|
22. 6. 2008
Pohádky a mýty jsou stále s námireakce na článek Štěpána Kotrby "Stigma duchovně obohacujících duševních úchylek" Přecházely mi zraky, když jsem si přečetla, že Štěpán Kotrba píše: "Modernita nepřeje pohádkám, ani mýtům a extatickému vytržení. Daň za pokrok." Na pohádkách a mýtech je přeci postavena veškerá propaganda, které si dnes, jako před lety, vede výživně. V této souvislosti je pokrok v myšlení masy nulový. Nechá se zblbnout ke strachu stejným stylem pohádek a mýtů zas a znovu. Díky obrovskému uplatnění, které pohádky a mýty stále mají ve zpravodajství, nemůže Kotrba tvrdit, že lidé nevěří na pohádky. Nevěří na duchovno, ale miliony lidí, včetně Čechů, věří JEŠTĚ DNES pohádce války s terorismem. To přeci není pokrok, ale zakrnělost myšlení, podporována televizní sledovaností. Navíc v USA je to i s duchovnem. Prezident tvrdí, že rozmlouvá s Nejvyšším, že právě On mu řekl, že má zaútočit na Irák. A oni to žerou... To, jakými pohádkami a mýty je americká veřejnost dnes živena, je obsaženo v učení Leo Strausse, který je praotcem neoconů. Studoval u něj Rumsfeld a Cheney. U Cheneyho pak Wolfowitz a i Libby, myslím. |
|
Americký politolog a filozof žijící v Chicagu Leo Strauss měl koncem 50. let obavu, že liberální proudy udělají ze Západu sídlo nihilismu a celá civilizace ztratí obranné látky proti rozkladu. Neomezená svoboda a uspokojování vlastních potřeb nakonec podle Strausse povede k zániku, ztratí se tmel společnosti Strauss došel k závěru, že společnost potřebuje k životu mýty, které udrží individuální touhy na uzdě. Soudí, že k tomuto účelu dobře slouží náboženství, nacionalismus nebo poslání země (mesiášství), jako v Americe, která je podle něho schopna čelit zlu celého světa. Na Strausse vzpomíná jeho tehdejší žák, Stanley Rosen: "Strauss byl velký fanoušek americké televize, jeho nejoblíbenějším pořadem byl Gunsmoke. Ta show podle něj měla dobrý vliv na americkou veřejnost, protože ukazovala střet dobra a zla způsobem, který každý mohl hned pochopit. ... Hlavní hrdina nosil bílý klobouk, popral se s padouchem a nakonec vždycky vyhrál. Straussovi se to nelíbilo jenom proto, že dobrý vyhrál, ale kvůli tomu, že tu byly jasně vymezené hodnoty. To je Amerika, bojuje s nepřítelem, který ji chce zničit. Dobro a Zlo". Povšimněme si, že přesně takovéto chápání světa se projevuje v rétorice dnešního amerického prezidenta, který ve svých projevech často přirovnává hrozbu terorismu k bývalé hrozbě SSSR a vyzývá k boji s tímto "jasným" nepřítelem. Straussova teorie jak vládnout se zakládá na předpokladu úplného "vymytí mozků" národa, který má být ovládán. Pro svoji teorii hledá podporu v dílech Platona a Machiavelliho. Překrucuje jejich myšlenky a vytváří ideologii budoucího neokonzervatizmu, jež se zakládá na čtyřech základních premisách:
|
