20. 6. 2008
ČR schválí zákon o nebezpečném pronásledování (stalking)tisková zpráva vládního Výboru pro prevenci domácího násilí Výbor pro prevenci domácího násilí uvítal souhlasné stanovisko ústavně právního výboru sněmovny k návrhu ministerstva spravedlnosti zavést novou skutkovou podstatu trestného činu nebezpečného pronásledování (stalkingu) do nového trestního zákoníku, který je právě projednáván v poslanecké sněmovně. Nejčastěji se jedná o případy, kdy násilí v partnerském soužití nekončí rozchodem a bývalý partner dlouhodobě pronásleduje oběť i nadále. Vládou schválená novela trestního zákona obsahovala pouze skutkovou podstatu nebezpečného vyhrožování, která by měla postihnout nejtěžší a nejextrémnější případy nebezpečného pronásledování. Proto na návrh ministerstva spravedlnosti sněmovní ústavně právní výbor včera schválil zavedení nové skutkové podstaty nového trestného činu nebezpečného pronásledování. |
Jedná se o dlouhodobé pronásledování, které se projevuje především tím, že pachatel vytrvale vyhledává osobní blízkost oběti, nebo ji sleduje, vytrvale ji za použití prostředků elektronické komunikace, písemně nebo jinak kontaktuje, omezuje oběť v jejím obvyklém způsobu života, zneužívá osobních údajů oběti za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu, vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou oběti i osobám blízkým. Pokud by toto jednání bylo způsobilé vzbudit v oběti pronásledování důvodnou obavu o život a zdraví své či osob oběti blízkých, měl by podle návrhu ministerstva spravedlnosti být pachatel potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti. Odnětím svobody na šest měsíců až tři roky bude pachatel potrestán, pokud tento čin spáchá vůči dítěti nebo těhotné ženě. V České republice zatím neexistuje možnost, jak se tomuto pronásledování účinně bránit. Přítomnost dětí při domácím násilí má traumatický dopad na jejich psychiku a duševní rozvoj. Při rozhodování o kontaktu dětí s rodičem by soudy v Česku měly brát v potaz, zda-li se tento rodič dopouštěl domácího násilí v rodině či zda se v porozvodovém vztahu rodičů nevyskytuje jev tzv. pronásledování. Při svěřování dítěte do výchovy či úpravě styku s rodiči by se mělo postupovat tak, aby se co nejvíce omezila možnost přítomnosti dítěte při násilí mezi rodiči. Kontakt dětí s násilným rodičem by měl probíhat za přítomnosti třetí osoby, například mediátora či jiného odborníka, v neutrálním prostředí. V případě násilného chování ze strany rodiče by měl být styk dítěte s ním přerušen, protože oběť domácího násilí může být mediací traumatizována. Výbor pro prevenci domácího násilí doporučil zakotvení nové sociální služby utajeného pobytu v azylových domech pro oběti domácího násilí do novely zákona o sociálních službách. Výbor doporučuje vzdělávat pracovníky sociálně právní ochrany dítěte a další profesionály, kteří by měli respektovat zájem dítěte a právo na utajený pobyt oběti domácího násilí. Boj rodičů za právo na styk s dítětem je často doprovázen přehlížením práv a potřeb dítěte. Zájem a práva dítěte však mají přednost před prosazováním práv rodiče. Často se zapomíná na základní východisko Úmluvy o právech dítěte o tom, že právo dítěte na styk s oběma rodiči má zůstat právem, nikoliv povinností dítěte. Styk s dítětem by se neměl vynucovat za každou cenu i proti vůli dítěte, zejména pokud k tomuto odmítání mohou vést objektivní důvody, například bylo-li dítě svědkem násilí mezi rodiči. 15. června je připomínán na celém světě opomíjený, ale velmi závažný problém - domácí násilí, týrání a zneužívání seniorů. Jde o problematiku, která začíná ztrátou respektu u bližních a může končit otevřeným násilím z jejich strany. V průběhu roku 2007 došlo k 862 vykázáním nebo zákazům vstupu násilné osoby do společného obydlí, přičemž se jednalo o 75 osob starších 61 let, kterým bezprostředně hrozil útok rukou blízké osoby, což je 8,7 % z celkového počtu případů vykázání. Dle průzkumu Život v domovech pro seniory 2007, jehož vypracování zadala ministryně pro lidská práva a menšiny Džamila Stehlíková, více než třem procentům obyvatel těchto domovů někdo vyhrožoval fyzickým násilím a téměř šest procent respondentů se dle vlastních slov stalo v tomto prostředí terčem špatného zacházení, týrání či zanedbávání péče. Zároveň se zjistilo, že řada respondentů zvolilo pobyt v domově pro seniory právě v reakci na neutěšené poměry v domácím prostředí. Poměrně často zmiňovaným jevem v případech zneužívání seniorů je finanční exploatace. Více než polovina respondentů, kteří před odchodem do domova pro seniory vlastnili nemovitost, ji převedla na své nejbližší příbuzné. V dotazovaném vzorku uvedlo deset procent obyvatel domovů pro seniory, že finančně vypomáhají rodině, přičemž sedm procent z nich tak činí z pocitu povinnosti a pět procent je při takovém vypomáhání rodině nespokojeno, ale přesto finančním požadavkům svých blízkých vyhoví. "Jedná se o špičku ledovce," řekla ministryně Džamila Stehlíková. " Aplikujeme-li čísla z výzkumu na celou populaci obyvatel domovů pro seniory, jde o velké počty individuálních případů, v kterých dochází k týrání seniorů, zanedbávání péče či k jejich finančnímu zneužívání blízkými příbuznými. Lze konstatovat, že těmto obětem domácího násilí stále není věnována dostatečná pozornost a chybí reprezentativní údaje o této skupině," dodala Džamila Stehlíková. Ministryně Džamila Stehlíková zadává výzkum domácího násilí na seniorech. Podle odhadů odborníků může být podíl seniorů vystavených domácímu násilí, týrání či špatnému zacházení, obdobný či dokonce vyšší v domácím prostředí, než v ústavních zařízeních sociální péče. Tento druh domácího násilí často zůstává skrytý. Reprezentativní průzkum by měl proběhnout do konce tohoto roku. Na ochranu seniorů před špatným zacházením, týráním a na kvalifikovanou odbornou pomoc starším se zaměří Česká republika i během svého předsednictví Radě EU. Téma "stáří v důstojnosti" bude společným tématem trojice zemí -- Francie, České republiky a Švédska. |