V nekonečném konfliktu mezi Obamou a Hillary Clintonovou ukázaly jak průzkumy tak výsledky hlasování, že každý z nich má převahu u některých kategorií voličů. Obama byl silnější mezi mladými, vzdělanějšími, samozřejmě mezi Afroameričany, mezi lidmi politicky více nalevo. Zdál se být přitažlivější také pro nezávislé a voliče, kteří přešli od republikánů. Clintonová měla víc síly mezi staršími a méně vzdělanými voliči, samozřejmě ženami, Latinos a lidmi politicky více středovými.

Ve skutečnosti ovšem rozhodli superdelegáti. A ti hlasovali na zcela odlišném základě. Jsou podle všeho přesvědčeni, že Obama bude silnějším kandidátem, který dokáže zvítězit v některých tradičně republikánských oblastech. A i kdyby v těchto státech nezískal většinu, pomůže k vítězství demokratickým kandidátům do Kongresu. Je opravdu nápadné, že právě v těchto státech získal silnou podporu superdelegátů, z nichž mnozí osobně patří ke středovějším a nejméně levicově orientovaným vůdcům demokratů. Jelikož jsou superdelegáti zakořeněni ve svých místních podmínkách, říká nám to něco o politických realitách USA roku 2008.

Právě jsem dokončil analýzu, v níž se porovnává síla McCaina v jednotlivých státech, jak byla zjištěna nejnovějšími průzkumy, s Bushovými volebními výsledky roku 2004. Ve 45 z 50 států je McCain slabší, často mnohem slabší než byl Bush. Samozřejmě tam, kde Bush vyhrál velkým rozdílem, vyhraje také McCain, i když méně přesvědčivě. Ale ve státech, kde byl souboj roku 2004 těsný, nahrává vývoj Obamovi.

Navíc si musíme uvědomit, že McCain je v současnosti na vrcholu své síly. Demokratická strana se teď opětovně sjednocuje a prahne po vítězství. Obama neztratí prakticky žádná procenta tradiční podpory u žen a Židů. Celostátně zvýší procento podpory mezi Latinos a získá velké množství mladých lidí a Afroameričanů, kteří by jinak nehlasovali. Obdrží také značný počet hlasů nezávislých a republikánů zklamaných Bushem. Lidé, kteří budou hlasovat proti Obamovi, protože je Afroameričan, se už v naprosté většině chystali hlasovat pro republikány. Tuto věc už má Obama za sebou, nikoli před sebou.

Na druhé straně republikáni jsou pořád hluboce rozdělení a hodně rozmrzelí. Křesťanská pravice pořád McCainovi nevěří a zatím dělá okolky. A příliš snadno zapomínáme na zběhnutí libertariánů. Ron Paul se připravuje na boj na konventu. A ačkoli ho samozřejmě prohraje, jeho přívrženci jsou už rozladění. Jelikož do voleb půjde také Bob Barr jako kandidát Libertariánské strany, dá mu mnoho Paulových příznivců svůj hlas. Barr může být roku 2008 pro McCaina tím, čím byl Nader pro Gorea roku 2000 – může mít dost síly na to, aby mu znemožnil vítězství v několika státech. A celkově vzato, McCainovo stanovisko k propadu ekonomiky USA ho bude stát hodně podpory, se kterou počítá mezi takzvanými Reaganovými demokraty.

Jestliže analyzujeme podrobně situaci v jednotlivých státech, jediným státem, který roku 2004 volil demokraty a kde se dnes McCain zdá být konkurenceschopný je Michigan. Států, kde roku 2004 zvítězil Bush a kde je dnes konkurenceschopný Obama, je celá řada – Ohio, Indiana, Iowa, Missouri, Nové Mexico, Colorado, Virginie a možná také Nevada, Severní Karolína a Montana. Dokonce i v Mississippi si stojí tak dobře, že republikáni budou muset do tamní kampaně investovat peníze a čas. Pokud Obama vyhraje ve všech státech, kde má dobré vyhlídky, získá 310 až 330 hlasů volitelů. Stačí mu 270.

Obraz vypadá ještě lépe u voleb do Senátu, kde demokraté mohou zvítězit i v některých státech, v nichž Obama na vítězství moc nadějí nemá – například v naprosto republikánském Kentucky, kde má vážné potíže tamní senátor, vůdce republikánské menšiny v Senátě.

Co to ale všechno znamená? Obama neplánuje v politice USA nějaký revoluční zvrat. Je obklopen spoustou konvenčních demokratických politiků a poradců. Bude ale vynesen k moci vlnou nadšení pro změnu, jakou Spojené státy nezažily od zvolení Kennedyho. Je pravda, že na světové scéně toho moc nezmůže, přestože mu bude tleskat celý zbytek světa. Globální geopolitická anarchie je dnes daleko mimo kontrolu kteréhokoli amerického prezidenta.

Bude ale tlačen k provedení důležitých změn uvnitř Spojených států. Samo zvolení Afroameričana prezidentem bude samozřejmě představovat pozoruhodnou kulturní změnu a určitě bude mít značný dopad. Jeho voliči od něj budou očekávat, že v zemi zahájí něco na způsob dalšího New Dealu – zajištění zdravotní péče, restrukturalizaci daní, vytváření pracovních míst, ozdravění penzijních systémů. Kolik toho bude moci udělat, závisí částečně na globální recesi, která je v převážné míře mimo jeho vliv, ale i tak může energické vedení sehrát v jistých mezích důležitou roli. Právě to nám ukazuje příklad Roosevelta.

Největší neznámou je, jak daleko půjde v odstraňování struktur kvazipolicejního státu, které zavedl Bushův režim pod záminkou války proti terorismu. To znamená mnohem víc než jmenování lepších soudců. Znamená to revizi jak legislativy, tak politiky exekutivy a veřejné odhalení ultratajných pravidel a praktik. Jak ukazují výsledky dosažené v 70. letech, mnohé lze udělat pro to, aby byly CIA a FBI nasazeny otěže. Dnes je ale situace horší a vyžaduje víc. Dějiny možná budou posuzovat Obamu především podle toho, co udělá v této oblasti. Zatím o ní zcela mlčel.

Obama už jasně zvítězil. Jeho volba bude znamením – znamením, ne příčinou – konce kontrarevoluce světové pravice 80. let. Obama znovu oživil naději a vytvořil prostor pro pokrokovější svět. Tento prostor je ale strukturně svírán omezeními stále anarchičtějšího světosystému. Základní otázkou není, jestli Obama změní svět anebo obnoví vůdčí roli USA ve světosystému – neudělá jedno ani druhé -, ale jestli udělá vše, co bude možné, aby nám všem umožnil postoupit kupředu. I když je to méně, než by asi svět od něj očekával.

Zdroj ve všech jazycích: FERNAND BRAUDEL CENTER
Binghamton University, USA
© Immanuel Wallerstein 2007

© Immanuel Wallerstein, distribuuje Agence Global. Pokud jde o autorská práva a povolení, včetně překladů a umísťování v nekomerčních médiích, kontaktujte rights@agenceglobal.com, 1.336.686.9002 nebo 1.336.286.6606. Je povoleno stahování komentářů a jejich zasílání elektronicky nebo e-mailem třetím osobám za podmínky, že nedojde k zásahům do textu a bude zveřejněna informace o copyrightu. Autora můžete kontaktovat na immanuel.wallerstein@yale.edu.

Tyto komentáře, publikované dvakrát za měsíc, jsou zamýšleny jako reflexe současné světové scény, nahlížené ne z pohledu novinových titulků, ale z dlouhodobé perspektivy.