Sledujeme-li boj zmíněných zdravotnických orgánů o zdraví pacienta, zjistíme, že jejich boj za zájmy pacienta je mnohem více agresivnější než ofenzíva všech nemocí a samotné smrti, kteréžto se pak jeví mnohem více přátelštějšími.

Kdo je zdravý, ten nic nepotřebuje. Léčení, léky, lékaře atd., a především peníze potřebuje ten, kdo je nemocný. Jestliže zdravotnictví potřebuje neustále polykat tolik léků ve formě peněz, nemůže být přece vůbec zdravé! Jak potom může, jsa samo nevyléčitelně nemocné, léčit nemocné pacienty? Nemůže! Napřed musí ze zdravých občanů učinit nemocné. Infikuje je tudíž choroboplodnou závislostí, porušující jejich imunitu.

Ačkoliv máme svobodu a demokracii, musíme povinně platit zdravotní pojištění. Naše zdravotnictví si bez ohledu na osvobozující revoluci, uzákonilo totalitní rakovinu. Svoboda je buď stoprocentní nebo žádná. Pokud máte v krvi třeba 0,01o/oo závislosti, o žádnou svobodu se nejedná. V případě zdravotnictví se však u pacienta jedná o závislost100.000o/oo.

Parazit je nemocný, jinak by nepotřeboval hostitele. Pokud se dva parazité spolu přetahují, vyhraje ten silnější. Tahají-li se o pacienta supové, hyeny a mrchožrouti typu zdravotnictví, léčitelů a pohřebních ústavů, chudák pacient jistě prohraje. Zdravého člověka, samoléčitele, nenávidí všichni jak hrobníci, léčitelé, lékaři, lékárníci, pojišťovny, ministerstva a vlastně celý stát, tak i všichni nemocní. Jediný, kdo zdravého člověka nenenávidí je ten, kdo je také zdravý. Připomeňme, že jedině zdravá je smrt. Léčí všechny nemoci a sama se neléčí. Všichni ji obvykle nenávidí.

Zdravotnictví tedy zásadně nechce léčit nemocného ducha pacienta, ačkoliv nemocný duch, porucha nebo ztráta imunity, jsou všeobecně považovány za příčiny všech nemocí. Pacient zdravého ducha, by se stal nezávislým na zdravotnictví, které potřebuje chronicky nemocné hostitele a především jejich finanční dávky.

V televizi byl nedávno propírán případ, kdy drzý léčitel léčil rakovinu u jednoho pacienta pomocí obyčejného cukru. Podával pacientovi cukr v dávce 3x denně 10 g, přičemž jedno balení 10 g stálo 100,- Kč. Pacient ovšem nevěděl, že užívá obyčejný cukr. Cena léku, blížící se cenám perníku a trávy na českých černých trzích, se mu zdála příliš vysoká a o způsobu své léčby začal neuváženě pochybovat. Jeho duch se neuzdravil a poddal se silnějším tlakům a závislosti ze strany zdravotnictví a pohřebnictví. Za svoji nedůvěru zaplatil životem.

Přitom onen léčitel byl na onom nemocném nejslabším parazitem. Pokud by se hostitel oddal pouze jeho závislosti a ostatní by zrušil, mohl se možná vyléčit. Závislost na léčiteli se jeví jako nejmenší. Léčitelé jsou přece vystaveni největší nedůvěře, jak ze strany občanů, státu i všech úředních zdravotních zařízení. Ovšem jen do té doby, než padne kosa na kámen a úřední zdravotnictví selže. Pak se začne vážně nemocný občan chytat stébla a zkoušet všechno možné, jen aby utekl z hrobníkem nastavené lopaty a nastavená dlaň léčitele mu již vůbec nevadí.

Polapeni celoživotně zdravotnictvím, o otázce zdravého ducha pochybujeme, avšak politice je zásada jeho nepřípustnosti aplikována denně v masovém měřítku. Zdravý občan je nepřítelem demokracie, kapitalizmu, komunizmu, feudalizmu a jiných víceméně nežádoucích společenských řádů. Musí být tedy ze své duševní rovnováhy vyšinut. Systematicky od rána do večera na tom všichni pracují, aby se neuklidnil a nezdravil. Nebo snad neznáte infekce typu: šťastný zítřek, blahobyt, svoboda, nejsme jako oni, spravedlnost, rovnost, legislativa, ekonomika, trvalý růst, bratrství, humanita, prosperita atd.?

Zdravý člověk je v jádru zcela nedůvěřivý. Je to rozený pesimista. Nic nechce, nic si nepřeje, opájí se beznadějí a libuje si v nudě. Abychom jej infikovali, musíme před jeho pozorností rozvinout čardáš úžasných, skvělých a oslňujících efektů slibujících nevídané požitky a splnění všemožných pomyšlení. Jakmile jej některá z našich reklamních nabídek zaujme, je náš a můžeme jej začít beznadějně léčit a tím i sebe.

Onen cukrový léčitel nebyl špatný. Jeho preventivní léčba předběhla dobu. Vzhledem k dnešním cenám cukru (asi 20,-Kč/kg), stál jeho cukr 1000,- Kč/kg. Pacient může být rád, že se včas vyléčil předtím, než cena cukru dosáhne na našem volném trhu této výše. Dlouho to jistě trvat nebude.