky: Situace v oblasti energetických zdrojů se vyvíjí tak nepříznivě, že otázka jaderné energetiky zřejmě velmi brzy přejde z oblasti "názorů" do oblasti "faktů" - nebude možno veřejně diskutovat o tom, zda jadernou energetiku ani či ne, protože se bez ní svět zřejmě neobejde, pokud náhle a překvapivě nebudou objeveny nové energetické zdroje.

Vytisknout