Jedna kapsa prázdná, druhá vysypaná, třetí utržená

15. 8. 2009 / Karel Dolejší

Zatímco čerstvé zprávy potvrzují předchozí pozorování ohledně bídného stavu americké spotřebitelské poptávky, blogger píšící pod pseudonymem Fabius Maximus si na okraji sporu o reformu amerického zdravotnictví všímá březnové zprávy dozorčích orgánů systémů Social Security a Medicare, které poskytují veřejné sociální a zdravotní pojištění. Bilance zdravotního pojištění je v mínusu již od roku 2004, zatímco sociální pojištění, jež se dosud tak tak drží nad hladinou, podle prognóz spadne do červených čísel v roce 2016. Demografie je neúprosná: Silná generace poválečného babyboomu odchází z produktivního života, veřejné sociální služby začínají být neufinancovatelné. Oba průběžně financované systémy pojištění měly po celé dekády příjmů nadbytek, vláda je však bezstarostně utrácela a teď není kde brát. Češi, nepřipomíná vám to něco?

Fabius Maximus je přesvědčen, že insolvence americké republiky si vynutí buď radikální reformu, nebo změnu režimu. Nevěří, že by výpadky v existujících systémech pojištění bylo možno nahradit zvýšením daní; v tom má patrně pravdu, protože ti, kdo by mohli rozpočty obou insolventních systémů vyrovnat, dělají všechno pro to, aby se podobným povinnostem vyhnuli. Na straně bohatších chybí vůle udržet to, co dvě generace obyčejných Američanů považovaly za naprostou samozřejmost a co bylo základem sociálního smíru. V této situaci zbývá jediné: Sociální benefity bude nutno přizpůsobit možnostem veřejné kasy a v politicky velice riskantním procesu přizpůsobování se pokusit najít nový základ sociálního konsensu.

Kromě spotřebitelské poptávky a sociálních výdajů z veřejných rozpočtů je v krizi ještě jedna oblast - a sice financování výdajů na udržování největší a nejdražší vojenské mašinérie na světě. Chalmers Johnson ale nedávno v The Nation vyjmenoval celkem tři dobré důvody, proč by se USA měly svého impéria vzdát:

  • Za prvé, jestliže podle Office of Management and Budget americký rozpočtový deficit - i bez započítání rozpočtu Pentagonu a nákladů na války v Iráku a Afghánistánu - dosáhne v roce 2010 13% HDP (podmínkou vstupu do eurozóny je deficit nižší než 3% HDP), znamená to, že impérium v podobě takřka 800 základen po celém světě je nadále jednoduše neufinancovatelné. Není možné dále zvyšovat obranné výdaje a jen na okrajích rušit příliš okatě předražené projekty.
  • Za druhé, USA prohrávají válku v Afghánistánu a podle Johnsona je to pravděpodobně přivede na pokraj bankrotu. Černá prognóza ohledně Obamova plánu na eskalaci konfliktu vychází z expertíz řady prominentních odborníků na region a vojáků, mimo jiné též generála Borise Gromova, posledního sovětského velitele v Afghánistánu. (Johnson samozřejmě ani zdaleka nevyjmenovává stále rostoucí obec kritiků války, dávno již nezahrnující "jen" mírové aktivisty.)
  • Za třetí, udržování impéria není kontraproduktivní jen v ekonomickém smyslu a ve smyslu opět rostoucí nepopularity USA na mezinárodním fóru, ale specifičtěji řečeno, zhoršuje dlouhodobě i vztahy se spojenci. Znásilňování a další formy sexuálního násilí, s pravděpodobně nejznámějším případem japonské Okinawy tvořícím pouze vrchol ledovce, jsou mimo jiné do značné míry produktem faktické beztrestnosti příslušníků amerických ozbrojených sil zajišťované smlouvami SOFA.

Barack Obama vyjádřil připravenost "vyměnit" prosazení svého návrhu reformy zdravotnictví za šanci na znovuzvolení do Bílého domu. Je nicméně možné, že ani za těchto okolností nemusí reforma projít - ale především jde pouze o velmi malou část zděděných problémů, které je v nejbližších letech naléhavě třeba vyřešit. Nářky nad tím, čeho se Spojené státy ve vojenské oblasti zatím vzdaly, neberou v úvahu všechno to, čeho se USA v této, ale i v jiných sférách teprve budou muset vzdát. Klíčová otázka, kterou současná prekérní situace klade, zní: Co bude v příští generaci základem sociálního smíru v USA? Tato otázka není "akademická", ale představuje naléhavou výzvu k hledání konkrétního politického řešení, jaké dosud ani v zárodku neexistuje.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 14.8. 2009